Staletí pod vodou - Juditin a Karlův most (Charles Bridge)
Staletí pod vodou - Juditin a Karlův most (Charles Bridge)
Muzeum hlavního města Prahy
18. 7. – 4. 11. 2012
Projdeme-li kolem Muzea hlavního města Prahy na Florenci v těchto dnech, spatříme obrovské kameny před budovou, zjistíme, že se jedná se o originální kamenné bloky z Juditina a Karlova mostu, které se v minulosti zřítily do Vltavy při poškozeních Juditina a Karlova mostu velkými povodněmi. Při posledních rekonstrukčních pracích na Karlově mostě byly vyloveny z říčního dna a 13. června tohoto roku převezeny z malostranského břehu Vltavy do Muzea hlavního města Prahy.
Protože si v letošním roce Praha připomíná 20 let od zápisu Pražské památkové rezervace na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a v srpnu uplyne také 10 let od největší novodobé povodně, kterou Praha zažila v roce 2002.
V souvislosti s těmito výročími se v Muzeu hlavního města Prahy uskutečňuje výstava „Staletí pod vodou. Juditin a Karlův most“, která nám přibližuje nejnovější poznatky o významných památkách středověkého stavitelství – Juditině a Karlově mostu, které byly získány prací archeologů a stavebních historiků během nedávné etapy opravy Karlova mostu a při potápěčském průzkumu vltavského dna v jeho okolí. Oba mosty totiž nastolují téma, které neznáme, i když si myslíme, že známe.
První část výstavy je věnována historii obou mostů. Fotografie a plány jejich součástí
a pozůstatků, odkrytých při posledních průzkumech a opravách, doplňují kresebné rekonstrukce a historická vyobrazení. Dominantou expozice je reprodukce rytiny Karla Salzera s vyobrazením velké opravy Karlova mostu po povodni v roce 1784,
s instruktivními popisy jednotlivých součástí mostu i zajímavými detaily a prvky opravných prací.
Druhá část výstavy nabízí pohled na Juditin a Karlův most pod hladinou Vltavy prostřednictvím unikátních velkoplošných zvětšenin fotografií Petra Kliera, pořízených při podvodních rekonstrukčních a dokumentačních pracích. Návštěvníkům přiblížují prostředí běžně nedostupné a zprostředkovávají ojedinělou možnost spatřit běžně nevídané detaily vltavského dna i obou prvořadých historických památek.
Zhlédneme také trojrozměrné exponáty, především modely klíčových konstrukcí Karlova mostu a historické stavební techniky i originální předměty, z nichž některé, například kamenné prvky z destruovaných částí mostu nebo historická potápěčská technika, jsou na výstavě předvedeny vůbec poprvé.
Výstavu doplňuje projekce dokumentů o historii a průzkumu obou mostů i experimentu s replikou dobové stavební techniky.
Z historie obou mostů
Praha, postavená na křižovatce dálkových obchodních cest, je od svého¨vzniku rozdělena na dvě části mohutným meandrem Vltavy. Řeka představovala bariéru, na jejímž úspěšném překonání závisel prakticky veškerý život města, jeho obchod, obrana i komunikace. V některých místech šla řeka přebrodit, jinde bylo možné použít loďku, ale pro spolehlivé spojení vltavských břehů byl již v dávných dobách potřeba most.
Ten nejstarší byl dřevěný a podle svatováclavských legend existoval již v první polovině 10. století. Ve druhé polovině 12. století jej nahradil kamenný most, nazvaný po královně Juditě, druhé manželce krále Vladislava II., a tak byly spojeny oba vltavské břehy i Pražský hrad s Vyšehradem a završil se tak rozvoj románské Prahy.
V roce 1342 byl však Juditin most zničen povodní a 15 let bylo k dispozici pouze dřevené provizorium.
V roce 1357 byl zakladatelem, králem a císařem Karlem IV. vybudován nový kamenný most, jehož stavba trvala 50 let, v Evropě svého času svým provedením, výpravností a rozměry zcela bezkonkurenční. A tak nám Karlův most slouží bezmála přes 600 let. Za tu dobu most prožil mnohé historické události, povodeň v roce 1784 a zejména v roce 2002 došlo k další stoleté povodni.
Po povodni v roce 1784 se na Karlově mostě prováděla rozsáhlá rekonstrukce po dobu dvou let, jež stála 151 305 zlatých a 41 krejcarů. Provoz se mezi oběma břehy Vltavy sice nezastavil, ale na místě dnešního Mánesova mostu byl postaven provizorní pontonový most a musela se dodržovat „Výstraha“, která byla vydána 5. dubna 1784. Zde se stanovily podmínky jízdy povozů přes most: smělo se „jet pouze krok za krokem, kdy jeden vůz musel následovati druhý, neboť rychlá jízda je zakázana“. Rovněž i vybočování z řady nebylo „povoleno pod trestem. Každý přestupující kočí, forman či postilion bez ohledů na službu či livrej ihned byl zatčen a do špinhausu dodán“ (barvírna – robotárna něco jako nucené práce - u Palachova náměstí). Smělo se „jeti od Starého Města po pravé straně, do Malé Strany po levé straně mostu.“ Nesměly projíždět dvě řady vozů zároveň a muselo se jet bez zastávky.
Pokud se týče tramvají, jezdily až do roku 1905 tzv. Křižíkovy tramvaje, po kolejích, tj. po spodním vedení. Poslední jízda koňky se konala 12. května 1905.
V posledních letech potápěči provedli průzkumy, zejména na dně Vltavy. Jak nám sdělili, pokud budou finance, hodlají dál pokračovat v podvodních průzkumech, protože dno Vltavy ještě nevydalo všechna svá tajemství.
Mezi autorský tým, který připravil vynikající výstavu, patří Miroslava Šmolíková (komisařka výstavy), Zdeněk Dragoun, Petr Klier, Pavla Státníková a Ondřej Šefců.
Architektem výstavy je Miloslav Čejka ze Studia FAM.
Počátkem roku vyjde publikace, věnovaná oběma mostům.
Muzeum hlavního města Prahy
Na Poříčí 51, Praha 8 - Florenc
otevřeno denně kromě pondělí 9–18 hodin
vstupné:
základní 120 Kč
snížené (studenti, senioři) 50 Kč
rodinné 200 Kč
děti do 6 let a invalidé zdarma
každý první čtvrtek v měsíci do 9 do 14 hodin:
zdarma vstup pro žáky, studenty, seniory, ostatní 10 Kč
poslední středa v měsíci otevřeno do 20 hodin
doprovodný program: vycházky na Karlův most
Kontakt pro bližší informace:
Miroslava Šmolíková – komisařka výstavy
smolíkova@muzeumprahy.cz
251 627 768, 607 971 271
Věra Hloušková – tisková mluvčí
hlouskova@muzeumprahy.cz
224 227 490, 603 888 053
Ing. Olga Koníčková
Foto: MHMP