Střecha Radost aneb zachovat si dnes nadhled je radost a na terase funkcionalistického klenotu uprostřed Žižkova tomu nic nebrání

19.08.2023 17:38

 

 

Budova bývalého Všeobecného penzijního ústavu

je cennou ukázkou českého funkcionalismu,

kde autoři uplatnili ty nejnovější dobové poznatky.

Vznikla tak nadčasová stavba, která stále ještě udivuje svou promyšleností…

 

 

Autoři stavby, Josef Havlíček a Karel Honzík, se inspirovali tvorbou Le Corbusiera,

jenž prosazoval maximální účelnost, racionalitu staveb a využití přirozeného světla,

čemuž vždy podřídil půdorys budovy i rozmístění oken.

A dvojice H+H mu velmi pozorně naslouchala…

 

 

První pražský (i československý) mrakodrap

 

Dnešní Dům Radost, byl před rokem 1990 Dům odborových svazů a na samém prapočátku, dokonce palác Všeobecného penzijního ústavu. Zkrátka a dobře – pořád tentýž, žižkovský mrakodrap. První v Praze i v republice…

Vznikl o celé čtyři roky dříve, než náš druhý mrakodrap, tzv. Baťův Mrakodrap ve Zlíně.

Ten pražský se nebes dotkl v roce 1934, zlínský až v roce 1938. A i když to ve Zlíně, arch. Karfík dotáhl se svou stavbou výš než v Praze, protože zlínský mrakodrap má 17 pater a pražský „jen“ jedenáct, takže pražský má „pouze“ 52 metrů výšky, zatímco zlínský 77,5 metrů. Za vším je třeba asi hledat, příslovečnou baťovskou ctižádostivost a všeříkající heslo firmy Baťa, které zní – Buď prvním.

Zdá se, že když už to prvenství zkrátka nešlo stihnout časově, tak se to nahnalo alespoň parametry. Ale ať už ve Zlíně dělali, co mohli, pražský mrakodrap byl v Československu prvním - a basta.

 

 

Odvážným štěstí přeje

 

Architektonickou soutěž vypsanou na novostavbu Všeobecného penzijního ústavu, vyhráli překvapivě dva mladí architekti - Josef Havlíček (1899 – 1961) a Karel Honzík (1900 – 1966). Patřili tehdy k té nejmladší generaci našich architektů a hlásili se k avantgardě.

Odborníci vidí hned několik důvodů, proč se svým návrhem uspěli. Za zásadní je považován fakt, že ve svém řešení ignorovali tradiční - a očekávaný - tvar budovy, uzavřený blok. Inspirace tvorbou tehdejší superstar celosvětové architektury, jímž byl proslulý Le Corbusier, se ukázala jako moderní a správná. Nečekaný, křížový půdorys mrakodrapu, zaručil, že všech 700 kanceláří, jež dům obsahoval, má přímé denní světlo. Jedenáct podlaží a 52 metrů výšky, zase zaručilo, vznik nejvyšší budovy v Československu.  Přívlastky s různými nej, jako nejodvážnější, nejzdařilejší a samozřejmě nejvyšší, stavbu korunovaly. 

Vše bylo vyprojektováno, v progresivním a v dané době i vysoce módním stylu – funkcionalistickém. Takže racionálně, funkčně, promyšleně a bez zbytečných parádiček. Vše jen přísně promyšlená architektura. Třeba chodby do kříže, takže kratší a to při stejném počtu kanceláří na patře, nebo hypermoderní systém ventilace, vysoké stropy, pásová okna, zaručující dostatek přírodního světla a jiné podobně dokonalé „vychytávky“. A na druhé straně, se nešetřilo na zvolených materiálech, jakým byl mramor, sklo, dřevo, kov, a také na kombinacích tvarů a barev popustili uzdu fantazii.  

 

 

Jak šel čas…

 

Takže, když to shrneme.

Funkcionalistický mrakodrap se postavil za dva roky, od roku 1932 do roku 1934. Určen byl pro Všeobecný penzijní ústav. V této roli, a s tímto názvem, sloužil až do roku 1951, kdy byl Všeobecný penzijní ústav zrušen a budova předána Ústřední radě odborů. V té roli naplno fungovala do roku 1990. Pak ji sice spravovaly dál odboráři, to už ti současní, ale stále méně ji vytěžovali a stále více ji pronajímali dalším právním subjektům. Přestože je budova oficiálně již od roku 1968 památkově chráněná, moc péče jí věnováno nebylo a pozvolna dozrála k nezbytné rekonstrukci. Naštěstí její mimořádná a stále plně funkční architektura, stejně jako použité kvalitní stavební materiály a další moderní – na svou dobu – značně nadčasové, prvky jí udržely na vysoké úrovni doposud.

V roce 2018 byl dům prodán za více než miliardu společnosti Dům Žižkov a.s., s hlavními akcionáři Vítězslavem Valou a Martinem Loudou. Odbory už stejně využívaly jen 20 % všech prostor budovou nabízených. Projekt dostal název dům Radost a časem má slíbenu i velkou rekonstrukci.

 

 

Budova ožila

 

Budova ožila, nejen četnými ekonomicky nezbytnými pronájmy, ale stala se už opravdu volně přístupnou a v mnohém přitažlivou svými aktivitami. Dnes totiž nabízí široké veřejnosti celou řadu možností jak se zabavit.

Nás na www.www-kulturaok-eu.cz samozřejmě zajímají především výstavy konané v přízemí budovy, v tzv. Café Radost, jež se nachází hned u vchodu, ve vstupní hale. Výstavy jsou tu organizovány uměleckým ředitelem dramaturgie a kurátorem mimořádně agilní pražské galerie The Chemistry Gallery, panem Petrem Hájkem.

Další atrakcí je i možnost vystoupat nebo se nechat četnými výtahy vyvézt pěkně patro po patru až do desátého a prohlédnout si další galerijní počin, opět se spoluúčastí Petra Hájka, využívající rozlehlé středové schodišťové podesty nacházející se v křížení čtveřice chodeb na jednotlivých patrech. Aktuálně je zde k vidění relativně samostatná součást 9. ročníku mezinárodního sochařského festivalu Sculpture Line 2023, nazvaná Art Prague Sculpture 2023. Prezentuje se na ní – v každém z pater jedna – plejáda našich nejpřednějších moderních sochařů se svými projekty.

Kromě této výstavní aktivity funguje ale v Domě Radost také kino. Ovšem tím vůbec nejatraktivnějším lákadlem pro všechny z okolí, z Prahy, z republiky a dokonce ze zahraničí  je 11. podlaží s terasou na jeho střeše.

 

 

Radost na střešní terase domu Radost

 

Vřele doporučujeme všem, kdo chtějí vidět Prahu tak, jak ji ještě nikdy neviděli, všem, kdo touží pobýt a relaxovat v bezmála nadoblačných výškách a shlížet na okolí či do daleka, z ptačí perspektivy.

Střecha je v zásadě po dobu sezony, přístupná každý den odpoledne a dosažitelná přímým speciálním výtahem ze vstupní haly až do 11. patra. Tam pak – jen s malou několika schodovou bariérou - vede už přímá cesta na střešní terasu, jíž se říká Střecha Radost.

Prostor disponuje výbavou pro konání koncertů, projekcí, ale i jen tak odpočinku při drinku či kávě. A s výhledem, na jaký se nezapomíná.  

Každý den od 12:00 lze vyjet na vyhlídkovou terasu, povídat si tam, odpočívat a dát si k tomu něco dobrého. Vstup je volný a v zásadě zdarma. Takže zcela neformální místo třeba i pro pracovní schůzky nebo firemní porady. Sedací vybavení je k dispozici.

Vzhledem k tomu, že se na střešní terase konají i četné programy, je ale dobré sledovat facebookovou stránku Střechy nebo její nový profil na Instagramu. Při programové akci by nemusel být vstup volný a mohlo by být obsazeno či vyprodáno.  Provozovatelé proto doporučují návštěvy ve středu a v pátek, kdy nemůže nastat problém, protože výhledy svými mixy zpříjemňuje live DJs.

 

    

Vyhlídková terasa Střecha Radost

Otevírací doba:

květen – září, po – ne, 12.00 – 24.00

vyhlídková terasa ve výšce 52 m

vstupné na Střechu dle programu

koncerty, DJs, tančírny, kino, ranní cvičení, letní kino, kavárna

Adresa: náměstí Winstona Churchilla 1800/2

Žižkov 130 00 Praha 3

https://www.dumradost.cz/cs/pronajem/strecha-radosti