Úvod > Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal aneb český minimalismus a abstraktní geometrické umění…

Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal aneb český minimalismus a abstraktní geometrické umění…

26.03.2020 11:32

Národní galerie/Veletržní palác - Malá dvorana

6. 3. - 19. 7. 2020

Ve čtvrtek 5. března 2020 jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz na pozvání NG P zúčastnili tiskové konference k zahájení letošní výstavní sezóny. Konferenci zahájila Eva Sochorová, nová vedoucí Oddělení PR a tisková mluvčí NG P. Přítomni byli Ing. Alena Anne-Marie Nedoma, generální ředitelka NG P, kurátoři výstav - Mgr. Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění, Mgr. Veronika Hulíková, ředitelka Sbírky umění 19. století a klasické moderny, Mgr. et Mgr. Helena Doudová, kurátorka Sbírek architektury, Kurt Gebauer a Stanislav Kolíbal, autoři svých autorských výstav. Nyní zaměříme pozornost na výstavu Ozvěny benátského Bienále: Stanislav Kolíbal.

Proč Stanislav Kolíbal a proč Ozvěny Benátského bienále?

Z tiskové zprávy, vydané NG P u příležitosti výstavy Stanislava Kolíbala,

vyjímáme:

Stanislav Kolíbal, sochař a výtvarník,

je osobnost, jež léta ovlivňovala a ovlivňuje veřejný prostor.

Je řazen k významným představitelům

českého minimalismu a abstraktního geometrického umění.

Výstava Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal byla pod názvem

´Bývalé Nejisté Tušené´

představena v rámci Českého a Slovenského pavilonu

na 58. ročníku mezinárodního bienále v Benátkách (V./2019).

Jak ale název současné výstavy napovídá, nejde se o reprízu,

ale o přehodnocení jejích ozvěn z enigmatického italského města v české metropoli.

Instalace v interiéru Veletržního paláce,

opisujícím velikost benátského pavilonu,

je koncipovaná v reakci na architekturu budovy

včetně nového díla inspirovaného jeho fasádou.

Malou dvoranu oživují jasné nástěnné kresby,

jež motivicky vycházejí z rozměrů budovy,

zatímco jedna z Kolíbalových konstruktivistických soch

z 90. let ve formě modelu jeho Stavby,

zdůrazňuje umělcovo důležité propojení malby, kresby, sochy a architektury.

Návštěvníci Národní galerie Praha získají nový pohled na umělcovu hlubokou vizi…

Lidé míní, ale osud mění

NG P připravila k výstavě řadu doprovodných programů: diskuze, komentované prohlídky a workshopy.Seznam je dosud k dispozici na www.ngprague.cz . Ale koronovirová invaze zmařila plány i výstavu Stanislava Kolíbala. Jediné co nám zbylo, je digitální cesta. Virtuálně lze vstoupit do výstavy, i když je zavřená, absolvovat i komentovanou prohlídku. Není to samozřejmě tak úplně ono, ale zatím to musí postačit.

Stanislav Kolíbal - muž mnoha tvůrčích oborů

Stanislav Kolíbal se narodil v roce 1925. Zajímavou souhrou okolností se právě v tom roce počala stavba Veletržního paláce a zároveň i československého pavilonu v Benátkách. O téměř sto let později jsou všichni tři trvalými ikonami naší národní kulturní identity. Díky přesunu Kolíbalovy výstavy z Benátského bienále 2019 do Malé dvorany Veletržního paláce 2020 mohou virtuální návštěvníci NG P získat nový pohled na jeho hlubokou vizi.

Stanislav Kolíbal, natočeno před výstavou:

https://youtu.be/wzi5AOaZk3o

Co zaznělo na zahajovací tiskové konferenci?

První slova k výstavě Stanislava Kolíbala pronesl Mgr. Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění a kurátor této výstavy. Shrnul základní fakta, připomněl, že umožní divákům, jež nedostali do Benátek, vidět kompletní tamní výstavu a něco navíc. Umožnila to plocha Malé dvorany, převyšující velikost výstavní plochy v Benátkách.

Pak dostal slovo autor výstavy Stanislav Kolíbal, který především ocenil (nic netuše o událostech, jež budou následovat), že benátskou výstavu lze prezentovat u nás, neboťv Benátkách ji opakovaně ničily záplavy, na pavilon se dokonce zřítil i mohutný strom a pavilon pobořil. To vše způsobilo, že výstava byla během Bienále občas zavřená a návštěvníci ji nemohli zhlédnout. Stanislav Kolíbal litoval zejména znemožněných návštěv zájemců z České republiky. Proto si na tiskové konferenci Stanislav Kolíbal pochvaloval, že tentokrát výstava bude k vidění bez problémů. Žel, mýlil se jako my všichni…

Stanislav Kolíbal si také pochvaloval větší výstavní prostor, protože mohl na výstavu umístit i některé své starší práce, které v Benátkách nebyly. Celková kompozice výstavy tak nyní tvoří jakousi časovou osu.

U vstupu je k vidění nejstarší objekt z roku 1963 a exponáty postupují s časem k současnu. Pro Stanislava Kolíbala (a tím i pro nás) byl, jak uvedl, zlomový rok 1963.

„V roce 1963 jsem se rozloučil s figurami a začal si s geometrií.

Čisté geometrické tvary jsou mimořádně krásné.

Uprostřed této mé pražské výstavy je socha nazvaná Labil (4 polokoule). S

tačí totiž povalit jednu součást a spadnou všechny.

Za připomenutí stojí jistě i socha, kterou jsem nazval Tak nebo tak, kde jedna část sochy je vertikální a druhá horizontální. Zastoupen je i cyklus kreseb, který jsem vytvořil v roce 1988 a jenž se stal podkladem mnohých mých prostorových objektů. To vše je novum, to vše v Benátkách nebylo. V expozici najdete i mé oblíbené černobílé reliéfy, které dělám rád a dodnes. A je tu také několik objemných objektů, které zde mohou vzhledem k prostorovým možnostem být vystaveny.“

Prof. ak. sochař Stanislav Kolíbal (* 11. 12. 1925 Orlová)

sochař, grafik a vysokoškolský pedagog

1990 - 1993: vysokoškolský pedagog na AVU, ateliér Socha – instalace
absolvoval VŠUP v Praze (prof. Antonín Strnadel)
1951-1954: absolvoval DF AMU, kde po absolutoriu působil do roku 1959 jako pedagog
1960 - 1970: byl členem uměleckého hnutí ´UB 12´
řadí se k představitelům českého konceptuálního umění
vystavoval od roku 1943
samostatně vystavoval od roku 1949
28. 10. 2005: převzal od prezidenta státní vyznamenání Medaile Za zásluhy