Město Sázava aneb město mnoha atributů
Zatímco jsme se už na webu věnovali městu Sázava z hlediska prvního dojmu, (viz. náš. článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/sazava-je-opravdove-mesto-aneb-prvni-dojem-prvni-informace-prvni-rozhlizeni-se-ci-kde-se-narodil-korbelar/ ), tentokrát bychom se chtěli zaměřit spíše na charakteristiku města Sázava.
Posázaví je totiž oblast, která návštěvníkovi nabízí spoustu přírodních zajímavostí a památek. My si zvolili záměrně městoSázavu, které tak nějak, už tím svým názvem, symbolizuje centrum tohoto regionu.
Město Sázava má statut města teprve od 1. 11. 1997
Pro nás to je tak trochu překvapivá informace. Uvážíme-li, že Sázava byla již od založení datovaného do roku 1009 tzv. "poddanským městem sázavského kláštera". O poustevníkovi sv. Prokopovi, jenž si právě zde vybral pro něj nejvhodnější místo pro poustevnu, budeme ještě referovat v článku věnovaném Sázavskému klášteru a jeho dějinným peripetiím. K našemu údivu je to ale tak a město Sázava je statutárním městem Benešovska jen 23 let. Od od Benešova je 21 km na severovýchod. Zeměpisné souřadnice města Sázava jsou 49°52′18″ s. š., 14°53′48″ v. d. a nadmořská výška má rozptyl od 282 až do 512 m n. m.
První oficiální zmínku o tehdejší obci zaznamenali historici v dokladech z roku 1053, ale to už tu byl prokazatelně (od roku 1032) klášter založený - oficiálně - knížetem Oldřichem, neoficiálně už v roce 1009 sv. Prokopem. Klášter je odborníky evidován jako 4. nejstarší v Čechách, ale budeme se mu věnovat na jiném místě našeho webu.
Město Sázava je dnes tedy proslulé, mimo zmíněný klášter, i sklářským průmyslem, je ale také hojně vyhledávaným centrem turistiky, známou Mekkou vodáků a vyniká pozoruhodnou přírodou. Zeměpisně patří do východní oblasti Středočeské pahorkatiny, tam, kde už hraničí s Českomoravskou vrchovinou a na pomezí tzv. Benešovské a Vlašimské pahorkatiny. Klimaticky je řazeno do mírně teplé a mírně vlhké klimatické oblasti, s mírnou zimou. Laicky řečeno, je tam všeho tak akorát. A podrobněji se i těmto atributům města Sázava, tedy klášteru, sklářství, turistice, vodáctví i přírodě, budeme ještě věnovat na jiném místě.
Nejen klášter a sv. Prokop jsou historie města Sázava
Jak už bylo nakousnuto, pra-počátky osídlení Sázavy patří dle archeologických nálezů, do období, jemuž se říká "zemědělský pravěk". V lokalitě budoucího města Sázava, se tehdy těžil krystalický vápenec, používaný k výrobě šperků. V katastru města také, coby důkaz leží i dvě pravěká hradiště a nechybí ani pozdější slovanské hradiště, z 8. až 9. st. Osada, předcházející městu Sázava, se už v pra-dávnu stala významným centrem šperkařství, od suroviny po výrobek, a tím i významným centrem obchodním. Kamenné náramky a korálky, byl tehdy žádaný artikl, o nějž byl značný zájem. Dokládají to nálezy těchto výrobků ve vzdálenosti dosahující až 400 km, což tehdy byl značný akční rádius.
Jako významný objev je odborníky ceněn i další, teprve nedávný, nález, na levém břehu řeky Sázava (naproti mostu). Jde o zlomky keramické nádoby. Stáří se datuje do doby mladšího neolitu a odborníci se domnívají, že tam mohla být někdejší osada pravěkých těžařů. Odhad podporuje i fakt, že sem ústí jedna z větví legendární Čertovy brázdy, opředené tradičními svatoprokopskými pověstmi, reálně ale pravěká a dokonce ještě i ranně středověká, obchodní stezka, z Polabí k Dunaji. Tahle stezka, je navíc zajímavá i tím, že na rozdíl od jiných z té doby, míjí Prahu. Z toho odborníci soudí, že byla dřív, než se Praha stala hlavním centrem.
I období germánského osídlení země, tedy tzv. "mladší doba římská", tu zanechalo stopy. Objeveny byly žárové hroby. Našly se v nejnižší levobřežní terase řeky Sázavy v místě zvaném Na Křemelce. Tedy v paralelní ulici, s řekou Sázavou, kterou jsme při svých toulkách objevili za
sklárnou Kavalier, poblíž Huti František, cestou dnešní ulicí Na Kácku.
Inu dějiny, mají své objevy, ale také jistě i další tajemství a město Sázava na ně může být hrdo. Ale přeskočme dějiny města Sázavy, nerozdělitelně spojené s historickou rolí místního kláštera, od věků až po dnešek a vraťme se do žhavé současnosti. Doslova, protože léto ve městě Sázava bylo za našeho krátkého pobytu bezdeštné a skutečně žhavé.
Město, které nemá historické centrální náměstí
Městu Sázava, pomineme-li jeho ostatní atributy, sedí úsloví, že je to "město turistiky". A svědčí o tom mnohé. Především už sama poloha v překrásném sázavském údolí. Procházky kolem řeky a do blízkého okolí nám činily nejen radost, ale byly i skvělou relaxací pro naše, věkem omšelá těla a životem opotřebované nervy.
Na samotném městě Sázava je - alespoň pro nás bylo - zajímavé, že nemá tradiční, klasické, historické, ústřední náměstí, obklopené starobylými domy, v nich obchody, estauracemi, zpravidla s dominující radnicí, kašnou a nezbytným a všude vždy diskutovaným parkovištěm. Město Sázava má něco na ten způsob sice také, ale oderní. Má, z pohledu historie, zcela nové centrum. Ale překvapivě se nám evilo jako docela vhodně a nenásilně vytvořené. Centrem města Sázava je totiž náměstí oskovce a Wericha.
Parádní a atypické. Zmiňovali jsme se o něm pochvalně už v článku věnovaném prvním dojmům z města Sázava (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/sazava-je-opravdove-mesto-aneb-prvni-dojem-prvni-informace-prvni-rozhlizeni-se-ci-kde-se-narodil-korbelar/ ).
Co je pro město Sázava naopak shodné s většinou českých historických měst, je rozložení tak, že je dělí na dvě části řeka. Ve městě Sázava se na pravém břehu nachází Sázavský klášter a stará část, na levém nová část, včetně náměstí VW. K náměstí a hlavní třídě vedoucí směrem ke
sklárnám Kavalier, s logickým názvem Sklářská, přiléhá po levé straně zástavba specifických bytovek zbudovaných v době vrcholu skláren Kavalier, Sídliště 9. května. Za dnešním objektem skláren se skrývá hojně turisty navštěvovaná Huť František, o níž budeme ještě psát. Někdejší Huť je dnes skanzen, upomínající na tradici sklářského řemesla.
Pro turisty má ale město Sázava i všelicos dalšího. Do značné míry opět ve spojení s klášterem a sv. Prokopem a zdaleka jsme vše nestihli za našeho týdenního pobytu navštívit.
Naučná stezka Votočnice
Dejme se tedy, třeba pro nějaké příště, inspirovat radami Ing. Luďka Škvora, tajemníka městského úřadu, jak to činí na výborných městských webových stránkách.
Zmíněna byla Čertova brázda. Ta vede z města Sázava, od Černých Bud, kde jsme byli ubytováni (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/mesto-sazava-aneb-byli-jsme-za-vodou-i-za-vodou/ ) k rodišti sv. Prokopa v Chotouni u Českého Brodu. Že šlo o dávnou obchodní
stezku jsme už prozradili, ale půvabná legenda její původ líčí jinak. Vyorat ji měl sv. Prokop, v té době ještě poustevník žijící zde v poustevně, a to s nedobrovolnou pomocí obelstěného čerta. Louka dosud zvaná Votočnice, měla být obratištěm při orbě. Ač se tam dá dojít, není tam z ní moc
k vidění. Brázda, je z valné části dávno zaorána. Nicméně k ní vede naučná stezka, zvaná Votočnice, která dovede zájemce až k zákrutě řeky Sázavy. Tam se přičiněním aktivistů z řad místních ochránců přírody, zdařilo vytvořit významný biotop s velmi zajímavou, ale především chráněnou, drobnou faunou a flórou.
Sázavské stromy
Ing. Škvor ve své práci upozorňuje i na tzv. Sázavské stromy. Nějaké jsme viděli, jiné přehlédli. Ale je jich dost a za zmínku stojí.
Vesměs jde o lípy. Srdčité a širolisté. A letité. Jejich stáří je často 200 let. Nejvýznamnější z nich tvoří celé stromořadí u městského hřbitova a tamní kaple sv. Anny směrem na Pyskočely. Dodejme, že městský hřbitov U sv. Anny byl jako komplexní areál, v roce 2014 kompletně zrestaurován, a to za 3,3 mil. Kč.
V Černých Budách, v Beletínské ulici zase dominuje jiná bohatě větvená lípa srdčitá. Ta dokonce díky své výjimečnosti patří mezi chráněné památné stromy ČR. Říká se jí Lípa v Černých Budách a pro botaniky, dodejme, že je to druh lípy malolisté. Obvod úctyhodného kmene se uvádí 352 cm a výška 20 m. Tu lípu jsme míjeli vícekrát, po večeři a po posezení u pivka v hostinci Za vodou, při lehké procházce před spaním.
Další Sázavské stromy jsou u lávky pro pěší přes řeku Sázavu. Přecházeli jsme ji cestou do centra. Opět o lípy. Dokonce celá skupina, spolutvořící kruh na pravém břehu řeky Sázavy.
Lípy jsou i v ulici Na Rokličkách, co vede za tratí východním směrem k morové kapličce. Také je jim víc jak 200 let.
Do lipového kompletu patří podle ing. Škvora i další lípy srdčité, ve vsích patřících do katastru města Sázavy, a to v Bělokozlech a Dojetřicích.
Jako Sázavské stromy jsou ale označovány i jiné druhy než jen lípy. Dub najdeme na Votočnici u ústí Čertovy brázdy. Je to dub letní. A patří sem i staré buky na svazích pod Bílým kamenem, V Bukovém a v rezervaci Ve Studeném. Ty jsme však nenavštívili.
Město Sázava sportuje
Ve městě jsou za tím účelem hned dvě sportovní haly. Starší z nich je Sokolovna na Tyršově nábřeží, novější pak moderní multifunkční Sportovní hala v areálu základní školy.
Sokolovnu jsme měli u našeho sázavského útočiště, Penzionu Za vodou. Dovnitř jsme se sice nedostali, ale prohlédli jsme si ji rádi.
Poblíž, na Tyršově nábřeží, jsou také antukové tenisové kurty a moderní atletický stadion. Ten byl v r. 2014 vybaven novou tartanovou dráhou. Rekonstrukci v částce 2,4 mil. Kč spolufinancovalo ze svého rozpočtu města Sázava.
I další sportoviště bylo poblíž našeho "základního tábora", v městské části Černé Budy. Za areálem Sokolovny, v ulici Ke Kopaninám, je multifunkční hřiště pro veřejnost. Dá se tam vyřádit při volejbalu, nohejbalu, basketbalu, tenisu a jsou tam i hrací prvky pro nejmenší.
V areálu základní školy města Sázava, u náměstí Voskovce a Wericha, je venkovní hřiště s umělou trávou určené pro házenou a malý fotbal, další hřiště s umělým povrchem na volejbal, nohejbal a basketbal. Součástí areálu je i krátká běžecká dráha s doskočištěm.
Sázavská škola i školka nás zaujaly
Už na první pohled působí přívětivě. Stejně i nedaleká školka. Však také všechny budovy školy prošly v roce 2015 rekonstrukcí, byly zatepleny a došlo i na výměnu oken. Vše za 22,6 mil. Kč.
Místní škola má pořádnou historii. Jak jsme zjistili, je - tehdy ovšem ještě tzv. obecná škola - nedílnou součástí Sázavy již od 18. st., od zavedení povinné školní docházky. Místa, kde sídlila, se samozřejmě v čase měnila. Dnes je tam, kde jsme ji objevili.
Sama o sobě uvádí, že je středně velkou základní školou. Učí se v ní v průměru 400 žáků ročně. Od přípravné třídy po 9. ročník. V nešťastném korovinarovém školním roce 2020/2021 má dokonce 467 žáků. Výuka probíhá - když probíhá - vždy ve 2 - 3 třídách každého ročníku. A protože jde o jedinou základní školu v Sázavě, musí zvládnout vše, co je pro současné vzdělání žáků nutné. Převážná většina jich pochází z města Sázava, ale dojíždí tam i cca 75 žáků z okolních obcí. Dokonce má škola upraven začátek vyučování, od netradičních 8:15. Místní si mohu přispat.
Sázavský fotbal
Městu Sázava, jako každému správnému městu, samozřejmě nechybí ani - ve Sportovní ulici, takže opět v areálu Sokola v městské části Černé Budy - fotbalový stadion. Má uměle zavlažovaný trávník. Do hřiště jsme nakukovali při večerních předspánkových obchůzkách.
A když jsme u fotbalu, tak historie místního klubu trvá už 95 let. Původní hřiště bylo u řeky, pod starým mostem. Od roku 1944 je ale nahradilo nové hřiště a to slouží svému účelu dosud.
Sídliště 9. Května
Jako dávné novináře věnující se kdysi stavebnictví a bytové tématice, nás zaujalo i svébytné a velmi příjemné Sídliště 9. května. Našli jsme je hned za náměstím Voskovce a Wericha a procházeli jsme jím, raději než po frekventované tepně, Sklářské ulici.
Je vymezeno trojúhelníkem ulic Sklářská, část Poznaňské až ke Sklárnám, po ulici Františka Kavalíra. Jak jsme se dočetli, tak v domech rozmístěných na ploše, z části v blocích, zčásti v solitérních maločinžácích, bydlí v 538 bytech 1 399 obyvatel. Sídliště vznikalo 4 roky (1968 - 1973). V roce 2001 se dočkalo regenerace trvající do roku 2004. Celkové náklady byly samozřejmě po 30 letech neudržovaného provozu značné a dosáhly částky přes 23 milionů Kč. Přinesly ale sídlišti a hlavně obyvatelům zlepšení životního prostředí a městu Sázava celkové zhodnocení centrální části.
Pozornost při rekonstrukci byla věnována parteru, jenž byl značně vylepšen. Věříme, že ke spokojenosti nájemníků. K té naší, při průchodech sídlištěm, rozhodně ano.
Z provedených prací, jsme ocenili hlavně úpravy chodníků zámkovou dlažbou, začlenění více menších parkovišť, přítomnost dětských hřišť na různých místech v rámci celého sídliště, bohatost
stromové zeleně a keřů, což nás těšilo zejména v poledním žáru a vždy se pro nás našla i vhodná a funkční lavička z městského mobiliáře.
Nemůžeme tu mluvit za místní, ale pro nás, se zkušenostmi s bezútěšností značné části stejně starých - byť také už revitalizovaných - sídlišť pražských, to byl rozhodně velmi sympatický zážitek.
A na závěr dnešního setkání s městem Sázavou - náš osobní tip
Pivnice U Stroma. Kouzelnou restauraci s verandou a stromem, jejž má hospoda i v názvu, jsme objevili, uondaní, hned druhý den. Jak jinak?
Město Sázava není z největších, a pokud se nevydáte do okolí, nevěnujete klášteru a nevychutnáváte kouzlo dalších městských částí, zejména směrem k Dojetřicům, jako my, dovedou vás kroky do centra, na ulici Sklářská a tam už hostinec a pivnici v jednom, zvanou U Stroma, rozhodně nepřehlédnete. A to i na dálku.
Obědvali jsme tam z praktických i kulinářských důvodů snad každý z pobytových dní. Jsme sice na Plzeň, ale nejsme ortodoxní pivaři. Tak je nám to skoro jedno. V Pivnici U Stroma se točí
Staropramen a jeho odnož, Braník. A jak nám tam šmakovaly... Co je ale hlavní v případě oběda? Oběd, samozřejmě. A Pivnice u Stroma má, tedy za našeho pobytu rozhodně měla, vynikajícího kuchaře. A lidské porce. Tedy, co do zvládnutí jejich velkosti. Jak jsme už psali v jiném článku, kde jsme rozebírali naše "večeřadlo" Restauraci Za vodou, kde lidé nejsou schopni ten nářez dojíst, ale ani se ho vzdát, až vesměs odcházejí s výslužkou toho, co už do sebe nenasoukali, zpátky domů či kam, tak U Stroma se sice nadlábnete, ale na talíři nezbyde ani Ň. Opravdu se tu dá příjemně posedět, pochutnat si popít a nechce se vám odejít. My jsme neposední a zvídaví a týden pobytu je nám zdrojem neklidu a přesunů, ale umíme si přestavit, že tam lze pobýt dlouho a stále to bude fajn.
A co taková rodinná oslava, narozky, svatba, slet abiturientů či firemní večírek to tu musí být super. Personál - milé a příjemné ženy a dívky - se o vás bleskově postará, i když je plno. A to bylo skoro vždy, když jsme přišli.
Jak jsme se doptali, zvládnou i dětské oslavy. V nekuřáckém salonku. A prý klidně i hudbu na přání zařídí. Takže: Pivnice má kapacitu 40 míst, uzavíratelný salonek 15 osob. Pro případ návštěvy města Sázava, vřele doporučujeme - Pivnice U STROMA, Sklářská 422.
I tentokrát jsme se, už podruhé věnovali městu. Proto příště, se pro změnu vypravíme do přírody. Podél řeky, do bohaté a až neskutečně uklidňující přírody. Ale to zas až někdy...
Text: Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková (21) a internet (5)