Prokrastinace (odkládání) aneb když váháme a povinnosti odkládáme?!

02.05.2013 16:32

 Jakub Vopelák from the Salvation Army will save you from your inner Apokalypse)

ERA svět

Jungmannovo nám. 6

Praha 1

21. 11. 2012

„Zatímco ztrácíme svůj s váháním a odkládáním, život ubíhá.“ Seneca, římský filozof

 

Byla jsme pozvána  na pátek 21. 11. 2012 na další kreativní ráno, jehož podtitul znělt: ´Posnídejte s námi pošesté, a snad ne naposledy.´  Jakub Vopelák, ředitel fundraisingu Armády spásy,  nám připravil přednášku na  téma ´´ Prokrastinace´, jež  mnohé z nás zasahuje každý den: Přišli jsme si poslechnout jeho inspirativní přednášku do před Vánocemi 2012 již nově otevřeného  co-workingového prostoru ´Era svět´ v Praze 1 na Jungmannově náměstí 6. Očekávala nás navíc vánoční tabule již v 8.30 hodin. A ještě jsme byli vyzváni, abychom přinesli vlastní cukroví s sebou!

Prokrastinaci, nutkání odkládat důležitou práci, silou vůle neporazíme. Přesto ji lze překonat.

 

O co vlastně jde při prokrastinaci?!

 I já jsem dokonalým příkladem prokrastinace. Na přednášce jsem byla již před půlrokem a ještě jsem nezpracovali článek. Stále jsem měla co na práci, stále něco důležitějšího, ale přesto jsem se k tomu nyní konečně dokopala. Nedalo mi  to, a přináším stručný záznam z velmi zajímavé přednášky. Musím se přiznat upřímně, že slovo ´prokrastinace´ na rozdíl od slova ´odkládání´ bylo pro mě novinkou. Každý z nás jsme jistě neudělali včas to, co měli jsme mít dávno hotové.  A přitom jsme to měli stále na mysli, stále nás to stresovalo, i když podle odborníků považujeme„odkládání“ za fintu, abychom se necítili provinile za to, když se sebou nejsme spokojeni a kdy si říkáme, že až budu mít čas, tak to konečně uděláme…že se do toho úkolu pustíme…opravdu!

 

Jsme-li v bludném kruhu,  nečekejme zázrak. Žádná změna sama nepřijde. A nemáme-li čas, a chceme-li mít víc času na své úkoly,musíme ho tedy někde ukrást. Stanovíme si  priority, které si však mnohdy uvědomíme,  až když je pozdě…a proto,  kdykoliv si uvědomíme,  že bychom měli se s úkolem porvat, hned si řekněme „ a proč bychom vlastně měli?“ Je-li odpověď jasná, víme-li  proč, pak se vrhneme na úkol a s chutí ho konečně zrealizujeme. Někdy je dokonce dobré, když se se svými plány někomus věříme, a to nahlas, aby nás v jejich naplnění popoháněl a podporoval…funguje to…vím, to podle svých zkušeností…

 

Za prokrastinaci můžeme  považovat naši chronickou snahu  neustále odkládat plnění nepříjemných a časově povinností a úkolů  na později. Může představovat rizikový fenomén pro duševní zdraví, protože může vyvolávat u nás úzkost. Je tedy prokrastinace kontraproduktivní, zbytečná a zdržující.

Prokrastinace není však způsobena naší leností, nízkou silou vůle nebo malými ambicemi.

Současný výraz prokrastinace jsme přejali  z anglického  procrastination (z latinského slova procrastinatus).

„Pecivál v životě obvykle nic pořádného neudělá. Člověk trpící prokrastinací ano – ale vždy až na poslední chvíli, emocionálně a často i fyzicky vyčerpaný.“

 

Zkrácený záznam z přednášky Jakuba Vopeláka

  1. „Hned na začátku si budu muset obhájit  že … nemám rád, když češtinu dobývají cizí slova. Jenomže prokrastinace nemá český ekvivalent. Není to poflakování se, lenošení ani odkládání, ale miš-maš všeho, ještě doplněný zbabělostí. „Výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu, rizikový fenomén pro duševní zdraví,“ říká o prokrastinaci výkladový slovník. Stručněji tu potvoru popsat nelze.
  2. Lékaři ji nepovažují za nemoc a pilní lidé rádi prokrastinátory označují za obyčejné lenochy. Jenomže pokud jste tenhle stav někdy zažili, dobře víte, že to může být utrpení. Jen si vzpomeňte, jak jste strávili hodinu v naprosto pitomé počítačové hře, protože se vám nechtělo vyřídit půlminutový, ale nepříjemný telefonát. Nebývá to bez následků. …nejhorší je spirála pocitů marnosti a neschopnosti, která se stále rychleji roztáčí.
  3. Prokrastinátor má tváří v tvář úkolům, jež si vytyčil a teď na něj čekají, strach: že bude práce sama o sobě nepříjemná a z toho, že v ní selže.Nejste líní. Jen se bojíte
  4. Pokud chcete prokrastinaci překonat, nejdřív si uvědomte, že to není lenost. Pecivál v životě obvykle nic pořádného neudělá. Člověk trpící prokrastinací ano – ale vždy až na poslední chvíli, emocionálně a často i fyzicky vyčerpaný.
  5. Lenoch se nebojí ničeho, protože se vyhnul všem plánům a jen si tak lenoší, aniž by toužil po nějaké činnosti. Prokrastinátor má tváří v tvář úkolům, jež si vytyčil a teď na něj čekají, strach: že bude práce sama o sobě nepříjemná a hlavně z toho, že v ní selže nebo nebude tak dobrý, jak by chtěl.
  6. Jak ted\ s touto čas žeroucí potvorou bojovat? Fantastickou radu, která mi změnila život k lepšímu, jsem objevil v knize Zen a hotovo Lea Babuaty.
  7. Chcete jít běhat a ne a ne se odhodlat? Vždyť se přece nemusíte nutit do toho uběhnout deset kilometrů. Stačí se dokopat k tomu, že obujete boty a vyjdete před dům. Tam už nepůjde neběhat. Do hodiny sportování se takto vmanipulujete během třiceti sekund.
  8. Mnoho článků doporučuje software, který umí blokovat v určitý čas určité stránky. Můžete se tak třeba od devíti do pěti vyhnout Facebooku, což by vám teoreticky mělo urychlit jakoukoliv práci, kterou u počítače musíte udělat.
  9. Opomíjí to ale základní vlastnost prokrastinace: nezpůsobuje ji prostá existence Facebooku nebo webových her. Vaše mysl bude hledat únik vždy, když se bojí práce, nebo je jí frustrována. Musíte tedy změnit nastavení své mysli, nikoli svého počítače.A přesně takhle funguje lidská mysl za spousty jiných okolností. Nechce se vám napsat dlouhý mail šéfovi? Stačí vypnout prohlížeč a zapnout Outlook. Klik. Klik. Psaní už pak přijde mnohem snáz, nejspíš samo.
  10. Klíč je totiž ve stanovování si malých dílčích cílů, k nimž vedou jednoduché kroky. Jak se vám bude dařit jednotlivé úkoly plnit, činnost vás pohltí. Dostanete se do takzvaného flow, o kterém jsem psal v článku ´Starý recept na okamžité štěstí´.
  11. A nakonec - všimli jste si, jak úžasně fungují termíny, do nichž se musí práce stihnout? Danu Arielymu z prestižní americké vysoké školy v Massachusetts a Klausovi Wertenbrochovi, působícímu ve Fontainebleau ve Francii, to nedalo, a provedli na studentech pokus: Vyzkoušeli, jak včasně se jim podaří odevzdat eseje, když dostanou pevně určený termín a když si jej budou moci určit sami. Výsledek? „Lidé mají zřejmou snahu určovat sami sobě termíny, dokonce i drsné, aby překonali prokrastinaci. Studenti si mohli určit i pozdější data odevzdání, ale místo toho se přihlásili k takovým termínům, jež si vyžádaly větší nasazení a citelnější riziko (tím byla zhoršená známka za pozdější odevzdání). Zdá se, že podstupují nebezpečí špatných známek, jen aby spustili sebekontrolní mechanismus, kterým jsou pevné závazky,“ shrnují výsledky autoři experimentu.“

 

Řídíme-li se heslem "Co počkalo od včerejška, klidně může počkat i na pozítří," nebo „ono to nějak dopadne“, prokrastinujeme.
 

O přednášejícím Jakubovi Vopelákovi

Jakub pracuje s lidmi a hodnotami. Po vystudování teologie se stal pastorem a později vězeňským kaplanem. Předtím, než se začal naplno věnovat fundraisingu, si zkusil i natvrdo prodávat české firmy jako sales a PR manager. Nakolik byl Jakub zdrojem inspirace pro vás, se ukázalo při vánočním setkání, na kterém možná jsme přišli  na to, jak tenká je hranice mezi každodenním odkládáním povinností a svátečním usebráním.

 

"Prokrastinace je když, odkládáme na pozítří věci, které měly být hotové předevčírem."  Napoleon Hill

O projektu Creative Mornings: firmu  založila v roce 2008 Tina Roth Eisenberg, americká designérka a blogerka. Pravidelná inspirativní setkání mají za cíl vytrhnout posluchače ze zaběhnutých rutin, propojit je s novými lidmi a usnadnit jim přístup k zajímavým názorům napříč všemi obory. Creative Mornings se na rozdíl od většiny konferencí konají ráno, aby nijak nenarušily chod pracovního dne.Smyslem  práce mezinárodní firmy Creative Mornings je dávat lidem nástroje, které jim pomáhají efektivněji naplňovat jejich každodenní potenciál. Problémy, které díky našim znalostem dokážeme řešit, jsou:

•ztráta motivace,

•nízká efektivita a sebedisciplína,

•odkládání povinností (prokrastinace),

•špatné delegování úkolů,

•rostoucí stres,

•celková nespokojenost,

•syndrom vyhoření.

Při  konzultacích překonáváme vrozené či naučené sklony k neefektivitě. Jak ukazují aktuální výzkumy, efektivnější život je cestou k dlouhodobé životní spokojenosti.

„Pecivál v životě obvykle nic pořádného neudělá. Člověk trpící prokrastinací ano – ale vždy až na poslední chvíli, emocionálně a často i fyzicky vyčerpaný.“

Pražskému týmu  Creative Mornings se podařilo získat licenci od newyorské základny, a zařadil  tak Prahu mezi 32 světových metropolí, ve kterých se konají inspirativní ranní sešlosti pod prestižní hlavičkou Creative Mornings pravidelně. O celý projekt se stará skupina nadšenců za podpory sponzorů.

Příklad scénáře kreativního rána

 8.30 hod.            Probuzení: Rozhlédněte se, nasnídejte a usaďte

 9.00 hod.            Inspirace: Čas na přednášku a dotazy

 9.30 hod.            Úsměvy, pohledy, pozdravy: Snídaně trvá, užijte si společné ráno

10.00 hod.          Probuzení jinak: V práci jako vždy, pozorujte změny

Vstávejme jinak pravidelně každý měsíc.

 

www.vimeo.com/cmprague

www.creativemornings.com

facebook Creative Mornings Prague

twitter Creative Mornings Prague

 

Konečně šťastná, že jsem článek dokopala až sem!

Ing. Olga Koníčková

Foto: internet