Konference o propagaci turismu: XI´AN - Čína aneb odtud pochází kolébka terakotové armády…

17.07.2018 09:20

Vienna House Andel´s Prague – Praha

9. 7. 2018

Možnost dozvědět se něco o Číně je výzvou, která se ve vlastním zájmu nedoporučuje odmítnout. Proto jsme i přes nabitý program běžný pro náš web www.www-kulturaok-eu.cz neodmítli šanci seznámit se s turistickými možnostmi, jaké skýtá XI´AN, jedna z klíčových destinací této gigantické země, pro - zatím nemnohé - české turisty.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A protože ani my se do míst, odkud vycházela starodávná Hedvábná stezka, možná ani nepodíváme, rozhodli jsme se alespoň nabyté informace z celodenní konference, která se konala v noblesním a přátelském prostředí hotelu Vienna House Andel´s Prague, tlumočit návštěvníkům našeho webu. Zejména proto, že nabízené informace byly takříkajíc od pramene, neboť nám je přinášeli přímo čínští zástupci turistického ruchu provincie XI´AN.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Město XI´AN

Úvodem tedy pár slov o městě XI´AN. Dostalo se nám jich z úst nesporně nejpovolanějších, od pana Kang Lifenga, zástupce ředitele pro rozvoj cestovního ruchu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Město XI´AN, čte a píše se i Si-an, píše čínsky  西安

  • nachází se v nadmořské výšce 405 m n. m
  • má rozlohu 9,983 km²
  • 8 252 000 obyvatel (v centrální části města 4 mil. lidí)

 

Hustota obyvatel je tedy typicky čínská: 826 605 obyv./km².

Pro srovnání dodejme,

že Praha má průměrnou hustotu zalidnění 2538 obyv./km²).

 

  • XI´AN se nachází v centrální Číně v povodí Žluté řeky

 

Město XI´AN znamená v čínštině ´Západní mír´. V současnosti je hlavním městem čínské provincie Šen-si. A jde o jedno z nejstarších měst čínské historie. V blízkosti města se nachází mimo jiné i světově proslulá ´terakotová armáda´. Jde o pozoruhodný soubor soch, jehož ukázka byla už u nás různě prezentována a aktuálně je až do 19. 8. 2018 k vidění i v Ostravě, v industriálním výstavním prostoru Trojhalí - Karolina.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K dalším mimořádnostem, nejen Číny, patří hrobka 1. čínského císaře Čchin Š’-chuang-tiho (od roku 1987 na seznamu světového dědictví UNESCO).

 

XI´AN byl v historii také hlavním městem Číny (v době dynastií Čou, Čchin, Chan, Suej a Tchang).

 

V neposlední řadě bylo město XI´AN vstupní branou  Hedvábné stezky, jež vedla až do Říma.

 

 

 

 

 

Od 90. let 20. století v rámci vzestupu ČLR se město XI´AN znovuzrodil nejen jako významné kulturní, ale i průmyslové, vědecké a vzdělávací středisko centrální a severozápadní Číny.

 

  • XI´AN v současnosti je významným centrem čínské vědy a výzkumu, ale i průmyslu zbrojního a kosmického
  • zhruba 25 km od centra je mezinárodní letiště Sien-jang, nejrušnější letiště celé sz. Číny

 

K městu se přináleží í dva kraje (Lantian, Zhouzhi) a sedm rozvojových oblastí celostátního významu (průmyslové, rozvojové, ekonomické a technologické). 

 

  • XI'AN je i pravlastí čínského národa a orientální civilizace
  • je doložena existence starověké osady
  • před 7000 lety tu vznikl první městský stát obklopený hradbami
  • historie města XI'AN je zaznamenávána před 3100 lety
  • 1100 let z toho byl XI´AN hlavní město Číny

 

 A v XI´ANu byl i položen i základ veškeré čínské kultury

 

Velká pagoda divokých husí

Neméně zajímavá byla přednáška paní Yang Hong, věnovaná jiné pozoruhodnosti v oblasti XI´ANu. Tou je Velká pagoda divokých husí, dominantní to část komplexu buddhistického kláštera Milosrdenství, pocházejícího ze 7. století, který se nachází přímo v XI´ANu.

 

Pagoda měla v historii, kdy byl XI´AN sídelní město,  pro Čínu podobný význam jako třeba náš Karlštejn za vlády Karla IV. (ochrana korunovačních klenotů) či pařížská Sainte Chapelle (uložení vzácných relikvií).

 

 

Čínská pagoda byla schránkou na cenné buddhistické spisy (sútry) a figurky Buddhy, jež z Indie přivezl překladatel, cestovatel a myslitel mnich Süan-cang. Pagoda byla původně pětistupňová cihlová kuželovitá stavba, vysoká 54 metrů. Opravy a přístavby na ní byly prováděny od 14. do 17. století a byla k ní přistavěna i další dvě patra. Poslední opravy proběhly v roce 1964. Pagoda je součástí klášterního komplexu a zahrad. Dnes je mimořádným místem, kam jsou uváděny nejvýznamnější státní návštěvy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Paní Yang Hong hovořila o více jak 200 hlav států a institucí za posledních 40 let. A pagoda je středem pozornosti i pro turisty, čínských i zahraničních, ročně to činí 10 milionů! Klášterní komplex lze navštívit a zhlédnout v něm průřez 5 tisíc let čínské historie, která odtud vycházela a tudy i procházela. Komplex je považován za místo vzniku buddhismu v Číně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podobně jako Cyril a Metoděj k nám přišli na Velehrad, zažehli tu křesťanství a vytvořili písmo, tak podobně do XI´ANu přišel mnich Süan-cang z Indie a přinesl Číně buddhismus a posvátné sútry.

 

 

 

Pohled z české strany

Na konferenci nechyběl ani pohled z druhé, české, strany v brilantní analýze, kterou přednesl Eugen Laczo, zástupce České hospodářské komory a poradce Hospodářské komory pro otázky zahraničních styků. Z jeho analýzy, pronášené z patra a simultánně překládané vynikajícím českým překladatelem do čínštiny, vyzdvihujeme body, jež nás nejvíce zaujaly.

 

Eugen Laczo úvodem čínskou delegaci seznámil stručně a přehledně smysl a poslání České hospodářské komoruy. Naznačil, jaké služby našim podnikatelům poskytuje a neopominul připomenout, že jednou z priorit je i budování vztahů k Čínské republice. A nejlepší cestou rozvoje vztahů jsou však samozřejmě vždy osobní kontakty. Seznamovat se s rozdíly a hledat cesty schůdné pro obě strany lze jenom s pomocí komunikace, jak zdůraznil.

V další části Eugen Laczo zhodnotil přehledně vývoj vztahů mezi oběma státy od roku 1978, kdy v Číně nastoupil Teng Siao Ping, jenž otevřel Čínu světu a nastartoval její prosperitu. Paralelně s tím ale komentoval i náš vývoj v totožné časové periodě.

 

Dále Eugen Laczo věnoval pozornost hospodářské krizi v roce 2008 a tomu, jak jí napříště odolat. Pro naši relativně malou ekonomiku to znamená orientovat se na velké a stabilní ekonomiky. Jednou z nich je i Čína. A zde máme všichni rezervy. Zatímco v dovozu je u nás Čína na 2. Místě, v objemu našeho vývozu je až na 18. místě. Stejně tak čínské investice u nás představují jen 0,29 % všech zahraničních investic.

 

A skoro chybí spolupráce v dopravě a turismu. Kontakty na nejvyšší úrovni jsou, ano, máme i dohodu o strategickém partnerství, ale služby tomu neodpovídají.

 

Závěrem Eugen Laczo byl ale optimistický. Naznačil, že na lepší časy se už blýská. Že už existují 4 přímé letecké linky do Číny, probouzí se turistika od nás do Číny (čínští turisté tvoří 26 % všech turistů, co k nám zavítají!). Na to vše musí navázat oboustranná propagace a hlavně, prezentace čínských destinací a možností u nás. Jak naznačily vstupy čínských představitelů na konferenci, Čína má našim turistům co nabídnout. Jen je třeba vytvořit pobočky na obou stranách a vybudovat síť čínských cestovních kanceláří v našich městech.

 

Závan čínské historie na závěr

Mimo projekci propagačního filmu o čínské přírodě, turistických zajímavostech a současné moderní tváři XI´ANu, čínští hostitelé připravili malý umělecký zážitek, v podání tanečního páru, jenž za doprovodu staré čínské hudby, předvedl starodávný čínský tanec v kostýmech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Organizátor: Great Wall Travel Service / Praha

 

 

 

Hodnocení:  100 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková, internet