Vladimír Hanuš – Před stavy aneb autor, jenž má tak opojně barevné sny, že jimi - prostřednictvím svých pláten - nabíjí diváka pozitivní energií

20.09.2021 18:03

 

Vladimír Hanuš 

Před stavy

13. 9. - 30. 10. 2021

Galerie Via Art

 

 

„Hanušova malba potlačuje kresbu, barva atakuje naše smysly, buduje prostor, plní funkci světla. Diváka na první pohled zaujme koloristický účinek obrazů a barevná souhra skvrn a akumulovaných vrstev rafinovaně odstupňovaných tónů, díky nimž barvy z plátna vystupují, vyzařují a pulzují. Tvary nejsou přesně geometricky vymezené a jejich plochy mají nepravidelné, mnohdy až transparentní okraje. Jemně promalované barevné vrstvy se překrývají a prostupují. Ve své většině jde o podivuhodné zachycení krajiny, velmi odlišné od české krajinářské tradice, a přitom z ní vychází a rozvíjí ji.“

Napsal na okraj výstavy Vladimíra Hanuše „Zítra bude oblakem“, konané v Galerii Smečky, Praha v září 2016, PhDr. Ing. Martin Souček. Měl a má pravdu.

 

 

Karel Čapek zase kdysi napsal, že člověk, který odpočívá, nezahálí, neboť připravuje příští práci. Výrok nedáváme do uvozovek, není asi úplně přesnou citací. Dá se ale vztáhnout i na obrazy Vladimíra Hanuše. Neboť jeho ladně barevné „sny“, jeho „před stavy“, zachycené na plátnech, uklidňují, harmonizují, povznášejí, ba i utěšují. Můžeme mít před nimi jakékoli své vlastní „před stavy“, ty autorovy nám totiž nic nediktují, nevnucují, jen v nás ty naše sny nenásilně, coby emoční katalyzátor, probouzejí. A tím nám dopřávají odpočinku. A odpočinek - dle Čapka – nás mění na připravené k další práci. Tedy, alespoň ty činorodé mezi námi…

 

 

„Devatero řemesel“ – desátý um

 

Vladimír Hanuš (* 1961, Rychnov nad Kněžnou), studoval gymnázium, chtěl být pilot a absolvoval hotelovou školu. Po vojně – jakožto aktuálně stavební dělník – byl přijat na Akademii výtvarných umění. Jeho pedagogem byl nejprve Karel Malich, pod jehož vedením získal Vladimír Hanuš už na škole „Ateliérovou cenu AVU“. Ve studiu na AVU pak pokračoval u Františka Hodonského a záhy po absolutoriu získává (v roce 1996)

prestižní stipendium „The Pollock-Krasner Foundation, Inc. v New Yorku“. Uvážíme-li, že k plnému rozhodnutí o tom, že míní býti malířem, dospěl teprve ve 24 letech a že dnes jej odborníci řadí po bok takových osobností jako František Kupka či Josef Šíma, je to posun pozoruhodný.

 

 

Odborná veřejnost ráda škatulkuje

 

Podle odborníků je Vladimír Hanuš malířem, který zachycuje českou krajinu. Akorát, že – dle týchž odborníků - o dost jinak než ostatní čeští malíři. Což má ovšem vliv na zájem a obdiv k jeho tvorbě. V našich končinách vystavuje běžně, ale skoro tak běžně vystavuje i v zahraničí. Stačí malý výběr sbírek, kde je zastoupen. Od státních galerií (VČG Pardubice, OG Rychnov nad Kněžnou, GMU Hradec Králové, GAVU Cheb, GKK-Klatovy-Klenová, Horácká galerie-Nové Město na Moravě, GVUN Náchod), přes soukromé sbírky významných soukromých sběratelů, po zastoupení ve sbírkách zahraničních (Anglie, Francie, Holandsko, Německo, Švýcarsko, Kanada, USA).

 

 

Barvy, které neoslňují, ale vypovídají

 

Staneme-li před obrazem, vidíme v zásadě jen oblé plošné útvary, s jakoby rozestřenými okraji a nacházíme i určité ornamentální prvky. Jenže, přímo radostí a pozitivizmem na nich oslovují plochy různých, dokonale ladících barev. Od hladkých tvarů po vnitřně strukturované, od sytých barev a po kompozice plné energie. Většina obrazů je na plátnech, ale také jsou tu obrazy komponované s barevnými plexiskly, vytknutými před obraz. Barvy se míjí, dotýkají i překrývají a v případě plexiskla i koketují promyšleně s měnící se hrou světla.  Je to ještě pořád krajina? Když odborníky je Vladimír Hanuš považován za krajináře? Byť jiného, než je v kraji zvykem? Ano, mohou být. Proč ne. Ale – dle našeho laického názoru – ztvárněné barevnými spektry vyzařujícími z jakýchsi abstraktních krajin.

 

 

Těžké je popisovat obrazy, jež osloví, ale nedosloví, a dávají tak prostor vlastnímu vcítění. Lépe je se jít na ně na vlastní oči podívat. Vlídná a ochotná galeristka, paní Radka Freislebenová, se vám bude ochotně věnovat, v příjemném prostředí malebné galerie na úpatí kostela sv. Václava v Resslově ulici. Kostela zasvěceného světci, jehož násilný skon, si - shodou okolností - právě v tyto dny připomínáme, jako Den státnosti.

 

 

Text a foto: Richard Koníček 

 

Vladimír Hanuš 

Před stavy

13. 9. - 30. 10. 2021

Galerie Via Art

Adresa: Resslova 6, Praha 2    

otevřeno: úterý - čtvrtek 14 - 18 hod., pátek 14 - 17 hod.  

informace: tel.: 604 450 549

e-mail: galerie.viaart@volny.cz

www.galerieviaart.com