Pondělí 13. května 2013 - Evropský den melanomu v Česku (EDM) aneb proč se rádi opalujeme?

29.04.2013 11:14

Pondělí 13. května 2013 - Evropský den melanomu v Česku (EDM) aneb proč se tak rádi opalujeme?

 

Tento rok, je to neuvěřitelná náhoda,  

rok 2013  je již 13. ročníkem preventivního osvětového projektu Euromelanoma Day!

 

Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci o  melanomu do Palackého ulice7 v Praze 1. Zoufale jsme hledali před domem, kde bydlel a žil František Palacký, vchod, kterým bychom vstoupili do konference. Až když jsme náhodně opozdivší redaktorku sledovali v jejích stopách, a tak jsme se dočkali. A ejhle tiskovka je v nenápadném hotýlku, a již samozřejmě v plném proudu!  No, sláva!

 

Konečně jsme se letos dočkali jakéhosi, sice umanutého, jara a sluníčko teprve začíná vystrkovat své paprsky, ale nesmíme se jimi příliš nechat zmást…naše kůže si po dlouhých zimních dnech jim odvykla a je vůči nim méně odolná (nemyslíme tím ty, co navštěvují solária, či tráví zimní dovolené u exotických moří, i když i tito nejsou vzniku nebezpečí melanomu ušetřeni, naopak…).  

 

´Každý máme na těle skvrny. Jsou zcela normální součástí růstu a stárnutí. Nicméně někdy mohou být i varovným znamením něčeho více nebezpečného. Kontrolujme naši kůži pravidelně a zaměřme se na podezřele vypadající skvrny. V případě pochybností kontaktujme svého dermatologa.´

 

Konference se zúčastnily dvě ženy:  Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. a

                                                             primářka MUDr. Naděžda Vojáčková

 

Proč se zajímáme o kožní nádory?

Protože je považujeme za nejčastější  u lidí starších 50 let, kteří se dlouhodobě a intenzivně vystavovali ultrafialovému záření (slunci, soláriu). Přesto výskytu kožních nádorů nemusíme být ušetřeni, i když  nevykazujeme znaky zvýšeného rizika. Proberme si v klidu, zda patříme k lidem se zvýšeným rizikem vzniku kožních nádorů:

  1. máme světlou pokožku (fototyp kůže 1-2) a jsme ke spálení náchylní
  2. v dětství jsme se opakovaně opálili, až přímo spálili
  3. jsme často slunečnímu záření vystaveni
  4. jsme krátkodobě vystaveni intenzivnímu záření (na dovolené u moře, v horách)
  5. navštěvujeme solária
  6. máme více než 50 znamének
  7. jsme po transplantaci orgánů
  8. jsme starší 50 let
  9. v rodině se vyskytly kožní nádor
  10. pracujeme hodně na vzduchu v exteriéru
  11. jsme muži

 

Co děláme, když objevíme melanom?

Protože si podle doporučení obou přítomných doktorek kontrolujeme naši pokožku aspoň jednou měsíčně (obličej, nos, rty, ústa, vlasová část hlavy, uši, oblast za ušima, ruce, krk, hrudník, dolní končetiny, no prostě na co si ještě vzpomeneme) zepředu i zezadu, nejlépe před velkým zrcadlem, abychom se nedostali  do situace, kdy nevíme si rady s objevenou novou skvrnkou, můžeme říci, či nehojící se poskvrnkou na našem těle, pak nám nic nezbývá, než jít za odborníkem – za svým kožním lékařem.

 

Kožní lékař zdarma není, ale těch 30 Kč zas tak moc není! 

Abychom měli jistotu, že nejde o nic zhoubného,  navštívíme svého dermatologa, případně si necháme od něj poradit, co dál…budeme dělat..Lékař nám sdělí stav našeho objevu, pozná kromě ostatních symptomů  čtyři hlavní typy kožních nádorů…ať už tím míníme tyto typy:

  1. aktinická keratóza
  2. spinocelulární karcinom
  3. bazocelulární karcinom
  4. melanom

 

Melanom – nejméně se vyskytující kožní nádor

Ano, čteme dobře. Melanom se nejméně vyskytuje, ale vzhledem k jeho šíření a metastazování do jiných orgánů ho považujeme za kožní nádor nejnebezpečnější…a ještě něco, můžeme ho nalézt i na pacientech mladšího věku…

Nebudeme příliš zde rozebírat vzhled melanomu, v každém případě je asymetrickou skvrnou, větší než 5 milimetrů, měnící nesutále svou barvu či dokonce krvácející (jen pro útěchu, mně ostatně byl takový útvar před 20 lety chirurgicky odstraněn, histologický nález nebyl příliš optimistický, ale zatím jsem v pohodě, pravidelné kontroly na kožním  oddělení  nevyjímajíc).

 

Máme vůbec motivaci kontrolovat a léčit se?Rozpoznat a zastavit!

Proto zdůrazňujeme: nebojme se a ihned běžme k doktorům.. raději zbytečně, než pozdě, i kdyby to byla jen získaná pigmentová néva (kožní útvar neškodný, který nemusíme dávat odstraňovat…)!

 

Pihatou, pihatou, tu já mám nejradši 

  • Naskočí-li nám pihy, když se opalujeme, nemusíme mít obavy. Ty jsou neškodné, nezvětšují-li se….

 

  • Nejvyšší výskyt zhoubných melanomů jsme  zaznamenali v Austrálii a na Novém Zélandě. ČR zaujímá nezáviděníhodnou 11. pozici! (výsledky z roku 2008)

 

  • Už dávno neplatí, že černoši  nemohou dostat melanom.

 

  •  Viděli jsme na této TK foto mořské ryby s melanomem..brr!!

 

  • Samoopalovací krém je neškodný, lepší než se dlouho smažit na slunci…

 

  • Oochranné krémy při opalování musíme víckrát obnovovat…po každém vykoupání…určitě..víme,  kde máme citlivá místa- nos, ušní boltce, hrudník, nárty, prsa, zadek…protože zde nemáme od přírody ani  minimální ochrannou pigmentovou vrstvu!

     

Z historie: jak vznikl Evropský den melanomu?

Myšlenku věnovat jeden den v roce prevenci vzniku melanomu jsme zrealizovali v Belgii již v roce 1999. Tuto akci vedl Dr. Thomas Maselis. Ten požádal v roce 2000 o záštitu nad touto aktivitou Evropskou akademii dermatovenerologie (EADV), jež zřídila tzv. "Task Force for Euromelanoma Day" a začala koordinovat aktivity v zemích Evropy. Prezidentkou byla do roku 2004 Prof. Diane Roseuw z Bruselu, poté Prof. Andreas Katsambas z Atén a nyní je od roku 2009 prezidentkou Prof. Veronique Marmol z Belgie..

 

Zapojení ČR v roce 2001 

V České  republice jsme se do evropské aktivity zapojili již v roce 2001. Koordinátorkou pro naši republiku byla od samého počátku Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc. se svou klinikou. Záštitu nad Evropským dnem melanomu převzaly v minulých letech Česká dermatovenerologická společnost Jana Evangelisty Purkyně a Česká akademie dermatovenerologie. Zapojili jsme do ní kožní lékaře z celé naší republiky. Jako sponzory letošního ročníku EDM jsme získali hlavního partnera firmu La Roche Posay a partnera firmu Eucerin.

 

Proč jsme se zapojili?

Důvody, proč jsme se v  ČR zapojili do evropské aktivity, jsme měli dva. Za prvé jsme chtěli   prokázat loajalitu k EADV (která se v roce 2002 rozhodla uspořádat v ČR poprvé mimo země západní Evropy svůj evropský kongres) a zviditelnit dermatovenerologii jak mezi pacienty, tak i ostatními kolegy, lékaři.

A za druhé jsme zjistili, že počet melanomů za 30 let v České republice hrozivě stoupl více než čtyřikrát! 

 

  • v roce 1970 jsme nahlásili 316 melanomů
  •  v roce 2000 to bylo již 1 413 případů (zvýšení na 447 %)

 

 I když jsme zahájili osvětovou kampaň, stále zaznamenáváme vyšší počty případů   v roce 2009 jsme hlásili 2 008 případů (zvýšení počtu případů maligního melanomu od roku 1970 na 635 %!).

 

Trochou statistiky neuškodíme

Incidence melanomu v ČR:

 v roce 2000 byla u mužů 14,6 případů na 100.000 obyvatel

                             u žen     13,7 případů na 100.000 obyvatel

 

 v roce 2009 bylo u mužů 21,68 případů maligního melanomu na 100.000 obyvatel

                             u žen    18,13 případů maligního melanomu na 100.000 obyvatel

 

 Ostatní kožní zhoubné nádory kromě melanomu byly

v roce 1970 hlášeny 3.668krát a v roce 2000 již 12.016krát (vzestup na 328 %)

 

Incidence těchto ostatních kožních maligních nádorů

v roce 2000 u mužů  37,2 případů na 100.000  obyvatel

                     u žen     37,0 případů na 100.000 obyvatel

 

Porovnáme-li data týkající se všech maligních nádorů hlášených v ČR v roce 2000, zjistíme, že nejčastější diagnózou jsou tzv. ostatní kožní nádory kromě melanomu. Těchto 12.016 případů nemelanomových nádorů z celkového počtu všech nádorů (kterých bylo hlášeno 60.222) představuje celou jednu pětinu.

 

Kožní problémy po transplantaci!

Vůbec jsme netušili, že můžeme být ohroženi kožními nádory i my, kteří jsme úspěšně  postoupili transplantaci.  Protože jako pacienti musíme dlouhodobě užívat kombinovanou imunosupresivní léčbu. Ta sicepomáhá prodlužovat správnou funkci štěpu, ale zároveň tlumí přirozenou imunitu organizmu. Následkem mohou být nádory, zejména nádory kůže, a infekční onemocnění. Nejčastější jsou tzv. nemelanomové kožní nádory, tj. bazocelulární a spinocelulární karcinom, pro které je riziko vzniku 65-250x vyšší oproti běžné populaci.

 

Maligní melanom bývá u transplantovaných asi 3-5krát častější. Všechny tyto zhoubné nádory navíc rostou rychle, pronikají do hlubších tkání, mohou být vícečetné a brzy metastazují. Tím výrazně ovlivňují prognózu a kvalitu života po transplantaci.

 

Proto dbáme na včasné rozpoznání a léčbu kožního nádoru, která může,  pacientům zachránit život.

 

Čeští dermatologové vyšetřili v letech 2009 a 2010 nejvíce spoluobčanů ze všech evropských zemí zapojených do ´Evropského melanomu´ – 13 tisíc z celkového počtu 56 tisíc vyšetřených v těchto dvou letech.

 

Citace: VAN DER LEEST, RJT, DE VRIES, E, BULLIARD, J-L, PERIS, Kety,

STRATIGOS, Alexander J, TRAKATELLI, Myrto,MASELIS, Thomas, ŠITUM, Mirna, PALLOURAS, AC, HERCOGOVA, Jana, ZAFIROVIK, Z, REUSCH M, OLAH, J, BYLAITE, Matilda, DITTMAR, HC, SCERRI, Lawrence, CORREIA, Osvaldo, MEDENICA, Liljana, BARTENJEV, Igor, GUILLEN, C, COZZIO, A, BOGOMOLETS Olga V, DEL MARMOL, Veronique. TheEuromelanoma skin cancerpreventivecampaign in Europe: characteristics and resultsof 2009 and 2010. J Europ AcadDermatol Ven, 2011, vol. 25, no. 12, p. 1455-1465.

 

Nepříliš povzbudivé výsledky grantové studie v ČR

Od roku 2011 probíhá v ČR grantová studie (podpořená IGA MZ ČR č. NT 12401). Z předběžných výsledků vyplývá, že na rozdíl od jiných evropských zemí, kde hlavními rizikovými faktory pro vznik melanomu jsou fototyp kůže, používání fotoprotektivních prostředků, expozice slunečnímu záření, spálení na slunci a přítomnost velkého počtu atypických pigmentových névů, je vznik melanomu u českých pacientů spíše v souvislosti s výskytem kožního nádoru u pacienta v minulosti a v souvislosti s návštěvami solárií.

 

Klikněme si na www.melanoma.cz nebo na  www.dermanet.cz/EDM!

Letošního ročníku EDM se v ČR účastní (přihlášení k 24. 4.2013) 112 dermatovenerologů ze 72 zdravotnických zařízení. Seznam těchto kožních lékařů je k dispozici na www.dermanet.cz/EDM a www.melanoma.cz.

 

Co v pondělí  13. května 2013 od EDM očekáváme?

  •  bezplatné vyšetření pigmentových znamének v ordinacích dermatologů jeden den v roce
  •  tiskové materiály s osvětovou tematikou ochrany před sluncem
  •  informační webové stránky www.dermanet.cz, www.melanoma.cz
  •  pořádání tiskových konferencí cílených k prevenci před ultrafialovým zářením
  •  prezentace problematiky fotoprotekce a melanomu v mediích
  •  pořádání vzdělávacích akcí pro dermatovenerology, praktické, dětské lékaře a specialisty;

 

Prevence se nám vyplatí! Výsledky vyšetření obyvatel ČR v rámci EDM v letech 2001-2012:

během 12 ročníků EDM jsme v České republice vyšetřili  54 tisíc osob, u kterých byl ve 140 případech diagnostikován zhoubný melanom.

 

Koordinátorka Evropského dne melanomu v ČR:

Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.

Přednostka kliniky

President European Academy of Dermatology and Venereology

Dermatovenerologická klinika UK 2. LF

Nemocnice Na Bulovce, Budínova 2, Praha 8

Tel./fax: 266 082 359

e-mail: dermatology@bulovka.cz

www.dermanet.cz

www.eadv.org

 

 

Tiskovou konferenci připravila:

GUARANT International spol. s r.o.
Na Pankráci 17, 140 21 Praha 4

tel.: +420 284 001 444
e-mail: dominova@dermanet.cz

              dominova@guarant.cz
 

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: Guarant, internet

 

Pro fajnšmekry:

Památník Františka Palackého a Františka Ladislav Riegra

Palackého 7 - Praha 1

V bytě v domě, kde žili a tvořili František Palacký (1798-1876) a František Ladislav Riegr (1818-1903) v centru Prahy, uchováváme původní životní a pracovní prostředí těchto výrazných osobností 19. století. Expozici odborně spravuje Oddělení starších českých dějin Historického muzea Národního muzea.

V tomto bytě žili a pracovali v průběhu historie domu také další členové rodiny. Interiér se tak postupně rozrůstal a obohacoval o nové předměty, docházelo i   ke změnám, vyvolaným životními potřebami jeho obyvatel.  V současnosti jsme zpřístupnili Palackého a Riegrovu pracovnu, salon, předpokoj a místnost s etnografickými sbírkami Libuše Bráfové, vnučky Františka Palackého.

Vstup je možný jen po telefonické dohodě (od 3 návštěvníků..)