Praha moderní
Křest knihy Zdeňka Lukeše ´Praha moderní´
aneb
proč Hrocha na střechu Karolina nepustíme?!
Spolu s primátorem hl. m. Prahy Bohuslavem Svobodou (s nezbytným motýlkem u krku) jsme se 10. prosince 2012 zúčastnili uvedení ´Velkého průvodce po pražské architektuře 1900 – 1950 /Historické centrum - Praha moderní´. Akce se konala v Domě U Černé Matky Boží na Ovocném trhu v Praze 1. Kniha je dílem renomovaného architekta a historika architektury Ing. arch. Zdeňka Lukeše a fotografa Pavla Hrocha, kteří samozřejmě na křtu nechyběli. Zaměřují se v jejich knize na stavby, které byly postaveny v šesti čtvrtích historického jádra metropole v letech 1900 až 1950. Tedy v letech, po jejichž podstatnou část byla Praha jednou z výrazných laboratoří moderní architektury celé Evropy.
Všichni Pražané to jistě dobře známe: denně chodíme kolem nějaké stavby, vnímáme ji pouze v případě, že je v jejím přízemí náš oblíbený obchod či restaurace, ale málokdy víme, jak dům vlastně vypadá jako celek. A pak jednoho dne vzhlédneme - a užasneme. Právě pro ty z nás napsal známý historik architektury Zdeněk Lukeš knihu Praha moderní. Slovem i záměrně černobílým obrazem v této knize (o 236 stránkách) zachycuje přes dvě stovky staveb. A nejen těch nejvýznamnějších, jako je Bílkova vila, Obecní dům či dům U Černé Matky Boží, ale i staveb užitných. Zajímavá a záslužná kniha vyšla ve vydavatelství Paseka.
Zatím jen šest kapitol
Dozvěděli jsme se, že pokud bude o knihu zájem, jsou oba autoři knihy připraveni vydat ještě druhou knihu, s dalšími kapitolami, za období od roku 1951. Zatím se tedy spokojíme s touto knihou, otevřeme ji a najdeme si jejích šest kapitol. Každá kapitola je doplněna mapkami, které nás chronologicky doprovázejí na naší pouti čtvrtěmi historického pražského jádra: Starým a Novým Městem, Malou Stranou, Hradčany, Josefovem a Vyšehradem. Lukeš nás postupně provází po slavných, ale i poněkud přehlížených stavbách, jak už jsme výše uvedli šesti historických čtvrtí pražského centra. V každém oddílu pak v chronologickém pořadí nám zase podle dat realizací autor představuje stručnou, ale hutnou formou stavby, typické pro jednotlivé architektonické styly.
Slovníček a medailonky
Na konci knihy nalezneme slovníček 32 odborných pojmů a medailonky nejvýznamnějších tvůrců (Jaroslav Fragner, Josef Gočár, Pavel Janák, Jan Kotěra, Emil Králíček, Friedrich Ohmann, Jože Plečnik, Kamil Roškot, Alois Špalek, Jan Zázvorka, Otto Zucker a další).
Snímky však historické nejsou !
Významnějším stavbám se věnuje větší prostor se sérií fotografií, kterými se zachycuje jejich současný stav. Záměrně autoři nepoužili historické snímky, z doby vzniku staveb, protože jejich dnešní vzhled je už často odlišný. Posláním publikace je především upozornit zájemce na zajímavé, známé, ale mnohdy opomíjené objekty, okolo kterých chodíme a v tom našem uspěchaném životě je už vůbec nevnímáme. A je to škoda! Fotografie pořídil Pavel Hroch (1967), který se narodil v kolumbijské Bogotě. Fotografoval už v Mexiku, Rusku, Kazachstánu, Afghánistánu, Španělsku, Slovensku i českou menšinu v rumunském Banátu. Své dílo vystavoval například i v americké Sněmovně reprezentantů ve Washingtonu. Pro tuhle knihu proto vstupoval do kanceláří i na střechy budov. Jedinou nedobytnou institucí bylo Karolinum, kam pana Hrocha prostě nepustili fotografovat snímky, které nikdy neuvidíme. Pavel Hroch pak připravil fotografie staveb tak, jak vidíme - nevidíme, a to černobíle, protože se, jak nám přítomným, většinou ale architektům, v kavárně Grand Cafe Orient, zdůvodnil, se tím snažil o návrat starobylého ducha Prahy jako z minulého století. Pan Lukeš v té souvislosti přiznal, že se právě toho obával, ale nakonec shledal, že to dopadlo skutečně na výbornou.
´Slohy a avantgardní – ismy´
Prahou v popisovaném období prošlo hned několik významných slohů a avantgardních "-ismů", které podle autora, "vytvářejí onu jedinečnou směs, pro Prahu tak charakteristickou a v jiných městech nevídanou." Na začátku století byla pro pražské novostavby typická secese (např. Obecní dům), která do Prahy dorazila z Vídně. Na ni navázala asketičtější moderna, zosobněná Janem Kotěrou (mj. Mozarteum).
Zcela unikátní český styl pak byl kubismus, představovaný Josefem Gočárem a dalšími. Jeho nejznámějším příkladem je dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu. Avantgardní směry funkcionalismu a konstruktivismu byly v Praze ovlivněny zahraničními vzory, zejména Švýcarem Le Corbusierem. V těchto stylech vznikly v Praze desítky staveb a právě v tomto období, tedy ve 20. a 30. letech, zaznamenala pražská moderní architektura největší rozkvět. Finálním stylem, kterým se Lukeš zabývá, pak byl moderní klasicismus, ztělesněný například Jožem Plečnikem. Pak už ale začala válka, po ní jen krátké nadechnutí a totalitní zmar počínajícího socialistického realismu. To všechno průvodce Praha moderní ukazuje přehledně, zasvěceně a širší veřejnosti zcela srozumitelně. Hlavně se to týká těch, kteří aspoň občas zatouží zastavit se v každodenním shonu a zvednout oči.
Lukeš má za sebou více než 30 knižních publikací
Architekt Zdeněk Lukeš (1954) pracoval v letech 1980-1990 v archivu architektury Národního technického muzea. Od roku 1990 působí v Kanceláři prezidenta republiky. V letech 2000-2003 byl děkanem fakulty architektury v Liberci. Je autorem a spoluautorem mnoha publikací o architektuře. Nesmíme však zapomenout, že je autorem či spoluautorem více než třiceti knih, zejména o architektuře 20. století a že je považován za znalce pražské architektury. K nejznámějším patří publikace Pražský hrad za TGM (1996), Splátka dluhu: Práce německy hovořících architektů v Praze 1900-1939 (2002), Český architektonický kubismus (2008) nebo Architekt Josef Gočár (2010).
Co dala česká architektura světu podle Zdeňka Lukeše
- Na území českých zemí se zrodily dva mimořádné architektonické styly: v první čtvrtině XVIII. století to byla takzvaná barokní gotika, k níž položil základy pražský rodák Jan Blažej Santini-Aichel (Giovanni Santini; 1677-1723). K dokonalé podobě tento styl, který spojuje pricipy barokní a středověké architektury, pak dovedl například v projektu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou - dnes památce UNESCO, dále pak v návrzích kostelů v Kladrubech a Sedlci u Kutné Hory.
- Ve 20. století se české země významně zapsaly do dějin světové architektury zásluhou projektanta a designéra Pavla Janáka (1882-1956). Ten v Praze vytvořil styl, vycházející z Picassova výtvarného kubismu. Šlo mu o to, aby architektura byla plná emocí, dynamiky a exprese a vytvořila tak protipól racionální tvorbě té doby.
- První stavby ve stylu architektonického kubismu pak vznikaly v období 1911-14. Janák a jeho následovníci Gočár, Chochol, Hofman nebo Králíček pak vytvořili v Praze a dalších městech několik kubistických domů (k nejznámějším patří Gočárův dům U Černé Matky Boží v Praze). Nenašli však příliš pochopení ani u investorů ani u odborné a laické veřejnosti a nepodařilo se jim architektonický kubismus exportovat do světa. Přesto jsou dnes kubistické stavby a interiérový design vyhledávány jako kuriózní a invenční styl.
- České země však daly světu i tisíce dalších skvělých architektonických děl (dvanáct z nich je zařazeno v prestižním seznamu světového kulturního dědictví UNESCO) i jedinečné příklady vzájemného stylového prorůstání, neboť starší objekty byly často v novějších epochách přestavovány a dostávaly jiný vzhled, uvnitř však najdeme původní konstrukce. Architektonické styly od středověku až po 20. století pak těžily z toho, že české země leží uprostřed Evropy, a přijímaly tak podněty ze všech stran, zejména z Itálie, Rakouska, Francie a Německa. Výsledná díla však zpravidla respektují genia loci a v souhrnu vytvářejí stylově pestrou, ale přesto harmonickou mozaiku. Ta se na území dnešní České republiky zachovala v jinde nevídané podobě, včetně středověkého urbanismu. 20. století pak přispělo velkým množstvím staveb ve stylu secese a v meziválečném období avantgardního funkcionalismu, v čemž neměly české země v Evropě téměř konkurenci. Špičkovou úroveň české architektury ukončil na desetiletí totalitní komunistický režim. Současná éra je ve znamení pokusů opět se na toto výsluní vrátit.
Víme, proč se palác Koruna tak jmenuje?
Secesní palác Koruna stojí na dolním konci Václavského náměstí. Všimněme si vrcholku této zajímavé stavby – na střeše šedé budovy se skví zlatá perlová koruna obklopená obřími sochami svalovců, duchovitých ochránců celého paláce. Kromě toho, zde za jednu korunu byly ve své době k dostání polévky v někdejším bistru Koruna. Přetrvalo až do doby relativně nedávné, i když už za jednu korunu polévku nenabízelo, patřilo vždy ke zdroji levné obživy pro kolemjdoucí a v okolí pracující. I já jsem tam chodívala… na polévku či na jahodový koktejl, ale nesměli jste od talíře s jídlem jen tak poodejít, třeba pro příbor, protože by nám pokrm v mžiku jiní strávníci s chutí snědli. Současná pasáž nabízí butiky s oblečením, například Oilily, stánek se zmrzlinou, pizzerii Coloseum (pražský řetězec pizzerií), prodejny šperků a hodinek, kavárnu, Bontonland Megastore. Mimochodem Bontonland Megastore je největší obchod s hudbou v Praze vytvořený po vzoru slavného Virgin Megastore Richarda Bransona. Bontonland se dá považovat za mnohem komornější (vlastně dost malou) a dražší verzi Virgin Megastoru.
Průvodci už jsou většinou rozebráni
„Praha moderní“ není první specializovaný průvodce. V roce 1967 vyšla publikace Jiřího Siegla u příležitosti konání pražského kongresu Mezinárodní unie architektů, v roce 1978 následovala knížka Vladimíra Šlapety vydaná Národním technickým muzeem jako výstavní katalog, další knížka už od Zdeňka Lukeše, byla vydána v rámci šestisvazkové edice průvodců po architektonických epochách, u příležitosti výstavy ´10 století architektury´, kterou v roce 2001 hostil Pražský hrad. Následuje pak ještě monografie Rostislava Šváchy ´Od moderny k funkcionalismu´, která se zaměřila na architekturu 1. pol. 20. století. Rostislav Švácha ale nelenil, a s dalšími spoluautory v roce 2012 sepsal pro Vydavatelství Prostor ještě další knihu, tentokrát o historii 60 sportovních staveb postavených na území České republiky s prapodivným názvem´Naprej! - Česká sportovní architektura 1567 - 2012´ (327 stran). Vysvětlivka: Naprej! = Napři se! (výzva k překonávání překážek, zdravili se tak J. Fügner a M.Tyrš, Sokol)
Titul: Praha moderní – Velký průvodce po moderní architektuře 1900 – 1950
Autor: Zdeněk Lukeš
Fotografie: Pavel Hroch
Vydalo: Nakladatelství Paseka, s.r.o. 2012
Jazyková redakce: Petr Matoušek
Odpovědný redaktor: Viktor Bezdíček
Technický redaktor: Luboš Drtina
Cena: 399,- Kč
e-mail: knihyfiser@knihyfiser.cz
Ing. Olga Koníčková
Foto: Pavel Hroch