Židovská synagoga v Bechyni aneb co víme o dějinách místní židovské komunity?!
Židovská synagoga - Bechyně
25. 3. 2017
Navštívili jsme - na týden - malebné jihočeské město Bechyni. Zajímalo nás mnohé. Už proto, že tam vedou i dávné rodové kořeny, vrostlé právě do okolí tohoto města. Náš zájem se ale samozřejmě obracel i ke kultuře. A měli jsme - přes krátkost pobytu - štěstí.
Ale možná vůbec největší ´trefou´ našeho pobytu v Bechyni byla naše účast při otevírání Naučné stezky ´Kolem opevnění Bechyně´ (viz náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/bechynska-naucna-stezka-aneb-stredoveke-opevneni-mesta-bechyne-stoji-za-to/ ). A díky této události bylo otevřené bechyňské Muzeum turistiky, které se nachází nedaleko historického náměstí T. G. Masaryka, v Široké ulici (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/muzeum-turistiky-v-bechyni-aneb-vyvoj-turistiky-v-ceskych-zemich-v-kostce/ ). Tím pádem jsme na dřevěné ženské galerii mohli navštívit i expozici, která mapuje historii židovské komunity na Bechyňsku.
Židovský hřbitov (je uzavřený pro veřejnost) leží severozápadně od náměstí, vně původních městských hradeb, v dnešní Michalské ulici. Byl založen v první polovině 17. století. Dochovaly se zde hodnotné náhrobky renesančního a barokního typu, nejstarší je datován rokem 1687.
Židovská synagoga
Židovské obyvatelstvo je v Bechyni doloženo od počátku 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v tzv. Židovské ulici (dnes Široká ul.), při městských hradbách, kde byla r. 1872 - 1873 postavena klasicistní židovská modlitebna – synagoga, podle plánů stavitele Karla Hamera, s novorománským průčelím. Bechyňské židovské ghetto se nacházelo v prostoru dnešní ulice Široká. Několik domů v této ulici se dochovalo v přestavbách dodnes.
- 1872 - 1873 na místě bývalého obecního domu. Synagoga v Široké ulici č. p. 48 severně od náměstí byla provedena stavba Židovské synagogy podle projektu stavitele Karla Hamera
- do 1882 byla synagoga majetkem bechyňské městské obce
- 1904 byla v synagoze vydlážděna podlaha
- středová, 180 cm široká cesta mezi lavicemi, byla vydlážděna cementovými šestihrannými dlaždicemi šedé a černé barvy, které byly složeny do vzoru Davidovy hvězdy, zbytek plochy modlitebního sálu byl vydlážděn dlaždicemi šedé barvy
- v té době pozlačovač a malíř písma Jan Šimák provedl pozlacení dřevěných okras svatostánku
- 1920 bylo v synagoze zřízeno elektrické osvětlení
Bohoslužebným účelům sloužila do nacistické okupace a následně byla využita jako skladiště, po 2. sv. válce byla opuštěna do roku 1973
- 1973 – 2001 synagoga je využita pro hasičské muzeum
- 1995 byla budova č. p. 48 vrácena Židovské obci v Praze
- 2004 – 2006: Židovská obec provedla udržovací práce na exteriéru i interiéru budovy synagogy (výměna střešní krytiny, impregnace krovu a výměna poškozených částí prvků krovu, výměna klempířských prvků, oprava stávajících kanalizačních přípojek a zaústění dešťových vod, oprava koruny městských hradeb, vnitřní úprava stěn a podlah, která spočívala v odstranění stávajících obkladů, omítek a podlah, nových rozvodů elektrické energie, začištění všech zazdívek, nátěrů oken a dveří a výměna poškozených truhlářských prvků včetně zasklení, oprava vnějších omítek při zachování členitosti a barevnosti).
Veškeré práce probíhaly za dohledu pracovníků Státní památkové péče a pod restaurátorským dohledem.
V současnosti je synagoga využívána především jako Muzeum turistiky
- 2006: bylo v synagoze otevřeno muzeum Klubem českých turistů
- 2006: na ženské galerii je umístěna expozice o dějinách místní židovské komunity (v Bechyni a okolí: Týn nad Vltavou, Bernartice, Zběšičky, Stádlec, Koloděje nad Lužnicí, Neznakov a Veselíčko)
- budova synagogy je nemovitá kulturní památka České republiky (nadmořská výška: 410 metrů nad mořem)
Co v expozici, která mapuje historii židovské komunity na Bechyňsku, najdeme?
Hned u vchodu na galerii zhlédneme torzo plastiky, která původně zdobila jeden z náhrobků židovského hřbitova v Mirovicích a byla nalezena v roce 2009 při restaurování náhrobků a převezena sem.
Na panelech, doplněných mapkami a dobovými dokumenty, se dozvíme o vzniku židovského ghetta v jednotlivých obcích (17. století), kde následuje i jmenný seznam židovských rodin (podle soupisu Židů).
Tragičtější část dějin (2. sv. válka), která zasáhla židovské obyvatelstvo v obcích, je zde na vystavených panelech popsána velmi podrobně podle jednotlivých obcí (podle jmen obětí), kdy většina Židů nacistickou okupaci nepřežila díky transportu do Terezína, Osvětimi….
Zajímat nás určitě bude i osud rodiny Radoků, z nichž pocházel Alfred Radok, teoretik umění, výtvarník a režisér (22. 3.1918 – 7. 1. 1994 Montreal).
https://www.turistika.cz/mista/synagoga-v-bechyni/detail
https://www.lazne-bechyne.cz/zidovsky-hrbitov.php
https://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/synagoga-bechyne/
Hodnocení: 79 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková