Úvod > Motocykly na Bratislavském hradě aneb motocykly, které měly dobrý zvuk a lidské dimenze

Motocykly na Bratislavském hradě aneb motocykly, které měly dobrý zvuk a lidské dimenze

04.09.2018 13:30

Galerie Bratislavského hradu

3. 8. - 25. 8. 2018

Jako správní turisté, kteří navštíví slovenské hlavní město, nemohli jsme vynechat Slovenský hrad. Ještě o něm na našem webu bude řeč a podrobně. V této chvíli bychom se ale dovolili věnovat výstavě RETRO Motorcycles, která nás zaujala v Galerii Bratislavského hradu. Jednak obsahem, ale i tématem. Ač jsou na Hradě i příhodnější výstavy vázané k Hradu a jeho významu a více méně stálé, je rozumné, instalovat tam i něco pro zpestření. Ale motorky? Vešli jsme…

Do mládí a zpět

Autor těchto řádek motorku neměl. Měl kolo. I jeho kamarád. Ale otec kamaráda si pořídil motokolo, moped a jezdil s oběma kluky na výlety okolo Prahy. Po rovině jsme s ním drželi tempo, z kopce nám ujel a do kopce jsme ho dohnali. Ale i když jsme šlapali do pedálů my i on, my byli říční, zatímco on v pohodě, neboť motoru svého motokola šlapáním do pedálů jen pomáhal. Ano, dávná minulost vyvstala jak vymalovaná. Kolik to je let? Přes půl století…

Všade načas, na mopede Stadion…

Ano, přesně, jak to stálo na jednom dobovém slovenském plakátě, propagujícím moped Stadion. Na plakátě je soudružka v šátku (jak jinak), která ve sportovním odjíždí po splnění plánu na 120 % na zaslouženou rekreaci. Na mopedu Stadion. Dnes to zní komicky, ale také je to krásně nostalgické, protože nám pamětníkům počátkem 60. let 20. století bylo sotva 10 let, a to se svět jeví bez přívlastků a realizmu. Včetně socialistického. A navíc, naše tehdy ještě společná ČSSR byla skoro velmoc, co se týče nejen těchto malých motoráček, a úspěšně vyvážela práci našich šikovných rukou do celého světa. Kdeže ty doby jsou dnes…

Měli jsme se čím chlubit

Nakonec to nebyl vůbec špatný nápad s tou výstavou. Ukázat turistům, vesměs cizincům, co jsme také uměli. Proto asi u příležitosti 100. výročí založení Československa občanské sdružení JS RETRO a JAWA-STADION Collection spolu s Národní radou SR, Sdružením sběratelů historických vozidel SR a pod záštitou Iva Nesrovnala, primátora hlavního města Bratislavy připravilo nečekaný, ale zajímavý výstavní projekt, věnovaný malým motocyklům.

A zvolili pro něj Západní terasu (Galerii) Bratislavského hradu. A prázdno nebylo, jak jsme se přesvědčili. Diváky nebyli jen chlapi, byly tu i ženy, děti, celé rodiny. Místní i zahraniční. Prostě, malá změna v návalu historie a státotvornosti Hradu.

Tato prázdninová výstava probíhala v druhé půli prázdnin do začátku školního roku. Viděli jsme tak přes 30 naparáděných motocyklů, vyrobených v poválečném Československu pod značkou JAWA a STADION. Součástí sbírky ale byly i jedinečnosti - vývozové exponáty.

Ty, my pamětníci, jsme neznali. A nebylo to sešlostí věkem či ztrátou paměti. Šly za valuty ven a tady - když už - byly leda přes Tuzex. Tak vlastně nebyly. Hlavně v 60. letech 20. století. A že šlo o parádní exempláře! Dnes by se řeklo módně vytuněné. Nesly názvy Stadion ve verzích S11, S22, S23, a měly i světovější názvy - Jawetta či Mustang. A zabředneme-li do techniky, tak třeba Stadion S22, rok výroby 1961, měl hmotnost 46 kg, výkon 1,17 kW, zdvihový objem 49,8 kubických cm a rychlost 50 km/hod. Jak se tehdy automobilisté ve Spartacích o mopedistech povýšeně vyjadřovali : „Na tachometru 50 a v očích smrt.“

Výstava pamatovala i na vyšší kubatury (Pionýr či nejnovější JAWA 350 OHC). Dobovou atmosféru skvěle navodily i dobové propagační plakáty či titulky časopisů. Výstava byla vhodná pro malé děti, poučná pro střední generaci a připomínkou zašlých časů nostalgická i pro seniory. A hlavně důkazem úspěšného historického, technického i designérského vývoje malých motocyklů v bývalém Československu.

JAWA-STADION Collection

Jedná se o unikátní soukromou sbírku 35 plně funkčních motocyklů s malým obsahem do 50 cm3, mapující historický, ale především technický vývoj malých motocyklů v poválečné ČSSR. Vznikla na podnět zakladatele a motoristického nadšence Tibora Markecha, jenž díky tomu zachoval pro budoucnost kus československé motoristické historie v kategorii malých motocyklů. Nejde ale o běžnou motoristicko-sběratelskou komoditu, čímž je sbírka ve své celistvosti jedinečný a unikátní počin, jaký nemá kvalitou a rozsahem konkurenci. Jak Tibor Markech uvádí, má snahu zachovat stroje pro budoucí motogenerace celého světa.