Kristina Vašíčková: ´Punčochy´aneb když jsme archeologií fascinováni
Galerie Altán Klamovka v Praze
13. 8. — 1. 9. 2013
Byli jsme pozváni na vernisáž, na úterý 13. 8. 2013 v 18.00 hodin, první samostatné výstavy prací mladé sochařky i grafičky Kristiny Vašíčkové s tajuplným´názvem ´ Punčochy´ do Galerie Altán Klamovka v Praze 5. Mladá, sympatická autorka byla osobně přítomna. Vysvětlila nám, jak probíhá práce s laminátem, kdy v tomto případě nepoužila však žádné barvy ani ´punčochy´.
Výstava prací ´Punčochy´
• vystavené objekty „punčochy, pohlednice a pasové foto“ vznikly na základě projektu s názvem ´Rituál všednosti´
• autorka v poslední době recykluje již použitý materiál, který jí mimo samotnou sochu vzniká
• využívá zdánlivě banální estetiku tohoto tzv. odpadu a skládá jej do různých kompozic a pro jejich stabilizaci využívá techniku zalévání do laminátu
• vznikly tak záznamy, vrstvy podivných příběhů neznámého úseku odkazující na existencionální významy života
• při samotné realizaci se autorka soustředí na vnitřní barvu objektu, jeví zájem o vrstvení a kupení
• proces tvorby jí připomíná až nějaký primitivní obřad odkazující k historii
• fascinuje ji archeologie autorku a podvědomě pak její sochy „nakonec často vypadají jako archeologická vykopávka, i když jsou z laminátu“
• je to příznačné i pro současnou výstavu v Altánu Klamovka
• objekty připomínající až archaické modely lze vnímat jako jakýsi odkaz na vrstvení v rámci lidského myšlení a paměti
Několik vět: Kristina Vašíčková (1980)
• studium v Prazena VŠUP Ateliér sochařství u Jiřího Beránka
• nyní doktorandské studium na Fakultě výtvarných umění na Akademii umění (Boris Jirků) v Banské Bystrici na Slovensku (dálkově)
• dříve se věnovala figurativní tvorbě
• nyní přechází stále více k abstraktnější poloze svých prací, které vnímá s odkazem na fenomén totemu, ale ne v jeho hmotné rovině, ale spíše duchovní
Galerie Altán Klamovka
nachází se v parku Klamovka, tram. č. 4, 9, 10 a 16
máme otevřeno: v sobotu a neděli 14. 00–18. 00 hodin
správce: Syndikát výtvarných umělců a Asociace užité grafiky
augdesign@email.cz
kurátorka galerie:: Mgr. Lenka Sýkorová, Ph.D.
tel.: +420 731 574 777
vstupné na výstavu: dobrovolné
Výstavu podpořili:
Magistrát hlavního města Prahy
Městská část Praha 5
Gestor – Ochranný svaz autorský ( www.gestor.cz)
Mediální podpora: Artalk.cz
www.aug.cz
www.aug.cz/altan-klamovka-praha
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zpracovala podle zprávy kurátorky Mgr. Lenky Sýkorové)
Foto: Jan Lesák, internet
Galerie Altán Klamovka Praha
Datum založení: 2004
• Galerie Altán Klamovka se nachází v novogotickém altánu (postaveném cca 1820) v parku Klamovka v Praze. Je dostupná z Anděla tři stanice tramvají směr Řepy (zastávka Klamovka). Kurátorkou galerie je od září 2004 doposud Lenka Sýkorová, v letech 2005-7 byl kurátorem některých výstav Viktor Čech. Od jara 2012 započala spolupráce s umělci-kurátory Karímou Al-Mukhtarovou a Nikolou Čulíkem v rámci projektu Czech Action Galleries
• Galerie Altán Klamovka v Praze od svého prvopočátku od roku 2004 představuje mladou generaci grafických designérů, fotografů a multimediálních výtvarníků. Výjimečnost galerie, i když disponuje malým výstavním prostorem, je v možnosti pracovat s prostorem uvnitř galerie i s blízkým okolí parku Klamovka, a proto je velmi často využívána pro site – specific projekty
• Galerie si klade za cíl vytvořit autonomní výstavní zónu pro nastupující generaci vizuálních umělců
• Mnohdy se v Altánu Klamovka konají první samostatné prezentace studujících výtvarníků či čerstvých absolventů vysokých uměleckých škol
• Za dobu své výstavní činnosti se Altán Klamovka etabloval na poli mezinárodních projektů vizuálních komunikací a grafického designu
Výstavní prostor disponuje s 12 metry čtverečními. Jedná se o samostatnou, zhruba čtvercovou, výstavní síň o rozměrech 3,30 x 3,65 m. Čelní stěna má výklenek 1 metr hluboký, postranní stěny jsou ploché bez okenních otvorů. Osvětlení galerie zabezpečuje 6 bodových světel umístěných na lištách
Z historie Klamovky
Klamovka je rokoková usedlost a zahrada nacházející se dnes v pražské čtvrti Smíchov poblíž hranice Košíř.
Stojí na místě bývalých vinic.
Založil je císař a český král Karel IV. v těsné blízkosti někdejších pražských hradeb.
Stávala zde pravděpodobně malá hospodářská usedlost vybavená viničným lisem.
Vinice s usedlostí spadaly pod kartouzský klášter.
V průběhu dějin a všelikých válečných událostí i dobových zvratů usedlost různě měnila své majitele.
Z 15. století pak pochází místní název Oslice, to podle jednoho z majitelů usedlosti,
jenž prý také vlastnil na Staroměstském náměstí dům, který se jmenoval "U Oslů".
Současný název Klamovka pochází od šlechtického rodu hrabat Clam-Gallasů, která tuto nemovitost získala do svého majetku někdy v polovině 18. století.
Clam-Gallasové pak zde postavili jednopatrovou usedlost v barokním slohu.
Jednalo se vlastně o větší vilu či malý výletní zámeček opatřený mansardovou střechou. Kolem zámečku pak nechali vysázet listnaté stromy tak, aby vznikl anglický park.
Ten byl později doplněn dalšími drobnými romantickými stavbami v areálu parku.
Altán Klamovka
Vstup do parku z Plzeňské ulice pak pochází z roku 1752.
Stojí zde také malý kostelík Nanebevzetí Panny Marie, který byl vystavěn v témže roce přestavbou původní barokní kapličky pocházející někdy z konce 17. století.
Nad kostelíkem se pak nalézá novogotický altán vybudovaný roku 1820.
Altán byl nedávno nově rekonstruován a slouží nyní jakožto výstavní síň.
Výše nad ním se nachází Chrámek noci pocházející z konce 18. století.
Jedná se o menší centrální objekt, který má zasklené otvory ve své kopuli, což prý mělo vyvolávat optickou iluzi hvězdné oblohy.
Dále nad ním je umístěn jiný zahradní altán v pozdně barokního původu pocházející také z 2. pol. 18. století,
nyní je někdejší altán používán jakožto ateliér.
V parku kdysi Clam-Gallasové chovali smečku vlků i s medvědy.
Hrabě Eduard Clam-Gallas, slavný generál císařských vojsk, v parku postavil malý pomníček,
jenž měl připomínat jeho oblíbeného vojenského koně.
Kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová dala koncem 18. století postavit další malý pomníček své milé rajce (což byl malý ozdobný pták), která pocházela až z tehdy velice daleké a exotické země Brazílie.
Velký rozkvět v zámeckém parku nastal v polovině 19. století zásluhou místního zahradníka, pana Josefa Blechy. Po něm zde jako zahradník působil i syn české spisovatelky Boženy Němcové Karel.
V neděli a ve svátek býval park otevřený pro veřejnost.
V roce 1895 park i s nemovitosti v něm umístěnými zakoupil košířský starosta pan Matěj Hlaváček.
Ten zde otevřel novou zahradní restauraci doplněnou o taneční sál.
Právě v tomto sále pak v roce 1904 provozoval pan Dismas Šlambor (alias Viktor Ponrepo) po několik týdnů svůj slavný kinematograf.
Matěj Hlaváček, aby usnadnil Pražanům přístup do parku a do zámečku,
provozoval nejprve od smíchovského Zlatého anděla omnibusovou dopravu a poté nechal za vlastní peníze postavit ve stejné trase elektrickou dráhu ze Smíchova do Košíř.
Tím se ovšem dost zadlužil a protože své podnikatelské dluhy nemohl řádně splácet, spáchal roku 1897 sebevraždu.
V polovině 20. let 20. století byly na části pozemku vybudovány obytné domy,
ve 30. letech byla restaurace přebudována na tělocvičnu místního Sokola.
Okolo bylo vytvořeno venkovní cvičiště, společně s nimi zde vznikly první kryté tenisové kurty v Československu.
V zámečku dnes sídlí Klub Klamovka, který dodnes slouží pražské mládeži.