ZOOKOUTEK
Chuchelský háj
5. 10. 2023
Když jsme před časem na www.www-kulturaok-eu.cz putovali Geologickou stezkou z Hlubočep do Malé Chuchle,
tak v závěru putování jsme se věnovali místu, kde Geologická stezka končí,
Malé Chuchli a její historii i místním legendám.
(viz. naše články:
Naznačili jsme však také, že - pro zdatnější chodce - nemusí nutně putování končit tím, že se podejde dálnice, nastoupí na některý z autobusů směr Smíchov a přestoupí na MHD.
Zmínili jsme, že z Malé Chuchle lze stoupat dál.
Chuchelským hájem, kolem Mariánského pramene a dál, až k mile domáckému ZOOKOUTKU Malá Chuchle.
Není to daleko, jenom kilometr. Za to - do pořádného kopce.
Odměna v podobě zajímavých pohledů na zvířátka v ZOOKOUTKU,
je však dostatečnou odměnou. Zejména pro děti…
K Mariánskému pramenu
Tak předně. Ať už se v Malé Chuchli, v komplexu bývalých chuchelských lázní ocitnete jakkoli a odkudkoli, stanete na malém prostranství obklopeném zprava vesměs někdejšími lázeňskými domy, a zleva, kousek pod vámi, budete mít kostel Narození Panny Marie. Ten se tu nachází již od 13. století, ale v roce v roce 1774 byl barokně přestavěn do současné podoby.
Od kostela vede cesta, po níž se potřebujeme vydat vzhůru za lázeňský areál, do kopce, do Chuchelského háje. Pro jistotu, dodejme, že je to po žluté značce. Pak už se jde jen a jen vzhůru.
Mariánský pramen nás čeká o 350 metrů výš. V rokli po pravé straně našeho stoupání a vede k němu značená odbočka „Ke studánce“. Od ní kousek dál dojdeme k pramenu.
Mariánský pramen – nejvýznamnější pramen Českého krasu
Mariánský pramen je vnímán jako součást komplexu Lázní Malé Chuchle a tak je i on součástí kulturní památky, která byla v 18. až 19. století docela významným letoviskem. Mariánský pramen, byl zdrojem vody pro celou Malou Chuchli. A to i po faktickém zániku lázní, protože zásoboval Malou Chuchli užitnou vodou. Od roku 1984 už to tak není, protože Malá Chuchle byla připojena k systému pražského vodovodu.
Pramen však pramení dál. A má i důstojné prostředí. Aby ne, když je některými odborníky považován dokonce za nejvýznamnější pramen v celém Českém krasu.
Mariánský pramen – opěrná zeď
Studánku Mariánského pramene tvoří kamenná prohnutá stupňovitá opěrná zeď, široká 4,5 m a vysoká 2 m. Korunou stavby je kulovitý kámen, pod nímž je nápis „opraveno L. P. 1946“ a po nápisem, vyvěrá pramen. O pár metrů výše., přímo nad potokem, který se jmenuje popisně Mariánský Lázeňský potok, lze najít kovovou rouru, z níž odtéká přebytek vody z pramene.
Ale ani tady fakticky pramen nepramení. Opravdový pramen je ještě o asi 50 m výše ve stráni. Až dodatečně jsme vypátrali, že:
„Pramen leží v boční rokli, západně od studánky, pod oltářem kaple Panny Marie, tvořené umělou jeskyní. Ukrývá se tam v kobce, přístupné kovovými dvířky ze zadní strany kaple z 2. poloviny 18. st. A odtud je veden trubkou pod podlahou kaple, pod zemí až do objektu studánky.“
Nám k zážitku stačila samotná studánka. Její honosnou opěrnou zeď Mariánského pramene, samozřejmě od roku 1946, kdy byla opravena, zase nepřehlédl zub času. A nahlodal ji vydatně. Naštěstí si aktivisté z Hnutí Brontosaurus stavu opěrné zdi všimli a v roce 2007 ji opravili znovu. Utěsnili ji a dali do pucu. V roce 2017 pak už došlo ke kompletní rekonstrukci. Stavba byla vyzděna v původním duchu, doplněna o kamenné jezírko, posezení, vydlážděný prostor před studánkou navazující na kamenné schody a štěrkové cestičky. Zatím je vše, jak má být.
Od studánky k ZOOKOUTKU
Když jsme se pokochali studánkou a její atmosférou, pokud jde o konzumaci vody, to jsme se drželi zpátky, neboť, jak se – diplomaticky - uvádí: „Obsahy dusičnanů a chloridů jsou dlouhodobě vyšší, než připouští vyhláška o pitné vodě…“, mohli jsme pokračovat k cíli našeho výletu, k ZOOKOUTKU.
Takže zpět na hlavní cestu, z níž jsme před tím odbočili a dál pokračovat směrem vzhůru. Ale bděle, neboť po asi 40 metrech se cesta dělí na dvě. Obě stoupají. Ta méně strmá však k ZOOKOUTKU nevede. Ta strmější, zahýbající prudce vlevo, ano. Pomůckou je žlutá značka, která nás tam směruje.
Odtud už je to jen něco přes půl kiláku ke zvířátkům.
ZOOKOUTEK Malá Chuchle
První informace je zásadní. Tenhle Lesní ZOOKOUTEK je volně (!) přístupný celý rok. Z vlastní zkušenosti lze jen připodotknout, že je-li v zimě sníh, a ten tu a tam potaje a pak zase namrzne, tak sešup dolů do Malé Chuchle či výstup zdola z Malé Chuchle není zrovna procházka pevnou cestou pod nohami. Ale zimy jsou už – jak se zdá – v tomto směru stále více ohleduplné.
ZOOKOUTEK je vlastně okolím hájovny. Nedosahuje tedy nekonečných rozloh, jaké nabízí pražská ZOO a dá se projít i s četným pozorováním zvířátek - na rozdíl od té Trojské - klidně za odpoledne. Podstatné je, že u některých výběhů lze sledovat zvířátka téměř z očí do očí, jsou–li k tomu ovšem ochotna, a v jiných, kde ochotna nejsou, je třeba očima pročesat celý výběh, abychom ratolesti mohli prozradit úkryt, který si obyvatel výběhu rafinovaně zvolil. Ale dá se z toho udělat i soutěž: kdo je objeví dřív.
ZOOKOUTEK a jeho obyvatelé
Tygry nebo delfíny tu nečekejme. Ideou ZOOKOUTKU je přiblížit návštěvníkům zvířata z naší přírody a ta, která tu už zdomácněla. Takže těšit se můžeme na jeleny evropské, muflony a daňky skvrnité, stejně jako třeba na prase divoké, ale také naše predátory, rysa ostrovida či lišku obecnou. Nechybí ani výr velký. No, a z těch, co už tu zapustili kořeny – jak se říká – čili v naší přírodě zdomácněli, ač jsou migranty, je k vidění třeba psík mývalovitý, nutrie říční nebo dokonce i norek americký.
ZOOKOUTEK a jak se tam „bydlí“
Odborně to zní odborně: „V ZOOKOUTKU se nalézají zvířata buťto ve volných multidruhových výbězích nebo v přiměřených klecích.“ Pokud jde o ony „multidruhové výběhy“, je to ten samý les, na jaký jsou zvířátka zvyklá i z volné přírody, žije jich tam více druhů pospolu, jako v přírodě, a co je hlavní, abychom je dobře viděli, vybudovali pro nás provozovatelé takové balkonky, odborně jim říkají „vyvýšené rampy“, z nichž na pobíhající a přirozeně se pasoucí havěť, vidí i naši malí spoluobčánci.
ZOOKOUTEK je také archou strádajících
ZOOKOUTEK neslouží jen k přehlídce tuzemské zvířeny, má i přesah záchranářský. Útočiště zde nachází také všelijaká opuštěná zvířena. Z různých důvodů opuštěná mláďata. Personál se je snaží vypiplat místo přírodních rodičů. Samozřejmě je ZOOKOUTEK i nemocnicí naší fauny. Raněná zvířátka tu léčí, a když se to podaří naplno, tak se je snaží vracet od přírody, a když by jim to spíš uškodilo, mají zde právo v klidu dožít pro potěchu a vzdělání nás lidí. Uvádí se, že klidné a důstojné dožití tu prožívají přes tři desítky druhů zvířátek.
ZOOKOUTEK je vzdělávací centrum
Ano ZOOKOUTEK tu není jen pro potěchu a zábavu, je tu i pro vzdělávání nás - lidí. ZOOKOUTEK je totiž nezbytným a praktickým zázemím pro ekologickou výchovu. A té nám je třeba, ne že ne. Navštěvují jej i studentky a studenti lesní pedagogiky. A pozor, aby nedošlo k mýlce. Vzdělávat se můžeme i my lidé, a nejen fyzickou návštěvou ZOOKOUTKU. Jsme přece ve světě moderních technologií, tak, ten kdo má zájem, může on-line sledovat zvířátka i na dálku. Ve dne v noci. A v noci je to zvlášť zajímavé. Ožívají totiž noční živočichové, které jsme přes den v jejich ubikacích hledali marně. Taky se dá takhle pěkně – nepěkně – šmírovat, co se snaží ti tvorové před námi utajit. Třeba hnízdění sov a či jiných ptáčků. Lepší než National Geografic…
Odpověď na to, proč tomu všemu tak je, je prostá. Od roku 1999 je provozovatelem ZOOKOUTKU Středisko ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy.
Tohle vše ale samozřejmě není pro provoz ZOOKOUTKU zadarmo. Náklady jsou značné a každé přilepšení (finanční, protože jinak krmit se tu nesmí a nesmí) je vítáno. A nejen tak, že něco málo vhodíme dobrovolně do kasičky. Lze i jinak. Zalíbí-li se nám nějaké zvířátko, můžeme se stát jeho „adoptivními rodiči“ a přispívat mu na péči. Anebo tak, že na cestu ke zvířátkům vezmeme suché pečivo či jablíčka a necháme je tam pro zvířata na označeném místě. Pečovatelé už budou vědět komu dát co a kdy.
ZOOKOUTEK – programy a akce
Zde dáme přednost před vlastní prezentací citaci z podkladů ZOOKOUTKU:
· Pořádáme vzdělávací akce pro žáky pražských škol i pro veřejnost.
· Oblíbený je program Zookoutek, během něhož se účastníci mohou zapojit i do krmení vybraných druhů živočichů a ověřit si znalosti pomocí pracovního listu.
· V areálu zookoutku a přilehlém lese lze uskutečnit také program Lesní zvěř, při němž se děti prostřednictvím her seznámí s jednotlivými zástupci živočišné říše české přírody a proniknou do zákonitostí, podle nichž se řídí život zvěře ve volné přírodě.
· Zdejší srub je pak základnou pro populární noční zážitkový program Noc v lese, během něhož se děti setkají se záhadnými nočními živočichy, kteří se probouzejí teprve za soumraku.
· Kromě programů pro školní kolektivy se pořádají i víkendové akce pro veřejnost.
ZOOKOUTEK – krmení nejen pro zvířátka
V ZOOKOUTKU funguje stánek s občerstvením.
Provozovatelem je p. Hanek (tel. 736 768 940)
letní otevírací doba (duben – září):
pondělí – pátek: 11:00 – 19:00
sobota – neděle: 10:00 – 19:00
zimní otevírací doba (říjen – březen)
pondělí – pátek: zavřeno
sobota – neděle: 10:00 – 19:00
Text: Richard Koníček
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
ZOOKOUTEK
Chuchelský háj
5. 10. 2023
https://www.praha-priroda.cz/lesy/chuchelsky-haj/zookoutek-mala-chuchle/
