Prevencí předejdeme neštěstí (Cancer)
Prevencí předejdeme neštěstí
aneb
rakovině tlustého střeva můžeme zabránit
Kvůli přívalu finančních ataků, prodražujících naše zdraví a hlavně péči o něj, se už skoro zdráháme jít k doktorovi i s jasným zdravotním neduhem. „Třicet K“ za návštěvu, dalších za recept i další prachy za doplatek na předepsaný lék vylidnily ordinace. Natož pak myslet na prevenci. Kolik to zas bude stát? A proč? Nic mi zjevně není...? Ještě by něco našli. K doktorům raději nechodit... Tato reakce je pochopitelná, logická, ale úplně špatná. Prevence, alespoň ta nejnutnější, nám totiž ušetří nemalé částky za pozdější léčení a v sem tam dokonce i život. A to už je přece silná káva…
Ne všichni doktoři jsou i v dnešním tržním hospodářství pouhou nastavenou a dobře viditelnou rukou trhu, bažící po třicetikorunách jak fotbalový fanoušek po gólech. Jsou ještě tací, co i v dnešní době myslí na zdraví těch, kdo s ním tak nedobře nakládají, tedy nás - většiny. Proto čeští onkologové iniciovali potřebu bezplatné prevence rakoviny tlustého střeva. A zdravotní pojišťovny i stát na to slyší. I když v tomto případě spíš proto, že náklady na léčení pak, jsou hodně ekonomicky náročné a ještě ke všemu jen s 50 % úspěchem.
Screening vás nic nestojí!
Kupodivu se tedy i v dnes dějí věci nevídané. Teď je třeba na spadnutí program - zdůrazňuji, bezplatný (!!!), tedy přesněji hrazený pojišťovnou - určený k boji proti rakovině tlustého střeva. Tedy tomu rakovi, který patří k nejzáludnějším vůbec a s nímž v počtu onemocnění u nás vedeme suverénně nejen v Evropě, ale i na světě. A přitom, jde o onemocnění relativně úspěšně a dokonce bezrecidivně (!) léčitelné. Pokud se na něj ovšem přijde včas...
Oč běží?
Rakovina tlustého střeva je co do četnosti, úmrtnosti, ekonomické náročnosti diagnostiky a léčby, nejvýznamnějším nádorovým onemocněním trávicí trubice. Jen včasná diagnostika a prevence ovlivní osud pacienta a podílí se proto i výrazně na rozpočtech zdravotnických systémů vyspělých zemí. Kolorektální karcinom, jak se tomu odborně říká je jediné nádorové onemocnění trávicí trubice, které lze účinně minimalizovat prevencí - primární i sekundární. EU proto vyzvala své členy, aby zajistily realizaci screeningových (vyhledávacích) programů. A proto se i u nás připravuje a do konce roku by měl být už v plné šíři i zaveden tzv. program bezplatného preventivního endoskopického vyšetření tlustého střeva u obyvatel po 55 letech života. Budou do toho ale zahrnuti i mladší lidé, pokud už někdo v rodině tuhle nemoc měl…
Je to na vás...
V praxi by to tedy mělo znamenat šanci, ale musí být využita. Už dnes je totiž možný test na příznaky té obludné nemoci, ale využívá je sotva 20 % ohrožených. Proč? Hlavně o tom skoro nikdo neví. Potenciální pacient se o té možnosti nedozví většinou ani od lékařů na všech možných úrovních, i když by ho k tomu vyšetření sami přimět. I oni totiž moc nevědí a navíc na tom nemají nijaký zvláštní zájem. Chyba, protože jde o nemoc, kde je akutně diagnostikováno 7 - 8 tisíc nových případů za rok (!!!). Z toho 50 % v pokročilém stavu. A právě včasnost odhalení je zárukou plného a beznásledkového (!) léčení. Příčinou nemoci jsou totiž polypy, tvořící se na tlustém střevě. Samy o sobě nejsou zhoubné, ale časem se mění v aktivní a sakra nebezpečnou formu raka. Stačí je ale (poměrně lehkým zákrokem) odstranit a od téhle rakoviny je pokoj jednou pro vždy. Ale bez šance není ani pacient s vypuklou rakajznou. Až polovina případů se dá vyléčit..Záleží ale na míře zanedbání a rozbujení…
Jak se nemoc pozná?
Z vlastního pozorování vlastně nijak. I ten, kdo nemá žádné problémy, může nebezpečné a pro něj nezpozorovatelné polypy mít. Imunní není nikdo. Ani ten, kdo jí zdravě, dodržuje životosprávu, nekouří a tak podobně. I on by měl ve vlastním zájmu dbát na prevenci a žádat o test či prohlídku prostřednictvím svého všeobecného lékaře. Má k tomu dva důvody. Kdo měl v přímém příbuzenstvu někoho, kdo rakovinu tlustého střeva měl, je už geneticky "vybaven" tuhle chorobu dostat, a to daleko dřív než takto neblaze geneticky nevybavený jedinec. Tito lidé by měli o vyšetření projevovat zájem už od 25 let. Ostatní by měli jít na test zhruba po padesáti, protože to je věk, kdy je riziko bujení nejvyšší. A k doktorovi by měli mazat nejdříve ti, kteří si jsou vědomi svých stravovacích a životních hříchů. Ale jak už řečeno, imunní není nikdo a ani sebezdravější žití scrrening nenahradí.
A jak ten test vlastně vypadá?
Díky zmiňovanému programu se občanům v 55 letech otevírají hned dvě možnosti. Test, ze vzorků stolice odebraný doma, celkem schůdně. Ten zvládne vyhodnotit i sestra vaší obvoďačky a skoro hned vám sdělí zjištění. V tomto případě se stačí po padesátce obrátit na obvoďáka a ten už vás vybaví potřebnými pomůckami k odběru, na nichž je podrobný a srozumitelný (!) návod. Jde tedy o záležitost poněkud nesympatickou, ale za pár nemilých minut vyřešenou. Druhá, novější a účinnější cesta určená pro osoby od 55 let, je ona novinka, zvaná invazní vyšetření. Tady už sice jde o lékařské přístrojové vyšetření, což si žádá návštěvu pověřeného pracoviště (v současné době je jich vytvořena celorepubliková síť v počtu 180, o níž jsou lékaři informováni). Zařízení nepatří opravdu k nejlevnějším a vyšetření si vyžádá kromě určitého času i jisté nepříjemnosti při provádění. Ale je bezbolestné a odbude se naráz a rychle. Pokyny dostane pacient při sjednávání návštěvy.
Situace je vážná, ale rozhodně ne zoufalá
Že se tedy jedná o problém vážný, nikoli však neřešitelný, je jasné. A to jak co se počtu pacientů týče, tak bohužel i počtu úmrtí. Dokládá to mimo jiné i fakt, že se letošní mezinárodní konference na téma pořádaná (International Digestive Cancer Alliance - IDCA a Českou gastroenterologickou společností – ČGS, tedy organizacemi zabývajícím se tímto problémem na mezinárodní a národní úrovni) konala právě v Praze. Z hlediska nás, obyčejných človíčků k tomu tedy nezbývá než provolat:
Zajímejte se ve vlastním zájmu o tento zdravotní problém. Život snad ještě za tu trochu nepříjemností stojí. Nebo ne...?
Richard Koníček