NIKOLA (básně část 4 - 5)
***
Ruleta štěstí, forbes žití,
prohraná mince zájem vznítí.
A sázíš na ni zase znovu,
a při každém jejím slovu,
v každém možném čase.
Výher je málo,
prohry se hrnou…
Už tě to vzalo?
Tvé nervy trnou?
Přece snad nejde s ní prohrávat stále,
přece té smůle dáš jednou vale.
Svůdná je výhra a jednou přijde,
přece ti životě snad jackpot vyjde...
Hlavně hlava
Tvá Hlava ční výš,
než hlavy všech vůkol,
však nemá ten úkol,
předvádět, co všechno víš.
Tvůj Rozum je chrám
a brát má se v úctě,
až v posledním účtě
bude snad součet znám.
Tvá Ústa jsou klíč,
co dobré jen pouští
a oponu spouští,
když zapráská bič.
Tvůj Nos, to je cíl,
co nasává vůně
a bez vzduchu stůně,
jak báje bez víl.
Tvé Oči se tmí
a Obočí vraští,
z urážek a zášti,
co svět kolem smí.
Tvář zná sem tam stín,
však zůstává vlídná,
přes období bídná,
má buket nejlepších vín.
Máš ve Vlasech hřích
a na Čele vrásky,
ze snění a lásky,
a zní tebou smích.
A stále Jsi táž,
co poznal jsem kdysi
a svoje Rysy
pro mne dál máš.
Dík za ten tvůj
Úsměv a víru,
že neztratím míru
a zůstanu svůj.
Ať dál máme máj
a sluníčko svítí,
když dny se řítí,
přes náš vnitřní kraj.
Když dny se tak řítí,
přes ten náš tajený kraj...
Napsal: Richard Koníček
Foto: Václav Koníček 
Kontakt na fotografa: Wenca Nikonicek
www.facebook.com/wenca.nikonicek