Velký třesk na Malé scéně D21/´Čekání´ aneb když v životě není nic předem jasné
Divadlo D21 – Praha
15. 4. 2016
Na pozvání Divadla D21 jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz zúčastnili premiéry představení dalšího z tak zvaných Velkých třesků v D21. Šlo o dramatizaci vítězné povídky z akce Otevřená kniha, jíž každoročně D21 pořádá a zúčastní se jí diváci, kteří pošlou povídku divadlu, kde dojde k výběru těch nejlepších. Výsledkem je knížka divadlem vydaná a nejlepší z vybraných povídek se dočká dramatizace.
V letošní výzvě zvítězilo ´Čekání´ od opavské autorky Ireny Šťastné, která je nezávisle na své účasti v soutěži divadla D21 letos nominovaná i na prestižní Cenu Magnesia Litera za poezii.
Povídka je jedna věc, divadelní hra druhá věc
Čekání není žádný strhující příběh. Naopak, je to niterní, subtilní výpověď malého všetečného kluka, jenž v nemocnici po těžkém a běžnou činnost komplikujícím úraze čeká na návštěvu matky. V důsledku znehybnění a snížené možnosti vidět vnímá svět kolem poněkud svébytně a současně si krátí čas pro něj přímo nekonečného čekání přemýšlením, vybavováním si sledu událostí jež bezprostředně předcházely úrazu, stejně jako všelijakých zážitků a vjemů, s nimiž se setkal dříve. To vše je psáno opravdu z pohledu a logiky malého kluka.
Nic víc. Nic míň. Povídka zdánlivě nehratelná. No, napište hru o tom, jak kluk leží v nemocnici, nemůže se hýbat a čeká, až někdo přijde. To je výzva pro dramatizátory i herce.
Nejdřív tak trochu dada a pak se to najednou celé srovná…
Začátek představení se odehrává mezi diváky, kam vtrhne mužský představitel (vvynikající Petr Pochop/na čtyř-foto) a koná a vykřikuje různé průpovídky. Vy nevíte, co si máte o tom myslet…. Nic nechápete… Pak se do hry – navozené imaginací televizního přenosu slavných silvestrovských Televarieté z období tak asi kolem 70. let 20. stol. – vloží obě představitelky dalších rolí-nerolí (Stela Chmelová a Mariana Čížková). I ony provádějí nejrůznější akce, gagy, vykřikují či sdělují útržky jakýchsi vět, nesouvisející k sobě slova, náznakem upomínají na různé události a provádějí až pantomimické či groteskní scény (vynikající je etuda, kdy Stela Chmelová – violoncellistka - s Petrem Pochopem – viola - předvádějí violoncellový koncert.).
Divák se baví, divák se dívá na mnohdy scény až nechutné (např. ochutnávka s pomerančem), ale hlavně divák se octítá v absolutním absurdnu, divák si připadá jak blázen, divák se tedy musí divit. Co to je? Co to je za féerii? Oč tu běží? Je zmaten a neví, co si má myslet. Tohle, že je divadlo? Je. A pohybové (ostatně jako v D21 skoro vždy). Ale o čem to je? Na co čekáme? Na co kdo vlastně čeká? Jmenuje se to Čekání. Ano, ale proč? Protože čekáme na vysvětlení? Etuda střídá etudu a nikdo z toho není moudrý...
A pak je závěr. Překvapivý, osvobozující. Mariana Čížková (zněle a s prožitkem) čte, přiznaně, neskrývaně povídku Ireny Šťastné. A hle, čekání končí, a v hlavě i na jevišti začíná svítat. Najednou vše do sebe zapadne. Najednou vše dá smysl. Najednou to vše má logiku. Jako když z chaosu vznikne nový svět, jako když z velkého třesku vznikne nová planeta, jako když pravověrní dadaisté z počátku století vytvoří ze slov z rozstříhaných novin novým uspořádaním těch slov báseň či povídku. Chlapeček v téhle povídce, i my v hledišti, jsme se tedy dočkali. Dočkali? Rozuzlení, vyjasnění, point? Ano, pro něj i pro nás - překvapivě.
Vskutku originální pojetí…
Po děkovačce jde divák domů či k divadelnímu baru a v hlavě se mu to mele, a hlava si uvědomuje, že proto tam ten či ona říkal to či ono. A najednou chápe, že povídka byla odehrána, ale v etudách, rozbita na atomy a pak složena. To nám na www.www-kulturaok-eu.cz přišlo hodně zajímavé. A vlastně i přirozené. Je to přece tak i v životě. Sled událostí, zážitků a zdánlivě nesouvislých momentů posléze, v odstupu, času i mysli, stvoří celek.
Vezměte si třeba dovolenou. Náhodné události, událostičky, dojmy, záblesky a pocity. Ale za čas se vám to sleje v jednu událost, která má hlavu i patu. Začátek i konec a je to příběh. A stejné je to s láskou, manželstvím, nemocí, prací kdesi na čemsi. Sled událostí se nakonec vždy sleje v nějaký přehledný příběh. Prostě skvělý nápad, jak víceméně nehratelnou, ale jinak silně a hluboce introvertní povídku, která má myšlenku, změnit v dynamické představení s posláním.
Stojí to za to vidět a zamyslet se…
Režie povídky se ujal v D21 hostující Michal Hába, dramaturgii měla domácí Magdalena Frydrych Gregorová a hudba přesně na míru hře, atmosféře i ději to celé doplnila.
Premiéra proběhla na malé scéně divadla D21 dne 15. dubna 2016.
Divadlo D21, o.s. Malé Vinohradské
120 00 Praha2
Záhřebská 21
Tel. 777 922 277
D21 má v současné době v repertoáru 13 divadelních inscenací… (Malá mořská víla, Nora - Domeček pro panenky, Vojcek (projekt Vojcek), Sekáč dědeček, KRYL - Zmrdtvýchvstání zažít, Tajemství jabloně, Deset deka Dürrenmatta, Racek, Bledý oheň, Jak byla vosa Marcelka ráda, že je, Audience)
Titul: Čekání
Autorka zdramatizované povídky: Irena Šťastná
Režie: Michal Hába
Hrají: Mariana Čížková, Stela Chmelová, Petr Pochop
Reprízy představení:
21. 4. 2016 čt | 19.30 hodin
2. 5. 2016 po | 19.30 hodin
Zdalipak víte, že…Otevřená kniha Divadla D21
První stránky Otevřené knihy byly popsány na podzim roku 2013 a byly zaplněny povídkami čtrnácti nadšených autorů. Pro zapojení do projektu stačí napsat povídku libovolné délky na libovolné téma a poslat ji k nám do divadla (otevrenakniha@divadlod21.cz). Výběr těch nejlepších se představuje několikrát za sezónu v hudebně dramatickém večeru, kde vybrané povídky prezentují buď samotní autoři, případně je zpracovávají herci souboru Divadla D21.
Tyto večery dávají příležitost nejen lingvisticky zdatným autorům, ale také autorským hudebníkům – jde přece o komponované večery. Hudební část zajišťují mladí hudebníci, pro které je jeviště Divadla D21 skvělou příležitostí, jak ukázat nejenom svůj slovní, ale také hudební um.
Michal Hába
- je absolventem režie alternativního a loutkového divadla DAMU
- narodil se 28. 12. 1986
- působil a působí v Městském divadle v Mostě, Divadle Disk, Divadle Husa na provázku, Městském divadle Kladno, ve Venuši ve Švehlovce a nyní v Divadle D21
Irena Šťastná
- žije v Dobroslavicích na Opavsku
- absolvovala FF Ostravské univerzity (magisterské studium čeština s literárněvědným zaměřením) a FPF Slezské univerzity (bakalářské studium knihovnictví a informační studie)
- poezii a povídky už publikovala v časopisech (Host, Protimluv, Psí víno, Tvar, UNI, Literární fórum, Pandora, Viselec, Weles, Zvuk aj.) a antologiích i almanaších (V srdci černého pavouka, 2000; Cestou, 2004; Antologie české poezie 1986–2006, 2007; Ty, která píšeš − antologie současné české ženské povídky)
- 2006 vydala v brněnském nakladatelství Host sbírku básní Zámlky
- následovala kniha Všechny tvoje smrti (2010) v pražském Literárním salonu Terezy Riedlbauchové
- pro rok 2012 byla autorka spolu s dalšími čtyřmi českými literáty nominována na Drážďanskou cenu lyriky
- 2013: sbírku básní Živorodky vydalo opavské nakladatelství Perplex
- podzim 2015: kniha Žvýkání jader vydalo brněnské nakladatelství Srdeční výdej
Hodnocení: 89 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková