Svatoslav Böhm / Půdorysy paměti aneb „V umění se nesmí lhát, podvádět. Vše se časem pozná.“ S. B.
Svatoslav Böhm / Půdorysy paměti
28/9/ 2021 - 5/12/ 2021
Museum Kampa
výstavní sál: Konírna
Staří mistři, chtělo by se napsat úvodem. Ale to „staří“ není odkazem na jejich data narození, ale na mistrovství tvůrčí práce, srovnatelné s přístupem a významem mistrů výtvarného umění z historie. Ti současní „staří mistři“ jsou sice, co do uplatnění výtvarných prostředků, vysoce moderní, ale co do přístupu, umu, myšlenkového přesahu svých prací, těm dávným na roveň. A jedním z nich, je i Svatoslav Böhm, na jehož výstavu jsme byli laskavou kurátorkou výstavy nazvané Půdorysy paměti, historičkou umění, PhDr. Ilonou Víchovou Ph.D., osobně pozváni.
Stále je koho objevovat, dá se říci. Jsou totiž umělci, jimž média věnují pozornost, někdy až přílišnou, a jsou umělci, kteří tvoří proto, aby tvořili, tvoří proto, že cítí vnitřní pnutí a nutkání inspirace, a neřeší, zda se o nich ví více či méně v mediích a dokonce ani mezi odborníky. Pokud je pak takový autor z nějakého důvodu konečně „objeven“ i širší veřejnosti, laické i odborné, jde o čin srovnatelný s objevem vzácného a dosud neznámého obrazu některé malířské veličiny minulosti nebo mimořádného nálezu archeologů v nečekané lokaci. S nadsázkou, by se dalo říci, že Ilona Víchová a Museum Kampa výstavou Svatoslava Böhma, „vykopali“, zachránili a posléze představili, vzácný poklad našeho moderního výtvarného umění.
Spletitý příběh se šťastným koncem
Než došlo na tradiční úvodní řeč JUDr. Jiřího Pospíšila, předsedy správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, byla menší - všemi chápaná - prodleva. Dva mistři svého oboru, vystavující autor, Svatoslav Böhm, a další mistr, sochař, malíř, scénograf, ilustrátor a pedagog Stanislav Kolíbal, se totiž při prohlídce Böhmovy výstavy poněkud zapovídali. A než se objevili na zahájení a než mohl Jiří Pospíšil oficiálně zahájit vernisáž, padla do nádvoří Musea Kampa – tma. Ale bylo to stylové. Něco jako důvěrná černá hodinka. A na ty se přece rádo vzpomíná.
Jiří Pospíšil nám úvodem přiblížil zamotaný příběh právě zahajované výstavy. Spolu s námi ocenil, že tato výstava děl Svatoslava Böhma vůbec vznikla. Autor, který se narodil ve Žďáru nad Sázavou, od roku 1957 žije a tvoří v Krnově. Tvořil a tvoří, jako nemnozí současní tvůrci především pro tvorbu samu, pro svou lásku k umění a nehledí na sebeprosazování za každou cenu. To má za následek, že - ač zcela výjimečná postava našeho výtvarného umění - je všeobecně poměrně méně znám. Sám ale zastává názor, že než být veřejnosti znám za každou cenu, je lepší pro veřejnost poctivě tvořit. A tak si jen nemnoho odborníků a ještě méně milovníků výtvarného umění uvědomuje, že právě on je tím, kdo stál u zrodu konstruktivizmu. A to už v 60. letech minulého století. A byť zůstával především lokálním umělcem z Krnovska, zařadil se mezi výkvět výtvarníků našich i světových.
Jiří Pospíšil nás také informoval, že autorova poslední zásadní výstava se konala v neblahém čase roku 1968. Sbírka děl se tak dále sice rozšiřovala, ale na dlouho, na tři desetiletí, byla skryta očím veřejnosti v ateliéru autora. Hlavní pohroma pro uchovávaná díla však přišla s povodní v tomto století. A co nepoškodil zub času už před tím, to doničila divoká voda roku 1997 a následné vyklízení trosek neznalými vojáky, nasazenými k likvidaci živelní pohromy. Zdálo se tedy, že dílo nesmírné umělecké, ale i historické, hodnoty je tím nadobro obráceno vniveč.
I když tenhle příběh není pohádka, ale tvrdý životní příběh jednoho vynikajícího tvůrce, přesto dopadne skoro až pohádkově - dobře.
Díky PhDr. Iloně Víchové, Ph.D., která se osobě Svatoslava Böhma věnovala z odborného hlediska a díky zájmu a pochopení Musea Kampa, tedy Nadace Jana a Medy Mládkových a jejího představitele JUDr. Jiřího Pospíšila, došlo k malému zázraku. Sbírka byla zachráněna. Jednak nesmírně náročnou kompletací toho co zbylo a pak následnou náročnou dvouletou rekonstrukcí restaurátory spolupracujícími s Museem Kampa. Výsledkem je fakt, že byla otevřena výstava Svatoslava Böhma v Museeu Kampa a že sbírka dochovaných a zrestaurovaných děl byla autorem následně Museu věnována.
JUDr. Jiří Pospíšil nás také informoval, že sbírka po této výstavě přímo v Museu Kampa, bude nabídnuta některé Severomoravské muzejní či galerijní instituci k zapůjčení pro vytvoření stálé expozice děl Svatoslava Böhma.
A teď už komentář osoby nejpovolanější, PhDr. Ilony Víchové
I když Ilona Víchová hovořila velice poutavě a i pro méně odbornou veřejnost jasně a srozumitelně, netroufáme si přesto cokoli z její přednášky parafrázovat, ale dovolíme si dát prostor přesné citaci její precizní a fundované kurátorské zprávy.
„Mezinárodně činný Klub konkretistů založený v roce 1967 v ateliéru Miroslava Vystrčila na pražské Kampě trojicí umělců – Radkem Kratinou, Jiřím Hilmarem a Tomášem Rajlichem – a teoretikem Arsénem Pohribným utvářeli autoři žijící na celém území Československa. Vedle Prahy, Bratislavy, Brna, Jihlavy a Olomouce byla důležitým a do velké míry i specifickým ohniskem severní Morava. V druhé polovině šedesátých let působil v Ostravě Rudolf Valenta a mezi lety 1959 a 1992 Zdeněk Kučera. V Havířově po celý svůj život tvořili Jiří Bielecki a Jaroslav Rusek, v Krnově Jindřich Gola. V Ostravě-Třebovicích dodnes rozvíjí svůj výtvarný program Eduard Ovčáček a v Krnově Svatoslav Böhm. Právě v ateliérech obou posledně jmenovaných umělců probíhala hned od roku 1967 podnětná setkání klubu. Sem přijížděli další členové skupiny, včetně Arséna Pohribného, zde se vedly diskuse o směrování uskupení, jeho teoretickém ukotvení i plánech klubových výstav.
Severomoravská sekce Klubu konkretistů byla specifická nejen frekventovaností a významem klubových schůzek, ale i charakterem tvorby svých představitelů. Typickými znaky jsou zejména progresivita v uplatňování nových výtvarných prostředků a vztah k experimentu, o čemž vedle Bieleckého a Ovčáčkova výtvarného názoru svědčí právě uvažování Svatoslava Böhma.
Dokladem jsou nejen Böhmovy dřevěné reliéfy z šedesátých a první poloviny sedmdesátých let, které prokazují silné paralely s nejprogresivnějšími tendencemi na poli neokonstruktivních tendencí, ale také realizace v architektuře, grafické úpravy knih, návrhy knižních obálek, firemních značek, jejichž společnými rysy jsou věcnost a elementárnost výtvarného jazyka.
Přestože Böhmův výtvarný názor je v mnoha ohledech originální, v polistopadové době nebylo Böhmově tvorbě věnováno tolik odborného zájmu, jaký by si zasloužila. Otázka je, nakolik tuto situaci ovlivnila geografická poloha Krnova, nakolik charakter umělcovy osobnosti, který místo sebeprosazování vždy upřednostňoval soustředěnou práci, a nakolik fakt, že se v roce 1997 Krnovem přehnala povodeň, která většinu děl závažně poškodila nebo nenávratně zničila. Vzhledem k tomu, že se Museu Kampa podařilo řadu důležitých prací Svatoslava Böhma citlivě zrestaurovat, mohly být uskutečněny jak výstava, tak doprovodná publikace zaměřené především na umělcovu tvorbu z období šedesátých let až po příchod normalizace. Svým kontextuálním záběrem a důrazem na souvislosti výtvarného vývoje tento projekt navázal na linii výstav věnovaných umělcům z okruhu Musea Kampa, například Jiřímu Bieleckému, Jiřímu Hilmarovi, Radku Kratinovi nebo Františku Kynclovi, a stal se dalším krokem v konsekventně naplňovaném programu muzea. Zařazením tvorby Svatoslava Böhma do odborného zájmu i sbírkového fondu prokázalo Museum Kampa nejen osobní respekt a úctu k tvůrci, ale také profesionální snahu uchovat tento specifický příklad neokonstruktivního umění pod záštitou paměťové instituce.“
PhDr. Ilona Víchová, historička umění a kurátorka výstavy Svatoslava Böhma - Půdorysy paměti.
Závěr celého aktu byl velkolepý
Krom oboustranného děkování také proběhl křest publikace vytvořené Ilonou Víchovou a věnované dílu, životním peripetiím a osobě Svatoslava Böhma. Došlo však i na poctu v rámci Musea Kampa vůbec asi nejvyšší, jakou je zazvonění na legendární zvonek paní Medy Mládkové, která se pro svůj věk už takovýchto akcí nemůže zúčastnit, a která vždy, každou výstavu, právě odzvoněním na tento zvonek zahajovala. Tentokrát tuto poctu dostal sám autor výstavy Svatoslav Böhm. A vysloužil si pak dlouhotrvající aplaus na „otevřené scéně“ z temnot nádvoří Musea Kampa. V jeho závěrečném slově pak ještě zazněla i jedna nadějná větička: „Doufám, že to neberete jako konec mojí tvorby.“
Ne, mistře, rozhodně nebereme, těšíme se na další a další umělecké počiny vámi vytvořené. A děkujeme. Což jistě znělo v myslích většiny přítomných.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
SVATOSLAV BÖHM / základní životopisná data
12. února 1934 narodil se ve Žďáru nad Sázavou
1950–1954 studoval Školu uměleckých řemesel v Brně (ŠUŘ), tehdejší název zněl Vyšší škola uměleckého průmyslu
1954–1956 vykonal vojenskou službu
1957 přesídlil za rodiči do Krnova, kde se trvale usadil
1957–1960 učil děti výtvarného oddělení Domu pionýrů a mládeže v Krnově
1960–1962 pracoval jako výtvarný redaktor časopisu Červený květ v Ostravě
1960–1963 působil jako externí pedagog na krnovském gymnáziu
1961 přijat do Svazu československých výtvarných umělců
1963 navštívil továrnu na výrobu varhan v Krnově, což mělo vliv na další směrování umělcovy tvorby
1965–1971 členem tvůrčí skupiny Kontrast Ostrava (po roce 1989 znovuobnoveno)
1967–1968 obdržel stipendium Českého fondu výtvarných umění
1967–1971 členem Klubu konkretistů
1968 v Galerii Kuří rynek v Ostravě se konala první umělcova samostatná výstava (představila dřevěné reliéfy z šedesátých let 20. století)
1970–1989 odklonil se od volné tvorby a zaměřil se na grafický a knižní design, expozice veletrhů, loga a spolupráci s architekty na řešení interiérových a exteriérových prostorů
od roku 1989 členem skupiny a13 – volného sdružení krnovských výtvarníků
1989–2020 vrátil se k volné tvorbě
1997 povodeň zaplavila umělcův ateliér a poškodila většinu děl, zničila archiv s dokumentací, korespondencí a fotografiemi
2013 definitivně ukončil práci na úkolech z oblasti grafického designu
2014–2020 rozvíjí kresebné a pastelové záznamy jesenické krajiny žije a tvoří v Krnově
Zastoupení ve sbírkách:
COLLETT Prague | Munich
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie výtvarného umění v Ostravě
GASK – Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře
Landesmuseum und Landesgalerie Burgenland, Eisenstadt (Burgenlandské zemské muzeum a galerie v Eisenstadtu, Rakousko)
Městské muzeum v Krnově
Moravská galerie v Brně
Museum Kampa, Nadace Jana a Medy Mládkových
Muzeum Narodowe w Warszawie (Národní muzeum ve Varšavě, Polsko)
Muzeum umění Olomouc
Muzeum v Bruntále
Národní památkový ústav – státní zámek Hradec nad Moravicí
Sbírka tiskárny Retis v Krnově
soukromí sběratelé v České republice a v zahraničí
Svatoslav Böhm / Půdorysy paměti
28/9/ 2021 - 5/12/ 2021
Museum Kampa
výstavní sál: Konírna
U Sovových mlýnů 2, 118 00 Malá Strana
OTEVÍRACÍ DOBA: Každý den od 10-18 hodin.
VSTUPNÉ:
SVATOSLAV BÖHM
Dospělý: 90 Kč
Student/Učitel/Senior: 50 Kč
Dítě do 6 let: zdarma
Rodina (2 dospělí + 3 děti mladší 15 let): 150 Kč
CELÉ MUSEUM
Dospělý: 290 Kč
Student/Učitel/Senior: 150 Kč
Dítě do 6 let: zdarma
Rodina (2 dospělí + 3 děti mladší 15 let): 550 Kč
STÁLÁ EXPOZICE
Dospělý: 190 Kč
Student/Učitel/Senior: 100 Kč
Dítě do 6 let: zdarma
Rodina (2 dospělí + 3 děti mladší 15 let): 350 Kč