PQ + : Forced Beauty v Rubínu aneb how ´bloody´ can a Bloody Mary get?

13.06.2019 10:36

A studio Rubín - Praha

11. 6. 2019

 

Nestává se denně, ba ani ročně, aby se Praha stala mekkou moderního divadla, dokonce divadla - dá se říci - příští generace. Nestává se to ročně, ale každé čtyřletí. A lavina příspěvků, vstupů, projevů či reflexí pak rezonuje nejen zpustlým holešovickým Výstavištěm v jeho z části vyhořelých, z části zpustlých a z části ještě na dávnou slávu Jubilejní výstavy či Sjezdů trpně vzpomínajících prostorách, ale děje se to i mimo ně a daleko osobitěji, konkrétněji, sdělněji a vnímatelněji. O vynikajících příspěvcích uvedených jaksi mimo hru, kam jsme byli zváni, jsme rádi informovali. Prezentace Španělska se konala v Institutu Cervantes - Praha, pod názvem ´Procházka po scéně /INAEM´. Prezentace mladé polské scénografie/ Young Polish Scenography v Galerii českých center. O obou událostech píšeme na jiném místě.

 

 

Mezinárodní inscenace Forced Beauty

Uprostřed celopražského quadrienálového kvasu se neztratilo ani živé divadlo, nejen virtuální jako na Výstavišti. Pozoruhodný počin zařadilo progresivní A studio Rubín. I odtud jsme dostali pozvání a i tam jsme zavítali, protože nad všechnu virtualitu je pohled na vlastní oči. A byl.

Projekt Forced Beauty je nadnárodní projekt a bytostně niterný projekt. Tato audiovizuální inscenace o odvěké a v podstatě nezvladatelné lidské touze ovládat druhého je vždy aktuální. U nás i kdokoli na planetě, věřme, že jen na této. Navíc, a ani to není dobou či okolnostmi, člověk je tvor údajně rozumný (Bože, měl jsi rozum, dát člověku rozum - Jan Werich, Stvoření světa), ale je fascinován násilím. Vůči svému bližnímu, vůči sobě a vůči všemu a všem. Takže co čekat od takovéto inscenace? Bolest, krev a slzy a navíc všeliké podivnosti empatie, sympatie, antipatie a psychopatie v mezilidských vztazích. Takže tnutí do živého. A o to se pokusilo na pražském trojpředstavení mezinárodní uskupení, jež si říká sugestivně T.I.T.S.

 

„T.I.T.S. je nezávislý kolektivní soubor, vytvářející atmosférické a smyslové výkony. Spojili své síly na Norské divadelní akademii a začali pracovat se světlem, zvukem, architekturou daného prostoru, fyzickou a hlasovou přítomností performerů tak, aby všechny tyto komponenty byly stejně důležité. Jednoduchost je důležité klíčové slovo. T.I.T.S. se chtějí a zabývají instinktem a emocemi, s nimiž se diváci mohou přímo spojit.“

 

 

A co je na něm nejzajímavější? Máme tu své rozhodující zastoupení. Juch. Kdo neskáče, není Čech. Hvězdou i duší souboru je totiž fascinující česká performerka - Nela H. Kornetová. Whau!

 

 

Who is Nela Hustak Kornetová? What is Forced Beauty?!

Kornetová je umělkyně a choreografka. Svébytná badatelka a performerka, jež nekompromisně konfrontuje naši odvěkou a ne-lidskou fascinaci s akty násilí. Ve zbrusu novém projektu Forced Beauty (možno chápat jako Vynucená krása) nám - lidem, divákům, voyerům - to dává sežrat. Doslova v celé nahotě.  Ale není to jen o tom. Nela se svým špektáklem ptá, proč nás to vlastně tak přitahuje. A to nejen v době netu a videí všeho, opravdu všeho, druhu. Už na popravy a mučení se tlačily uhranuté davy. A domácí násilí je pro nespočet rodin standard a denní chléb. A není řeč jen a vyznavačích esemka. O těch ani nemluvě. Projekt Forced Beauty si klade za cíl vytvořit atmosférické multimediální představení. A to nejen kvůli titulkům, neboť se mluví, tedy pokud se mluví, a zpívá, pokud se zpívá - norsky.

 

 

Nad pódiem je velkoplošné video a tam je vidět občas víc a jinak než na jevišti. A víc, než může (a chce?) divák vidět. Je to i taneční, ba až akrobaticko-pohybové vystoupení, inspirované projevy násilí v každodenním žití. Kornet a její partnerka jdou doslova a do písmene s kůží na trh. Jejich těla jsou tu kulisou i dekorací, ale i opakem dekorace, jsou nástroji i živými demosnímky, prostě materií k vyjadřování. A slov pak skoro netřeba. Stačí gesta, pohyby, těla. Zcela. A slova, jsou-li, tak v protikladu k výrazu, jak už to u lidí bývá.

 

Tváříme se nějak, ale myslíme si něco jiného.

Mnohem, mnohem horšího.

 

Ale gradace negace vede následně k plnoznění těch myšlenek, vzniká hádka, dojde na nadávky a urážky a jejich trumfování se a lidský humus vyvěrá z úst jak splašky z fekálního vozu. A další fáze, od slov k činům. Dalo by se říci. Začíná sebezničující boj, zraňování, znásilňování, ubližování pro ubližování a pak zas touha po kousku ubohé lásky, po špetce zoufalé něhy, po něčem lidském. Jako protiváze té záplavy nelidského.

 

 

Rafinovaná scénografie počítá i se zvukem pro slyšící, i s pazvuky pro skoro neslyšící. Vše spoludotváří - řekněme - ´speciálními efekty´, tvořené zvukem, světlem a videem. A perou to do nás ty dvě ženy s takovým nasazením, že skoro až zkoušejí, kolik vydržíme (jeden muž divák odešel, načež obě herečky reagovaly okamžitým čau pozdravem). A náhled do auditoria je zajímavý. Nevím, jak ho mohou vnímat protagonistky, jejich nasazení je nadlidské, že to až není možné, ale jistě si to dovedou představit.

 

Tu se někdo směje, jakoby sledoval němou grotesku, dotaženou v krutosti do současných dimenzí, jiný, záhy odchází, nemá na to žaludek, další zírají na to, co ještě neviděli, a jiní na to, co vídají tajně v modrém světle počítačové obrazovky, když je nikdo nevidí. Někteří trpí a koukají na hodinky - kolik toho ještě bude, jak dlouho bude ta mela na jevišti trvat.  

 

Pro Nelu Hustak Kornetovou je to ale ´jen´ její jevištní a herecká metoda. Metoda, jak fyzický projev a hlasovou rezonanci, prostorové povědomí a svéráznou scénografii, zvuk a světlo a stín, video a vizuální efekty spojit v jeden efekt, jenž bolí, dráždí, svádí, znechucuje, ale nutí přemýšlet a nespat. Obrazně i doslova. Prostě, Nela Hustak Kornetová a její Forced Beauty.

 

 

Nela H. Kornetová (* 1987 Česká republika)

  • nezávislá performerka, divadelní režisérka a choreografka žijící v Norsku
  • je uměleckou vedoucí mezinárodního uskupení T.I.T.S.

 

Zaměřuje se na témata a emoce, které publikum přímo oslovují. Vytváří atmosférická a smyslná představení, zkoumající hranice různých uměleckých forem.

  • 2010: po maturitě na JAMU  a po absolvování Norské divadelní akademie (2013) získala stipendium DanceWEB 2014 (Impulstanz, Vídeň)
  • její vlastní dílo ´Ba Zen / Pool´ (2010) a její vystoupení v ´Amnesic Days of Polar Nights´ (2009) Ioany Mona Popovici byly velmi dobře přijaty v Čechách, stejně jako v Polsku, Německu, Srbsku či v Bosně a Hercegovině

 

Název představení: Forced Beauty

Nela H. Kornetová (CZ/NOR), koncept, choreografie, performerka

Lærke Grøntved (DK), choreografie, performerka

Heidi Dalene (NOR), scénografie, light design, efekty

Ann Sofie Godø (NOR), scénografie, light design

Jan Hajdelak Husták (CZ/NOR), video design, grafika

Jonas Qvale (NOR), sound design

Mariann Hansen (FO) a Juli Apponen (SWE/FIN), dramaturgická spolupráce

 

 

110 00 Praha 1 - Malá Strana

Malostranské náměstí 9

 

Prezentace:  11., 12. a 13. 6. 2019/19.30 hodin

VSTUPENKY:

230 Kč / 150 Kč / 70 Kč (studenti uměleckých škol)

 

 

 

www.astudiorubin.cz

https://forcedbeauty.wordpress.com/video/

 

Hodnocení:  99 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková, (1x foto A studio Rubín)

 

 

Více na téma Quadrienále:

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/prazske-quadriennale-prochazka-po-scene-inaem-aneb-soucasna-spanelska-scenografie/

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/prazske-quadriennale-2019-aneb-mlada-polska-scenografie-young-polish-scenography/