Od Berounky do Radotína aneb ´jeřábi táhnou?!´
Praha – Malá Chuchle – Radotín
8. února 2014 - 10.00 - 13.00 hodin
Blíží se konec zimy, po sněhu ani památky. Dobře víme, že v Rakousku a v Itálii zima ještě panuje, další nastala v Tokiu. A tak jsme absolvovali vycházku po svých - své první předjarní kilometry podle řeky Berounky. Po oficiální cyklostezce jsme za slunečného počasí pohodovým tempem ušli 8 kilometrů, ale zážitků a snímků ve fotoaparátu jsme měli na kila. Počínaje sledováním vodáků i vodaček, jak ve svých loďkách odplouvají, uskakovali jsme před rozjetými cyklisty i bruslaři, míjeli jsme vrakovišťě, setkali se s nadšeným řidičem – chlapečkem v autíčku modrém, míjeli jsme sklady plných vznosných jeřábů, ale hrozivě a znechuceně pohlížejících na nás, s neodbytnou otázkou na rtech, zda jsou či nejsou ještě funkční …sledovali řídké davy turistů (už se ta individuální turistika moc nenosí), podcházeli jsme monumentální Lahovický most a zírali na spoušť, která ještě po záplavách zbyla…vlající cáry čehosi na stromech, na plotech , které nikdo nesklízí… 
Co jsme vyčetli o Berounce (Wikipedia)
- Berounka (německy Beraun) je jedna z českých řek
- Významný tok v západní části republiky (Plzeňský a Středočeský kraj) a levobřežní přítok Vltavy
- Délka Berounky činí 139,1 km
- Povodí má rozlohu 8855,47 km², z čehož se 35,96 km² (29,23 km² Mže a 6,73 km² Úhlava) nachází na území Bavorska.
- Prameny zdrojnic se nacházejí v pohořích Český les a Šumava.
- Nejvyšších průtoků dosahuje řeka na jaře.
- Název Berounka máme doložen od 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako řeka berounských.
- Podle Ottova slovníku naučného se na konci 17. století začal užívat název Berounka pro dolní tok, poprvé je uváděna plzeňským kronikářem J. Tanerem jako tok za městem Berounem.
- V 18. století používali někteří autoři název Berounky i pro střední tok od Plzně.
- Za počátek Berounky byl postupně považován soutok Mže a Rakovnického potoka, později se začátek Berounky posunul na soutok se Střelou a ještě později na soutok s Úslavou.
- Ottův slovník z roku 1908 přesto ještě uváděl Mži jako řeku ústící do Vltavy.
V současnosti (2013) podle vodoprávních předpisů začíná Berounka soutokem Mže s Radbuzou v centru Plzně.
Plzeňští zastupitelé z iniciativy historika Jana Anderleho rozhodli 7. září 2006 o přejmenování Berounky na území města zpět na původní název
Zároveň chtěli jednat s vedením Plzeňského kraje o jejím přejmenování na celém území kraje a usilovat o naprosté vymazání Berounky z map. Rozhodnutí však nic nezměnilo na oficiálním názvu a vymezení řeky, jak jsou stanoveny vyhláškou ministerstva zemědělství. V červnu 2011 město Plzeň své usnesení z roku 2006 zrušilo, a to kvůli nepříznivému postoji některých obcí a státních úřadů
Závěrečný úsek před soutokem s Vltavou spadá do vzdutí Modřanského jezu a je v něm vybudován Radotínský přístav. Tok řeky v nivě mezi Kazínem a Zbraslaví procházel mnohými proměnami. Pravděpodobně po povodni roku 1845 Berounka rameno u Zbraslavi víceméně opustila, při povodni roku 1872 se staré koryto zaneslo a vzniklo z něj slepé rameno „Krňák“. Roku 1873 byla Vltava v přilehlém úseku zregulována, tím zanikl i Lahovický a Modřanský ostrov.
Berounka je největší řekou Plzeňska. Může se pyšnit kuriozní vlastností. Nemá žádný pramen,vzniká soutokem řek Mže, Radbůzy, Úhlavy a Úslavy. Její říční život začíná pod plzeňským Prazdrojem,v místě, které Plzeňácí nazývají Na Obcízně. Nejbližší Plzeňanům je údolí pod městem.Dříve zde bývala voda hodně znečištěná a někdy i páchnoucí, ale to již naštěstí patří minulost
Berounka je tichá,klidná řeka bez zvlášť nebezpečných míst , která je sjízdná prakticky po celý rok.
- Berounka je velmi zajímavá z pohledu výskytu ptactva. Využívají ji nejen ke hnízdění, ale i jako orientační bod při migracích na dlouhé vzdálenosti.
- Spatříme zde například tyto druhy - labuť bílá, potápka malá, čáp bílý a černý, kachna divoká, volavka popelavá, racek chechtavý, lyska černá, ledňáček říční a další.
- Svahy hustě porostlé křovinami poskytují ideální podmínky pro hnízdění řadě pěvců - například sýkora koňadra, červenka obecná, střízlík obecný, trhlík lesní, kukačka obecná a další.
- Dále se vyskytují: káně lesní, včelojed lesní, krahujec lesní, poštolka obecná, velký výr, koroptev polní a další.
- Zejména rybářům se nelíbí, že si za své oblíbené působiště vybrali Berounku kormoráni a volavky.
- K obyvatelům oblasti patří též někteří hmyzožravci (rejsek obecný, rejsek vodní, krtek obecný), hlodavci (myšice lesní, norník rudý, hraboš polní, veverka obecná), šelmy(liška obecná, kuna lesní, vydra říční, jezevec lesní) a dosud nezmíněné druhy(např. zajíc polní, králík divoký, srnec obecný, jelen evropský, prase divoké).
- www.prahanakole.cz
Hodnocení: je-li sluníčko a neprší, pak je to 100% 
ní
Ing. Olga Koníčková (zdroj: Wikipedia)
Foto: autorka