Nedožité 77. narozeniny Václava Havla aneb když jsme pořád v jeho bublině?!

01.10.2013 14:56

„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“

 

Praha - Lucerna – Mramorový sál

23. 9. 2013  (19.00 – 23.00 hodin)

 

Dostali jsme pozvání od Knihovny Václava Havla  na večer  23. 9. 2013 do Mramorového sálu. Setkání  za hojné účasti hostů  a příznivců Václava Havla se konalo u příležitosti  připomínky  nedožitých 77. narozenin Václava Havla a při příležitosti představení knihy   ´Příležitostný portrét´   (koláže z textů), kterou připravila  Anna Freimannová .  

Nevěřím na tohle fátum a myslím si, že především my sami jsme strůjci svého osudu… Vždyť přece to, co se stalo, se nestalo proto, že jsme Češi a že Češi vždycky musí trpět od svých sousedů (neboť to je jejich „český úděl“), ale z důvodů docela jiných, konkrétnějších. “  (Václav Havel: Český úděl – esej, únor 1969)

  • V první části večera v Mramorovém sále, (kde jsem si nostalgicky zavzpomínala na taneční kurzy s Mistrem Landou, kterých jsem se před 50 lety zúčastnila po celé čtyři roky  mých středoškolských studií) , jsme  byli přivítáni uvítací řečí, že večer nemáme vůbec považovat za  patetickou oslavu  nedožitých 77. narozenin Václava Havla.  Byl vzpomenut  i  přední český filosof Jan Patočka, protože nám oba v současné době moc chybí.

 

Pak jsme osobně vyslechli  paní Annu Freimanovou,  editorku knihy ´Příležitostný portrét Václava Havla´,  která se  večera  zúčastnila,  aby nám také před křtem knihy představila tento sborník recenzí, rozhovorů a novinových článků  (MF Dnes, HN, LN, Divadelní noviny, Týden, Respekt) více než 50  českých publicistů, odborníků, politiků i jeho přátel.  Autorka texty, které nabízejí  pestré, různorodé pohledy na publicistu, dramatika, filozofa, obhájce občanských práv, vězně, revolučního předáka a prezidenta, jež  v celku skládají plastický obraz Václava Havla, uspořádala u příležitosti 20. výročí inaugurace Václava Havla 1. českým prezidentem. Můžeme si pročíst texty, které vznikly v roce 2011 při příležitosti jeho 75. narozenin a následného skonu v prosinci téhož roku. A dozvěděli jsme se, že to pro ni nebyl jednoduchý úkol sestavit portrét Václava Havla, aby přispěla i veřejnosti  k lepšímu poznání Václava Havla.  A že doufá, že každý ze čtenářů si najde ve sborníku to, co ho inspiruje.  Nechybějí  informace o filmovém magnátu - otci Václava Havla, nechybějí texty Olgy Havlové ani dokumenty.   

Anna Freimannová ve své následující a obsáhlé úvaze začala takto:  „Co vlastně Václav Havel pro nás v dnešní  době znamená? A že do 1. kapitoly sborníku zařadila otázky typu, kde se tak v malém velkém muži vzala taková síla?  Ve 3. kapitole dostali slovo ekonomové, ve 4. kapitole k nám promlouvají  přátelé Václava Havla z disentu – z let 1977 – 1989, v 5. kapitole  představujeme Václava Havla jako umělce a dramatika ˇ(„Náčelníku náš, opatruj nás!“)

Pokračujeme listováním sborníku, kde páteří knihy jsou čtyři rozhovory s exprezidentovým bratrem Ivanem M. Havlem. "Nejlepší je vzpomínat okamžitě, předejde se tak nejrůznějším fabulacím," řekl  Ivan M. Havel.

 

Každý autor má svůj názor, svůj pohled

Petr Pithart, Luboš Dobrovský, Jan Macháček, Erik Tabery, Milan Uhde, Pavel Kohout, Zdeněk Lukeš, Jiří Tichota, Cyril Höschl - to jsou jen někteří z více než 50 členů ´exkluzivního autorského kruhu´ sborníku ´Příležitostný portrét´, který vydala Knihovna Václava Havla.

 

"Hlavní ambicí svazku je nabídnout různorodé pohledy na někdejšího prezidenta, které složí co nejvěrnější obraz," řekla editorka Anna Freimanová. Při výběru textů záměrně pominula standardní nekrology a ani nezařadila ´poděkování do nebe´ , naopak  chtěla složit podobiznu živého člověka. Kubistický pohled na Václava Havla tematicky utřídila do 6 kapitol, například mezi lidmi, na Hradě, u divadla, v politice jako obhájce lidských práv…

"Koncepce sborníku vznikla koncem loňského roku při setkání s Havlovými přáteli a spolupracovníky. Hlavní ambicí svazku je nabídnout různorodé pohledy na někdejšího prezidenta, které složí co nejvěrnější obraz," řekla  editorka Anna Freimanová.

Pozoruhodný je i fotografický doprovod, kdy snímky ze soukromých archivů i práce předních fotografů ukazují Havla ve společnosti autorů článků v různých dobách, situacích a prostředích. Podle Freimanové byly Havlovo dílo a život v atmosféře narozeninových oslav a následného smutku z rozloučení rozebrány v nejrůznějších textech na elementární prvky napříč tématy i časem. "My jsme se pokusili naopak jednotlivé části, tóny a barvy shromáždit, utřídit a poskládat. Čtenáři předkládáme plastický obraz, ve kterém nalezne alespoň záblesk podstaty fenoménu Havel," řekla .

„Cílem však nebyla nekritická kniha o velkém muži, nechtěla budovat ani podporovat žádné mýty. Už proto, že Václav Havel se kritice nebránil a sebekritikou se zabýval častěji než většina z nás“, řekla Freimanová. Publikaci považuje spíše za momentku pořízenou českým tiskem na podzim 2011, která Václava Havla zachycuje ve finále života. Když prý 18. prosince 2011, chvíli poté, kdy bylo zveřejněno, že zemřel, viděla u sochy svatého Václava skupinu mladých nadšenců, kteří hlasitě předčítali z Havlových knih, získala pocit, že o jeho odkaz nemusíme bát.

  • Ve druhé části slavnostního večera nás zaujal svým přednesem herec Ondřej Pavelka,  aby na autorském čtení knihu představili několik zajímavých vět, kdy jsme se mohli od srdce zasmát…

„Nelze říci o nikom, že je šťastný, dokud nezemřel!“

„Štěstí je slovo, je být doprovázen dobrým strážcem, být na správném místě, udělat správnou věc.“ („Václav Havel se tak pokoušel být na tom místě…měl všechno v pořádku, jak se správně rozhodovat…¨)

„Václav Havel – v roce 1968 – neburácel,  jen nabádal lidi, aby se chovali jako svobodní občané, “zakládejte kluby, nepřizpůsobujte se politikům“…

Po návratu z Ameriky na jaře 1969 Václav Havel  varoval před faktem, že Pražské jaro nebylo připravené, kdo měl připravenou ústavu, kdo měl připravené zákony?! NIKDO!  Příště bude připraveno nebo skončíme zase tak jako končíme právě teď  (v roce 1969!)“

„Zbožňuji , že je Václav Havel tak legrační – dokázal být sebeironický, nikoho nepřekřičel,  dokázal argumentovat,  pečlivě si vždy předem připravoval text, trpěl  úzkostí, že se všechno pokazí, dovedl poslouchat, nebyl ekonom, ale snažil se do ekonomické problematiky dostat...ale odborné termíny nepoužíval…měl smysl pro humor  a byl schopen hlubokého citu…jeho roztomilé mumlání…šouravá chůze… “   

Následoval frenetický potlesk…líbilo se nám to. Ondřej Pavelka je vskutku vynikající řečník…a herec!   

  • Ve třetí  části večera jsme si  nedožité 77. narozeniny zpestřili  aktuální debatou na ostře sledovaná témata této rozbouřené doby, na téma ´Václav Havel dnes´. Diskutovali:  Roman Joch, Jan Macháček, Tomáš Sedláček, Martin Šimečka. Nejvíce mě zaujal svým jednoduchým  přednesem ekonom Tomáš Sedláček, kterému jsem osobně doporučila, aby  naše politiky školil, jak  jasně a srozumitelně  mluvit …dozvěděli jsme se od něj,  že zahraniční politika byla v době prezidentování Václava Havla nejlepší  ze všech dob…a ta zase upadá…a že nejsme žádná malá země, jak jeden z diskutujících tvrdil, že jsme typicky zemí středoevropskou, naopak pro určení velikosti země je rozhodující existence  tzv. ´stabilní myšlenky´ jako ji například prezentuje země nevelká – Belgie.   
  •  

Pivovar nevyrábí pivo, ale vyrábí je díky pivní kultuře. Kde totiž není pivní kultura, neprodá se ani jedno pivo“, Tomáš Sedláček zakončil svou řeč a následoval zasloužený aplaus.

 

 „ Václav Havel nám chybí…,“ všude bylo slyšet z úst diskutujících,   až mě z toho hlava bolela,  …pořád se točili kolem dokola jednoho tématu …“jak  Václav Havel v celém světě chybí!  Co by na dnešní situaci asi řekl?!“  

 

Tak ať už z té Havlovy bubliny vystoupí a rozvíjejí  dál v odkazu Václava Havla, nebo není už co řešit? Jen nevíme  jak, že?!“   (autorka)

 

Po přestávce následoval  raut a koncert All Tomorrow´s Parties Band (The Velvet Underground revival), kdy jsme si mohli rozpohybovat své kloubky  a probíhala nepřetržitá  projekce fotografií z archivu Knihovny Václava Havla.

 

Závěrem: vzpomínková akce probíhala důstojně.  Mohli jsme spatřit J. Hutku, Zdeňka Lukeše, fotografa Karla Cudlína, Jiřinu Šiklovou…a další…

 

Hodnocení vzpomínkové akce:   80 %

Galerie Montmartre

Řetězová 7

110 00 Praha 1

Máme otevřeno:  úterý – neděle od 12:00 do 18:00 hodin

 

Knihovna & archiv

Kateřinská 18

 120 00 Praha 2

Tel.: (+420) 222 220 112

Fax: (+420) 222 212 472

info@vaclavhavel-library.org

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: internet, Ondřej Němec – LN, autorka