TOP 100 Z PEČEK aneb žádné město není malé, má-li velké rodáky, jen je třeba si to uvědomovat a hrdě si je připomenout

14.12.2023 11:51

 

Top 100 z Peček

Výpravná publikace

 

 

„Když má chlap sto let, mluví se o něm jako o slovutném kmetovi.

Když má sto let město, je to vlastně ještě mladík. 

I když podle archeologických náletů víme, že místo bylo osídleno už v pravěku a  

že první osídlení Peček se připomíná na listině krále Přemysla ve 13. století.

Městem se ale stalo, podle „rodného listu“, až 6. 3. 1925.

Toto výročí si připomeneme knihou.

Protože kniha - napsaná a vytištěná - bude mít vždy svoji nezastupitelnou hodnotu

i pro příští generace a snad i badatele v historii.“

Milan Paluska, starosta města Pečky

 

„S pamětí je to podobně jako s naším vlastním obrazem ve studni.

Vidíme se, ale rozmazaně.

A čím je voda hlouběji, tím více ztrácí obraz na realitě.

Neřku-li, když jenom zrnko písku spadne na hladinu.

Proto je lepší popsat obraz dřív, než se ztratí úplně.

Chceme připomenout historii, místa a lidi, kteří v něm žili.

Knihou zanechat budoucím archeologům kutajícím především v digitálních stopách i

kus orální historie na poctivém papíru.

Při vědomí teze významného českého historika a publicisty Dušana Třeštíka (1933 – 2007), že historie není jarmark, ze kterého si vybíráme jen to, co se nám zrovna hodí.“

Vedoucí projektu, JUDr. Miroslav Fořt, MBA

 

   

 

Pečky

 

Město Pečky přináleží do okresu Kolín, který se nachází asi o 15 km dále směrem severozápadním. Směrem jihozápadním jsou o 10 km dále Poděbrady. Pečky leží v úrodné nížině, 200 m nad mořem, v Polabské nížině, dříve tak krásně nazývané "zlatý prut země české". Od roku 1925 jsou Pečky městem, v němž aktuálně žije bezmála pět tisíc obyvatel v téměř patnácti stech domácností. Hodně nebo málo…?

Záleží na tom vůbec? Není daleko důležitější to, jací lidé zde žijí, jak žijí, jací lidé tu žili, jak žili a co dokázali? To je – nebo by měla být – obsahová, historická, společenská hodnota každého z měst. To je totiž otisk místa, města, do dějin. A nejen těch vlastních, ale dějin celospolečenských. Národních, nadnárodních a třeba i světových. Dějin lidí, lidstva. A že i takové malé (?) město, jakým jsou Pečky, může při průletu svými dějinami nabídnout osobnosti, jež namnoze opravdu zasáhli až do dějin lidstva, dokazuje obsáhlá kniha nazvaná trendově, TOP 100 z Peček. Trendově proto, že je dnes módou a vlastně i žádanou potřebou, sestavovat všelijaká – často jen malicherná – TOP. Desítky, dvacítky, padesátky…

Pečky, si klidně mohly dovolit – světe, zírej! – sestavit TOP 100. Čeho? Osobností. Ano, osobností, a to Osobností s opravdu velkým O. Zní to možná neuvěřitelně, a trochu to asi všem, kdo Pečky ani neznají, zazní až neuvěřitelně. Stačí si však knihu s názvem TOP 100 z Peček, otevřít. A neuvěřitelné, se stane ohromujícím.  

Tak neváhejme a nahlédněme na to Pečecké Top 100.

 

 

Už jen anotace knihy, připravená jejími autory napoví…

 

„Středočeské Pečky byly v roce 1925 povýšeny na město. Místo, odkud pocházejí osobnosti, které by neměly být zapomenuty. Medailonky osobností, které s Pečkami pojí alespoň část života a práce, ať už z kultury, ekonomiky, vědy, sportu či podnikání, nebo těch, kteří bojovali za války proti okupantům, jsou doplněny bohatým obrazovým materiálem.

Například geodet Ladislav Beneš (spoluautor hranic Československa po roce 1918), Benedikt Vladimír Holota (představený Řádu františkánů), letci hrdinové z II. světové války Karel Kosina a Josef Košnar, herec Radovan Lukavský či pěvec František Šifta, spisovatelka Leontýna Mašínová, karikaturista Vladimír Renčín, řezbář Jiří Rücker, zakladatel moderního cukrovarnictví Karel Weinrich, světově uznávaný český geolog a paleontolog Václav Ziegler a samozřejmě i zakladatel dynastie Petschků - Samuel.

Každé osobnosti je věnována dvoustrana knihy s bohatým obrazovým doprovodem. Kromě toho dvoustrana obsahuje i „rámeček“, který dává osobnost do historických souvislostí nebo rozšiřuje téma. Například - Jak Napoleon Bonaparte nepřímo zasáhl do rozvoje Peček?“

 

Když knihu otevřeme… 

 

Říká se „začít od Adama“. Tedy od začátku. V Pečkách byl na počátku zeman Jan z Peček. Jemu proto patří první dvoustrana. Právem. Kdo byl první a od něhož se vše odvíjí, nechť je – po právu – tím prvním.

Dále však už jsou jednotlivé osobnosti řazeny – pěkně demokraticky – tedy, abecedně.

Každá osobnost má k dispozici dvoustranu. Začíná se perexem, vysázeným kurzivou, v níž je uvedena jakási – řekněme, odlehčující - glosa, epizoda, či úryvek hovoru, zkrátka cokoli, co naznačí všelidský rozměr jmenovaného. 

Pak následuje celé jméno, data narození a odchodu ze světa s případným uvedením místa, kam danou osobnost nakonec čas či osud zavál.

Životní příběh osobnosti zde podaný je servírován neokázalým jazykem, nenutícím se do budování strnulého pomníku každému z uvedených. Zabírá převážnou část přidělené dvoustrany. Text také vhodně a s vysvětlujícími popiskami doplňují a ilustrují fotografie.

Historické, rodinné i oficiální, v případě, že je to pro osvětlení významu osobnosti vhodné, tak i dokumentární, představující vytvořená díla či jiný fakt dokládající význam té které osobnosti.

Velmi vhodným doplňkem celé dvoustrany je také rámeček, kde je daná osobnost a její počiny, zasazena do širších dějinných souvislostí. Autoři správně předpokládají, že ne vždy si čtenář vybaví hned všechny vnější okolnosti dotvářející dobu, usilování a výjimečnost dané osobnosti. Ve většině jsou ještě – velmi prakticky, tedy přímo pod čarou dané dvoustrany – připojeny nezbytné vysvětlivky. Což je správná volba, na rozdíl od častého přesunování odborných vysvětlivek až na konec knihy, kde nejsou „při ruce“, když je čtenář potřebuje znát.

Pár jmen už prozradili sami autoři v anotaci, ale údiv a obdiv, čtenáře potká ještě mnohokrát a skoro častěji, až uvnitř knihy. Mnohdy se dozvíme dosud zcela netušené, jindy si ozřejmíme až do té doby, pouze matně tušené a skoro vždy, se dozvíme něco nového.

Dvoustránky osobností začaly Janem z Peček a končí RNDr. Zimovou Nadiou, CSc., která se spolu s proslulým profesorem Holým, spolupodílela na objevení léků proti HIV/AIDS.

Co ke knize TOP 100 z Peček dodat? Asi to, že není důležité řešit, zda jsou Pečky, městem malým či velkým. Podstatné je, že velké jsou místní osobnosti, což je mnohem důležitější. Shrňme to tedy do parafráze – Není malých měst, jsou jen velcí občané těch měst…

 

 

… a než knihu zavřeme

 

To hlavní jsme připomněli. Ale tím tahle pozoruhodná sonda do galerie osobností města Pečky ještě nekončí.

Následuje totiž ještě blok, souhrnně nazvaný Kaleidoskop. Každé město tvoří lidé, to už jsme si řekli a doložili, na příkladu oněch TOP 100. Ale každé město také tvoří bezpočet místních aktivit. Všeho druhu. A ty, přece také vytvářejí lidé. Ne třeba hned ti TOP, ale lidé jako sousedský kolektiv působící ve všem dalším co tvoří město městem.  

Proto následuje tan blok zvaný Kaleidoskop, kde se setkáme se vším, co bylo možno doložit a co také vypovídá o městě samém a o jeho životě.

Jsou tu vzpomínky na továrny, sportovní kluby, na místní fotografy, vznik pomníku TGM i sochy ve veřejném prostoru, církevní stavby, hasičskou historii, místní muzeum, či místního písmáka, na koupaliště či muzicírování s místní kutálkou…

A to vše je také o lidech žijících v Pečkách a Pečky spolutvořících. Zvláštní pozornost je věnována samozřejmě i hrdému městskému znaku a nedávno schválené městské vlajce. 

 

Ještě je tu poslední rubrika

 

Každé město, Pečky nevyjímaje, má seznam Čestných občanů. I ten zde najdeme. Vždy s portrétem, datací a krátkou vizitkou o tom, jak a proč se jim té pocty dostalo. Zde autoři - pro názornost – ale osobnosti srovnali pro změnu z hlediska časové řady.

Od prvního Čestného občana z roku 1871, jímž byl jistý hrabě Karl Sigmund von Hohenwart až po současníka, Doc. RNDr. Václava Ziglera, CSc.

A tím kniha končí. Ne však osudy Pečeckých občanů. Ani těch budoucích TOP. Však je také v knize k dispozici čistá dvoustrana, která je k dispozici čtenářům, aby si tam sami doplnili, vlepili, toho, koho by tam rádi zařadili sami za sebe. A mimochodem, věnovat někomu z rodiny k jeho životnímu jubileu knihu o jeho městě a jeho spoluobčanech, do níž mu nenápadně vpašujeme i jeho vlastní osobnost, bude to pro něj jistojistě milým překvapením. A iniciativě se v tomto případě meze nekladou.

 

 

Co dodat závěrem jménem čtenáře?

 

Samozřejmě, že není čtenář jako čtenář. Autor těchto řádek kupříkladu sice v Pečkách byl několikrát, vždy však jen jako na přestupní stanici. Odtud jsme zajížděli vláčkem dost často do nedaleké obce Radim, kde se na tamním zámku konávaly různé akce skupiny historického šermu a prohlídky pečlivě zrekonstruovaných částí objektu. Méně často jsme z Peček ujížděli také vlakem směrem na Kouřim, do oblíbeného skansenu.

Pečky jsme však - zcela macešsky – přehlíželi. K naší vlastní škodě.

Tak až teprve kniha TOP 100 z Peček situaci změnila. Vzbudila náš zájem o město disponující hned celou stovkou pozoruhodných lidiček a s nimi propojenými peripetiemi vlastních osudů a kolem kráčející historií.

A najednou se, díky této knize, stávají i ony, druhdy tak hrubě opomíjené Pečky, téměř bezednou studnicí našich zjištění a poučných objevů. A v neposlední řadě i důvodem k návštěvě a nacházení.  

Včetně toho asi vůbec nejkurióznějšího, jak on to tenkrát ten Napoleon Bonaparte nepřímo zasáhl do rozvoje Peček…

Ale to už je pouze na čtenářích, jejich zájmech a pozornosti. Od každé zařazené osobnosti se lze učit, u každé zaujme její životní, pracovní či tvůrčí příběh a každá, dotváří mozaiku jednoho města ze Zlatého prutu země České.

A pak, že je malých měst. Není. Jejich velkost tvoří ti, kdo v něm žili, žijí a dokonce i ti, kteří v něm teprve žít budou.

 

Text: Richard Koníček

Foto: Galerie EfEf

 

 

Top 100 z Peček

Výpravná publikace

(barva: 4/4, papír: křída 135g, vazba: V8)

Vydala Galerie EfEf s. r. o., Osadní 35, Praha 7

Text: vedoucí projektu JUDr. Miroslav Fořt, MBA

Autorský tým:

Doc. Dr. Václav Ziegler, CSc., Mgr. Vladislava Tomanová, Mgr. Ladislava Babková

Foto:

Kamil Blecha, Miroslav Fořt, Jaroslav Kouba, Vladislava Tomanová, Václav Ziegler, Jaroslav Železný, archiv Jiřího Rajlicha, ÚSTR, Ministerstvo obrany ČR – Centrální evidence válečných hrobů a archivy jednotlivých osobností

Korektury: Agentura Eliška

Produkce: REPO 2000 s. r. o.

Tisk: TNM PRINT s. r. o., Nové Město

Praha 2023, 1. vydání