XXIII. berounské hrnčířské a keramické trhy 2019 aneb keramika s úsměvem…či čajové bytosti…

12.09.2019 16:14

Beroun - Husovo náměstí/uličky Kolářská a U Pražské brány

7. - 8. 9. 2019 

 

V rámci oslav Dnů evropského dědictví (EHD) se již po třiadvacáté konaly Hrnčířské trhy na Husově náměstí v Berouně. Tentokrát představily 300 nejlepších hrnčířských mistrů, keramiků a hrnčířů z celé republiky i ze zahraničí. Na své si přišli fanoušci užitkové, zahradní i dekorativní keramiky, porcelánu. V centru Husova náměstí pak byla k vidění expozice dalších uměleckých plastik (Hana Foltová, Petra Nožičková, Gabriel Vlach, Jana Černá a další…).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Husovo náměstí

  • bylo zničeno povodní v srpnu 2002
  • za podpory EU v částce 22 mil. Kč bylo v roce 2003 obnoveno

Berounští hrnčíři patřili k váženým a uznávaným řemeslníkům již ve středověku. V širší povědomí vešli zejména tzv. berounským zbožím, červeně zbarvenou keramikou, zdobenou bílými přírodními motivy, z níž se pilo při korunovaci krále Matyáše v roce 1611 a oblíbil si ji i císař Rudolf II. či Vilém z Rožmberka. Tato keramika se v 16. a 17. století nevyráběla nikde jinde než právě v Berouně.

 

V dnešní době se v Berouně staly tradicí již každoročně pořádané Hrnčířské trhy a Jarní hrnčířské a řemeslné trhy, na kterých najdeme nejenom repliky zmíněné berounské keramiky, ale širokou nabídku keramiky různých technik od hrnčířů z celé republiky i zahraničí.

 

Vystavující země

Maďarsko

Německo

Itálie

Slovensko

Slovinsko

USA - OHIO

Polsko

Bulharsko

Rumunsko

Španělsko

 

My na www.www-kulturaok-eu.cz

jsme prošli celým Husovým náměstím hned v první den konání trhů,

a přesto, že mírně pršelo,

fotografovali jsme s velkým nadšením

tu všudepřítomnou velkolepou nádheru,

oslavu umění obyčejných neobyčejných lidí. 

 

Další hrnčířské a řemeslné trhy se budou konat v Praze 7 na Výstavišti

ve dnech 29. 11. - 1. 12 .2019

www.vystavistepraha.eu

 

Hodnocení:  100 %

Ing. Olga Koníčková (internet)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

Z historie berounského hrnčířství

V 16. a na počátku 17. století obývali hrnčíři v Berouně uvnitř hradeb ulice Českou a Na kláštere a dále severně od města na břehu řeky předměstí Rybářské a předměstí Horní  zvané též Hrnčířské.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výrobky berounských hrnčířů byly v 16. a v 17. století oblíbeny a žádány i v širším okolí, např. Vilém z Rožmberka a Petr Vok si je nechali vozit do Českého Krumlova a do Třeboně, z berounských džbánů se také pilo při korunovaci krále Matyáše v Praze v roce 1611.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Význam berounského zboží nepřímo dokládají

i

konkurenční spory berounských a pražských hrnčířů o pražské trhy.

 

V roce 1541 byla tato situace řešena smluvně,

v roce 1560 však byla předmětem soudního sporu

a

došlo i k osobním napadením a k rozbíjení berounského zboží dovezeného do Prahy.

 

Z této doby je znám z Berouna značný počet hrnčířů,

celkem 8 významných hrnčířských rodů, které působily mezi lety 1523 -1735.

 

Přičemž většina se jich soustřeďuje do období 1540 - 1618.

 

V letech 1550 - 1570 byli jmenováni další 4 hrnčíři a v letech 1570 - 1618 dalších 12 hrnčířů.

 

O významu hrnčířů v Berouně svědčí i

působení hrnčíře Tomáše Pulce v úřadě primátora

 v letech 1581 -1582,

v době třicetileté války byl jedním z obecních starších hrnčíř Jan Kameš. 

Cechovní organizace berounských hrnčířů se uvádí poprvé k roku 1560. 

Beroun byl ve třicetileté válce těžce poškozen,

a to za saského vpádu v roce 1634 a zejména za švédského vpádu v roce 1639.

 

Berounské hrnčířství bylo postiženo i politickou a náboženskou emigrací.

 

Nemalou měrou působilo na život ve městě, a tedy i na hrnčířství 5 požárů,

které Beroun postihly v letech 1564, 1599, 1611, 1635 a 1639. 

K roku 1651 se Hrnčířské a Rybářské předměstí uvádí jako vypálené a pusté,

v témže roce žili v Berouně jen čtyři hrnčíři, z toho dva byli bezdětní.

 

Hrnčířské řemeslo bylo jistě ve třicetileté válce těžce poškozeno,

ale je zřejmé, že si uchovalo svůj význam i ve 2. pol. 17. století,

o čemž svědčí i to,

že řada hrnčířů působila v městské radě

a

že hrnčíři stále exportovali své zboží do Prahy.

 

Historik Z. Winter uvedl:

„…a když berounští na jarmark hrnce plují (což činívali od starodávna),

jsou povinni z nákladu něco hrnců dáti  (v Dobřichovicích)“.

 

Úpadek berounského hrnčířství je tedy mladšího data, nastal pravděpodobně až v18. století.

 

 Koncem 19. století začala

výroba smaltovaného kovového nádobí v Novém Jáchymově

a

také manufaktury v Českých Budějovicích zaplavily kameninovým zbožím celé Čechy.

To vedlo k úpadku dílen berounských hrnčířů

a

na sklonku 19. století zbyli z kdysi slavného a bohatého cechu sotva tři mistři.

Poslední hrnčíř mistr Votava ze Zavadilky zastavil svůj kruh po 2. sv. válce.

Co to tedy je ono několikrát zmiňované berounské zboží?

Čím je tak zvláštní, že ho v archeologickém materiálu lze jednoznačně identifikovat?

 

Odpověď na tyto otázky není zcela jednoduchá.

Jedná se vlastně o skupinu výrobků místních keramických dílen,

která má své charakteristické vlastnosti, týkající se materiálu,

z něhož byly nádoby vyrobeny, i specifických výzdobných prvků.

 

Podle struktury keramické hmoty a jejího vypálení

dělíme tuto novověkou keramiku do několika základních skupin. …

Nejběžnější skupina keramiky je s červeně až červenohnědě zbarveným střepem

a

často bílým výzdobným nástřepím

(ojediněle se objevují i další barevné varianty, např. zelená)

a

skupina šedobělavě zabarvených jemných tvarů.

 

Vyskytující se dekory jsou provedeny mechanicky a malířsky.

Skupina nádob červeného zboží, převážně talíře,

poháry, džbány a mísy,

zdobená bílou hlinkou pomocí kukačky

tvoří v současnosti nejatraktivnější část celého dosud známého souboru.

Dekor vytváří pruhy a pásy, jednoduché schematické rostlinné motivy,

stromečkovité útvary, síťování, srdíčka,

kosočtverce, kříže a terčíky, motivy ptáčků, zvířecích a lidských postav.

 

Nejznámějším dochovaným celým kusem

je džbán ´Šimona Nemazala z Berouna´,

nádoba zdobená kukačkou a datovaná nápisem k roku 1577 a 57cm vysoká,

nachází se ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Touto technikou jsou převážně dekorovány talíře, mísy, džbány a poháry,

tedy nejčastěji zdobené luxusní zboží.

 

www.hrncirsketrhy.cz

www.moravskakeramika.cz

www.fler.cz

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vaclav-serak-a-vysla-mi-ta-keramika-aneb-kdo-mi-cestu-z-bludiste-ukaze-ci-a-koukejte-uz-neco-delat/