Jitka Osička: Šacho-tvorní VRANÍCI aneb křest sbírky básní či zrodil se snad zázrak?
Divadlo Na Prádle - Praha
21. 1. 2019
Zrodil se snad zázrak?
V peří vidět čelenku,
V kompozici detaily,
V mysli čistá pole míti,
Šachovnici připraviti,
V rukách nésti medaili,
Vidíš obraz v celistvosti,
Moje malá loutka nespí
rukou do písku si kreslí
petlice – lahodící vinice.
Zrodil se snad zázrak?
Svíce hoří, neskomírá
Cítí vše…
změnila se časomíra…
Jitka Osička,
báseň Zrodil se snad zázrak?
z autorské sbírky Šacho-tvorní VRANÍCI
Dne 21. ledna 2019 se ve foyer Divadla Na Prádle uskutečnil křest již druhé básnické sbírky, autorky Jitky Osička s názvem Šacho-tvorní VRANÍCI. Z organizačních důvodů jsme se akce za www.www-kulturaok-eu.cz nezúčastnili, přestože jsme pozvání na křest dostali.
Jitka Osička…Na první pohled, chaos, improvizace, emoce, spontaneita, nasazení a gejzír životního elánu. Inu mládí… (* 19. 3. 1987 Klatovy). Ale na druhý pohled už to tak volnomyšlenkářské není. Je to všechno hlubší, není to jen gesto pro gesto, slovo pro slovo, projev pro projev. Je to víc. Za tím.Skryté a prosakující. Jen chtít se dívat, chtít přemýšlet, chtít číst. Za slovy, pod slovy, nad slovy, ve slovech. Slova jsou impulzy myšlenky a myšlenka projev ducha, duše, člověčenství.
Jitka Osička nám na www.www-kulturaok-eu.cz přinesla svou knihu. Nebyl to její invazní nápad, byla to naše žádost. Náš zájem. Domluvili jsme se. Přišla. V poklusu, dychtivě a PŘESNĚ.
„Jitko, vy jste absolutně přesná, jen co je pravda…,“
díme pochvalně a s obdivem.
V dnešní době mobilů bývá už mnohdy dodržení termínu a času jen trapným přežitkem totality.
„Já jsem vždycky přesná,“
odpovídá Jitka a nechlubí se tím,
oznamuje to jako naprostou samozřejmost.
Je.
Víme to z jejích ´IMPRO´ akcí na různá témata,
při nichž jsme ji už nejednou zaznamenali při různých perforacích,
tvořených jejími ´pohybovými obrazy´.
Tak můžeme sami potvrdit, že u Osičky o přesnosti není třeba mluvit, natož pochybovat.
Ano, ta dívka ví, co chce a jde si za tím. Zatím… A vypadá to, že jí to vydrží navždy. Ovšem s takovou dojde dál než většina jejich vrstevnic a vrstevníků, s jejich dnes tak běžnou a neutuchající prokrastinací, sebestředností a bezcílností.
Držíme palce. A držíme pusu. Abychom to nezakřikli. Má budoucnost a moc jí to přejeme.
mm.jpg)
Křest knihy
Celý večer byl ve znamení pohodové atmosféry a nečekaných překvapení. Úvodem zazpívala autorskou píseň mladá zpěvačka Eliška Bröcklová, básně originálním způsobem přečetl herec a dabér Jan Szymik, o své vášni k šachové hře promluvil jednatel společnosti European Institute Ing. Vladislav Stanko, který byl zároveň hlavním partnerem knihy. O vydání se zasloužilo nakladatelství MaHa. K ilustracím se pak trefně vyjádřil ak. mal. Jaroslav Klát.
mm.jpg)
A Jitka Osička? Nesklízela jen pasivně - to u ní ostatně ani není možné - snítky uznání, ale sama se zapojila. Nejprve přiblížila divákům svými ´pohybovými obrazy´ kresbu z titulní strany sbírky a pak svébytně, přímo až rituálním způsobem, přednesla báseň PROSTUP.
Máš-li postup – prostup.
Ztupil jsi již hrotů pár?
Jen tak dál – i pan Král si dříve hrál
Vize – není impro – jako v knize
Stojí pevně diva v Pise
náklonost Ti dává jevit
Sebe nemít – nepolevit – prostupovat prostorem
Tancem, bubny, hovorem…
Rosteš samo – půst a host
Moudří herci onen skvost – šacho-tvorné vraníky
motýlky a právníky
sladit mízou medem tůje
Levituje, prostupuje času prostá čeština
Hloubka – prostup – lavina
Energie zvané čchi
připrav se: Hra zaČÍNÁ
mm.jpg)
Netradiční knížka byla křtěna netradičně. Kávou z rukou ředitele školy EDUSO Mgr. Ing. Jiřího Smejkala, PhD., okvětními lístky růží režiséra a překladatele Jaromíra Janečka a bonbony zpěvačky Elišky Bröcklové. Na saxofon hrál hudebník a skladatel Felix Slováček. Jednou z písní byla i Krev toulavá - čímž podtrhl celou atmosféru samotného křtu a tématiky.
.jpg)
Veršotepectví nebo surrealizmus střihnutý čistým dada
Dvě uvedené ukázky ukázaly jednodvojí. Autorka se dává unášet, pohlcovat, ba přímo splachovat zjevně okamžitou variabilitou našeho jazyka, hraje si se slovy, chrlí nečekané logismy, i čekané nelogismy, nehraje si na velké umění, a tím díky osudu a jí objevuje nové. Je to tenký led. Lze sklouznut od účelnosti k samoúčelnosti až dokonce i k bezúčelnosti, Mohly by to pak být skládačky dítěte, jež se baví tím, že vyslovuje, bez logiky a důvodu, slova, která se zatím naučilo. Mohlo by to tak být, nepsat to ale dívka, která ví, která bije.
Ve změti zdánlivě nesmyslných, ale i nezdánlivě smyslných hříček, je vždy znát logika a myšlenka. Vítězství ducha nad slovy - lze říci. A je znát, že ta, kdo se těmi verši baví především, je autorka. Ale že nedělá umění pro umění, tak baví i nás. I nás, co k této - možná světově jazykově a lingvisticky unikátní schopnosti češtiny - máme velký obdiv. Stejně jako k Mistrům slovní improvizace, klasikům slovních klauniád, počínajíc Voskovcem a Werichem, pokračujíc Werichem a Horníčkem a Jiřím Suchým, Jaroslavem Vodňanským a vůbec všemi pilíři této češtinářské specifiky. Samozřejmě, Jitka Osička není ani jeden z nich. Je svá. Moderní a dobová. Není bavič, ač baví, není filozof, ač ráda filozofuje a není ani veršotepec, neboť stačí číst slovo od slova verše a vidět, slyšet, vnímat, nacházet, objevovat v nich, co tam je, co plave jak leknín myšlenky rozverně zčeřenou hladinou slovních proudů, vlnek a zátřpytů.
57 důvodů si pohrát se zamýšlením
Sbírka Jitky Osičky obsahuje 57 básní. Všechny jsou o ní samé, o nás samých, o všem, co ji i nás potrefí a co mineme, aniž bychom to brali za bernou minci. Jitka Osička tyhle jednotlivosti zachytává do síťky jak motýlky, a aniž by jim ublížila, předkládá nám ve svých básničkách jejich křehkost, hravost, skladbu, potěšitelnost a volnou rozvernost. V chaosu a trychtýřem se nám - když chceme - do hlavy propasírovává to chytré, zamíchané do víru legrácek, dvojsmyslů a někdy klidně i nesmyslů. I zrcadlo přece někdy odráží zkresleně, vždy stranově převráceně, a to nemluvíme o odrazech v loužích, potůčcích či zaoblených oknech aut. A tak, snad už jen co, pdroč ty šachy v názvu sbírky i v mnoha básních? Proč ne. Šachy s námi hraje osud, lidé kolem, moc, nemoc, klid, neklid, pohoda, nehoda… Něco možná naznačí poslední citace ze sbírky báseň ŠACHO-TVORNÁ:
Kolik máte let?
29 v tomto životě
Máte o čem vyprávět?
sama jsem příběhem
Poznala jste sebe – svět?
skrze sebe světem
v každé chvíli medituji
o tom se přec nemluví
cítíme to oba srdcem
Máte život pochopen?
jsem snad schopen
půjčit slova?
Muž či žena?
Obé.
A co tantra?
(klečí, mlčí, děkuje…
učiteli…
již jen srdcem miluje)
Je to možné? Takto mladá?
Vyšší soud to určuje.
Světem kráčí – ŠACHO-TVORNÁ,
pokorná psala jedna z figurek
Titul: Šacho-tvorní VRANÍCI
Autorka básní: Jitka Osička
Ilustrace: ak. malíř Jaroslav Klát
Obálka a sazba: Alena Šulcová, Nakladatelství MaHA
Vydalo Nakladatelství MaHa
Tisk a vazba: H.R.G. spol. s r. o.
Brožovaná, 92 stran
Cena: 169 Kč
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto ze křtu knihy: Rastislav Kašper
https://www.nakladatelstvi-maha.cz/