KyberPsycho: Praha bezpečně online 2018 aneb když internet je dobrý sluha, ale zlý pán!?
Magistrát hl. m. Prahy - Praha
2. 10. 2018
Na pozvání Národním centrem bezpečnějšího internetu, jmenovitě jeho výkonným ředitelem Jiřím Palyzou, jsme měli možnost účastnit se celodenní konference věnované kyberkriminalitě a její prevenci, nazvané KyberPsycho: Praha bezpečně online 2018.
Národní centrum bezpečnějšího internetu (NCBI) pořádalo tuto konferenci pod záštitou radního HMP, Bc. Libora Hadravy, za finanční podpory Hlavního města Prahy v rámci projektu Praha bezpečně online 2018. Konference se konala 2. 10. 2018 v zasedací síni magistrátu na Mariánském náměstí.
Vzhledem k tomu, že i náš web www.www-kulturaok-eu.cz má za léta svého trvání také své zkušenosti s hackery, spamy a kyberútoky, tuto příležitost jsme využili.
Skvělá organizace, hodnotné vstupy, odborníci na místě…
Jsou konference, z nichž si neodnesete nic než únavu a bolest hlavy. Jsou naštěstí i jiné, kde vám myšlenky neuletí pryč, kde hltáte každé slovo a rozumíte těm, co přednášejí. Ne snad ve všem odborně, ale lidsky. Protože ti, kdo jsou opravdu odborníky, hovoří tak, aby jim rozuměli i laici. A přesně to, se na této konferenci pořadatelům zdařilo.
Akce byla součástí celoevropské kampaně European Cyber Security Month 2018. Zvláštní pozornost pořadatelé věnovali uplatňování a sdílení zkušeností pro potřeby pedagogů, veřejné správy, policie a orgánů trestního řízení, sociálních pracovníků, odborníků z oblasti prevence kriminality, ale také médií a zainteresované veřejnosti. Tedy i nás.
Organizace akce byla profesionální. Pro všechny případy bylo zajištěno i tlumočení do znakového jazyka, takže se zúčastnili i zainteresovaní neslyšící. Tlumočnice, jež se střídaly, získaly náš obdiv. Překládaly řadu odborných termínů, anglických výrazů a neběžnou tématiku. Právem na konci sklidily potlesk. K dispozici byly i simultánní přepisy, velkoplošné obrazovky s jednotlivými body přenášky i odpovídající ozvučení.
Tatáž kyberkriminalita, třikrát jinak
Konference byla rozdělena na 3 bloky. Vždy se jednalo o kyberkriminalitu, ale první blok představil její poněkud tristní aktuální trendy, druhý blok předestřel bohaté, bohužel nedobré, zkušenosti z policejní praxe a třetí blok se věnoval donquichotovskému, ale důležitému bodu - prevenci.
Referáty měly spád, logicky navazovaly a již jména přednášejících mluvila sama za sebe.
- V bloku věnovaném aktuálním trendům vystoupil Aleš Špidla z ČIMIB (Český institut manažerů informační bezpečnosti), s referátem Aktuální trendy kybernetické bezpečnosti, Daniel Dočekal, publicista a konzultant, hovořil na téma Děti a kybersvět - co dětem prospívá a co jim hrozí, Lenka Dědková z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, FSS MUNI, referovala na téma České děti online: výsledky výzkumu EU Kids Online 2018, Jan Husák za ČRDM nás zahrnul čísly z výzkumu ČRDM na téma Děti a rodiče online a jako poslední téma bloku zazněl referát připravený NCBI, jejž přednesl Zdeněk Záliš pod názvem Projekty eSafety Label a DS4Y pro bezpečnost ve školách.
- V bloku zkušeností z praxe nás Michaela Štáfková (ZSI Kladno) informovala Jak sociální sítě ubližují (nejen) dětem a ze studie na toto téma citovala a Kateřina Vokrouhlíková (CZ.NIC) přednesla konkrétní případy s názvem STOPonline, horká linka proti zneužívání dětí na Netu, které se skutečně staly.
- Třetí blok byl věnován prevenci. Téma bylo pojato nekonvenčně jako výchovné divadelní představení nazvané ´Neslyším, ale jsem online´. Připravili je herci (Ája Marečková a Saša Staňkov) jako jednu z možných cest, jak nenásilně prevenci implantovat komukoli, mládeži především. Tři příběhy reflektovaly problém bezpečnosti dětí na netu. Po každé scéně následovala diskuze s diváky, kteří mohli na příběh reagovat, hodnotit ho a vyjádřit se, přičemž dostali základní informaci, jak se chovat, aby se sami do podobné situace nedostali.
Praha neponechává rizika bez pozornosti
Nástup obrázkových sociálních sítí, nové metody a hrozby kybernetické kriminality, dopady rizik na nejcitlivější skupinu dětí a mládeže, to jsou témata dne. Vyjádřil se k nim krátce za magistrát i Libor Hadrava, radní hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality.
„Pokud jde o využívání internetu, žijeme v době, kdy děti v jedné z technických i sociálních oblastí předstihly generaci svých rodičů. Je proto nezbytné je vzdělávat a hovořit s nimi o trestně-právních aspektech jejich pohybu na internetu i sociálních sítích. Neboť mládež často nemá ponětí o tom, čeho se svým chováním dopouští a jaké to pro ni může mít následky. Internet je navíc silně manipulativní prostředí a některé z případů kybernetické kriminality se objasňují velmi komplikovaně. Kvalitní prevence je nezbytná. Konference navázala na svou dlouholetou tradici. Její účastníci trvale sledují bezpečnost jako kontinuální proces, a dobře si uvědomují, že hrozby se neustále vyvíjí a mění spolu s vývojem technologických možností.“
Pár postřehů z referátů
Nelze tlumočit vše, co jsme zaslechli. Podrobnosti a mnohé informace navíc, lze najít u pramene, na webu NCBI (www.konference.ncbi.cz). My už jen tlumočíme pár faktů.
Aleš Špidla z ČIMIB si
v úvodu referátu Aktuální trendy kybernetické bezpečnosti
položil řečnickou otázku,
zda má být stručný či obsáhlý.
Pokud by, jak řekl, volil stručnost,
„Stačilo by říci bude hůř a jít pryč“.
Pak se ale přece jen rozhovořil a nebylo to povzbudivé. Dnes už 99 % všeho je spojeno s kyberprostorem, nejen my uživatelé, ale i instituce, strategické a životně důležité činnosti, vše. Vše je nějak napojeno na veřejný, tedy i odkudkoli ohrozitelný internet. Odpovědnost odpovědných se přesouvá na technologie a ty neumějí analyzovat jako člověk.
A demonstroval to na šokujícím, leč logickém příkladu.
Samořídící vůz s umělou inteligencí.
Jede a před ním dvě překážky.
Betonový sloup a děti.
Srážka je nevyhnutelná.
Vůz je však naprogramován chránit za každou cenu řidiče.
Co udělá? Volí měkký cíl - děti…
Podobných hrůz dokládajících,
že umělá inteligence není vše, jsme slyšeli víc.
Závěrem pak citoval výrok muže,
jenž patřil k asi vůbec nejinteligentnějším osobnostem moderní vědy,
Stephena Williama Hawkinga:
„Jestli nás něco zahubí, bude to umělá inteligence.“
Podobně, i když méně apokalypticky, vyzněla například i přednáška Daniela Dočekala,
na téma Děti a kybersvět.
Mimo mnohé jiné totiž uvedl sice obecně známý, ale všeobecně podceňovaný fakt, že
„internet je veřejný prostor, a proto nikdo nikdy neví,
kdo si náš facebook přivlastní,
stejně tak každý může číst naše e-maily“.
A dodal, že i oblíbené počítačové hry (hraje je permanentně 110 milionů hráčů planety na všech technologických zařízeních, jež existují) jsou zdroj informací o účastníkovi a dezinformací při jeho atakování. A že 86 % dětí je na mobilu denně on-line a 75 % více či méně závislých uživatelů některé technologie je ve věku do 35 let. A iluze, jak bránit přístupu dětí na internet či alespoň k různým adresám, je také jen iluze. Funguje to nanejvýš na jejich rodiče. Děti si samy dokážu najít cesty a triky, jak překonat programátory, jak to obejít a rády si to mezi sebou sdělují.
Lenka Dědková z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, FSS MUNI ve svém referátu zase ohromila čísly, z nichž asi nejděsivější bylo, že třetina dětí ve věku 9 - 10 let nikdy o nebezpečnosti internetu neslyšela, ani doma, ani ve škole, ani od vrstevníků…
Náš závěr?
Vesměs nedobré zkušenosti a informace nás provázely celý den. Ano, možnosti a využití internetu a všech vymožeností, které s tím souvisejí, je dobrá věc. Jenže, jako vše se to dá i zneužít. Obrana je proti tomu pramalá a povědomost té nebezpečnosti klesá s věkem nastupující generace.
Permanentně mobilující maminka s malým dítětem, jemuž nemá ani čas odpovědět na typickou otázku, co to je? Proč?, nemůže čekat, že dítko, kterému co nejdříve dá k dispozici nějakou tu technologii, bude vnímat svět kolem jako realitu a nebude žít ve světě virtuálním, ovlivnitelné svou neschopností posoudit, co je dobře a co špatně.
„V kyberprostoru je zábava, sex, války, skandály, co byste chtěli víc?!“
Připomíná nám to situaci masového nástupu kapesních kalkulaček. Kdo uměl počítat, poznal, že slábne baterie, že kalkulačka lže a že výsledek nemůže být správně. Kdo si zvykl na kalkulačku od počátku, ten to neřešil. Tak to vyšlo, tak to je. A to šlo oproti kybernetice a všeobecné ´mobilizaci´ o ´prkotiny´.
Jestliže může dnes dospělá slečna s mobilem v ruce zoufale hledat obchod či zastávku autobusu, aniž by zvedla oči od displeje a viděla nad sebou vývěsní štít či vedle sebe stojan zastávky, je to už mnohem vážnější. Prostě internet je dobrý sluha, ale zlý pán. A je na nás, jak moc budeme jeho pány my a jak brzo se stane naším pánem On.
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková