Jeseníky/ Dolní Lipová - Lipová lázně aneb kde a jak vzniklo rčení ´být na šrot´ …

09.10.2019 15:44

Jeseník/město v srdci přírody

14. - 21. 7. 2019


Letos jsme se na naši týdenní odpočívku od počítačů vydali do přírody, Jeseníků, do města Jeseník. O tom jak a kde jsme přebývali jsme psali (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/penzion-u-petra-v-jeseniku-aneb-tam-kde-se-take-pasou-ovecky/ ). Přednostně jsme informovali i o putovní výstavě, jež doputovala do KC Jeseník, Katovny, ač tam kat nikdy nebyl a nepůsobil (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/katovna-mesto-jesenik-aneb-kam-si-pro-informace-dojdeme/) a už jsme věnovali i místní stinné stránce, čarodějnickým procesům a neblahému působení Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu,  (1611 – 1698), rakouského právníka, jenž vedl čarodějnické procesy na Šumpersku (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vodni-tvrz-jesenik-aneb-expozice-carodejnicke-procesy-na-jesenicku-ci-o-nejtemnejsi-historii-na-morave/ ).

 

 

Lázně Lipová - Dolní Lipová …

Neznalý místních názvů může mít zmatek. Jako my. Dolní Lipová se nachází kousek od města Jeseník. Jede tam autobus. Zastávku má u našeho východiště, Penzionu U Petra. Svezeme se. Jízdní řád potěšil. Jede za pár minut. Budeme tam dřív, bude víc času na prohlídku.  Stanice - Stavební závod - je na znamení.

 

 

 

Musíme mávat včas. Máváme, zastavuje. Chceme do Dolní Lipové. Mladý řidič ale odpoví: „Tam já nejedu.“ Vždyť to máte na ceduli a jedete podle řádu…“. „Nejedu tam, jede tam ten za mnou.“ S omluvou vystoupíme. Rozesmátý řidič i pár cestujících nám přijdou divní, ale budiž. Asi jsme nepochopili název. Lipových je tu víc. Dolní, Horní, Lázně…Ale měl to na ceduli…Čekáme, ale ten ´za ním´ nikde. Minutu, pět, deset. Pochyby se derou do mysli. Dost. Jdeme na autobusové nádraží, tam to pochopíme. Autobusové nádraží je od Penzionu U Petra asi 2 km. Co naplat. Do Lázní Lipová chceme. Jdeme kolem vlakového nádraží. Nejede vlak?  Malá odbočka a u nádraží stanice autobusu. Nejede odtud do Lázní Lipová - Dolní Lipová autobus? Jel. A vzal nás. A my vzdor poťouchlému antituristovi byli v cíli.

 

Obec

První, co nás i jiné turisty, mate, jsou názvy obcí. Zjistili jsme, že existují Lipové dvě a pod jedním názvem. Horní a Dolní Lipová, a ještě jsou Lipová - lázně. Už od roku 1960. Takže máme dva cíle. A protože jsme opravdu v původní Dolní Lipové, zmapujme nejprve ji.

 

Průlet historií Dolní Lipové

Podkladem nám jsou stránky obce, kde o všem píše Jan Ondryáš.  Vznik obce se datuje rokem1290. Původní název obce zněl Lynda, podle lip, jež tu tehdy dominovaly. I záznam z roku 1372 píše o Lynda prope Freyenwalde. A také v roce 1420 se obec Lynda uvádí i s rozlohou 40 lánů. O počtu obyvatel nacházíme zmínku až v roce 1585 - 57 sedláků přišlých z České Vsi a Adolfovic. Třicetiletou válku dokumenty celkem nezmiňují, zato se Dolní Lipové dotkly čarodějnické procesy z let 1622 - 1684. Odtud bylo upáleno 9 ´čarodějnic´ a obětí byli i muži.

 

Dokonce v roce 1651 i osmiletý kluk. V 17. století už byla Dolní Lipová druhou největší obcí Jesenicka. Od 17. století zde převládalo zemědělství a řemesla. Významná byla i těžba dřeva. V 18. století se tu pálí vápno. V 19. století je Dolní Lipová proslulá svými skvělými dřevořezbáři. Do dějin obce patří i historická událost z roku1779 -  zastávka císaře Josefa II. Šokovala ho nebývalá chudoba místních.

 

Škola tu vznikla v roce 1786. Rok na to byl položen základní kámen kostela (do té doby sloužila kaple z roku 1625). Jednolodní kostel o rozměru 36 x 12 m byl vysvěcen roku 1788. Zasvěcen je sv. Václavu, což ve Slezsku není běžné.

 

V roce 1806 měla Dolní Lipová 275 domů, 1609 obyvatel, 2 mlýny a pilu.

V roce 1890                                                  2621 obyvatel a

v roce 1910 už                                              3209 obyvatel.

 

Po vzniku ČSR ale už zde žilo jen 2926 obyvatel a jen 56 Čechů. První sv. válka si jen odtud vzala 82 mužů. Po vzniku ČSR se Dolní Lipová i celé Jesenicko stává součástí Sudetenlandu.

 

V roce 1931 tu došlo ke stávce kameníků a vápeníků a na dolnolipovské křižovatce jich osm zabili četníci při demonstraci.

Léta do okupace ovlivnilo hnutí Henleinovy SdP, vrcholící pučem 5. 10. 1938. Jesenické pohraničí anektovali Němci.

 

Na počátku 2. sv. války tu žilo                    3470 obyvatel (3080 Němců, 293 Čechů

                                                                                                a 97 jiných národností).

 

V noci z 8. na 9. 5. 1945 byla obec osvobozena. Německá vojska na ústupu zničila viadukt trati Dolní Lipová - Jeseník a tunel trati Dolní Lipová - Javorník. K bojům tu ale nedošlo. Okupaci tu přečkaly jen dvě české rodiny. Ostatní Češi (291) museli obec opustit. Po květnu 1945 se ale vraceli a přicházeli další z Moravy i Slovenska. Dolní Lipová měla k dispozici 432 domů a v květnu 1946 proběhl odsun Němců. Zůstalo jen 15 německých rodin. V roce 1960 došlo k sloučení Dolní a Horní Lipové v již ve zmíněnou obec Lipová - lázně. Po válce tu ale stála výstavba. Bylo dost neobydlených domů. Ty stále opuštěné ale chátraly a mnohé se zbouraly. První rodinný dům tu postavili až v roce 1970.

 

 

A teď něco o Lázních v Dolní Lipové 

I zde si dovolíme využít precizních podkladů Jana Ondryáše. Lipovské lázně založil přírodní léčitel Johann Schroth. Narodil se 11. 2. 1798 v České Vsi. V Dolní Lipové převzal hospodářství po nevlastním otci a dařilo se mu. Navíc byl i znalcem koní a dokázal je zdárně léčit. Postupně se stal vyhledávaným léčitelem domácí zvířeny. A když se mu dařilo léčit zvířata, troufl si (ve svých 20 letech!) i léčit lidi. S opravdovou léčbou ale začal až v roce 1837. Napravoval dlahami zlomeniny a následně léčil zábaly a zapářkou. Vlhké teplo bylo první stupeň tzv. ´Schrothovy léčby´. Druhým byly celkové zábaly a třetím dieta. Vyžadoval od pacientů vůli a sebezapření.  Zábaly předepisoval i osmihodinové a v léčbě střídal suché a pitné dny. Úřady jeho počínání nevěřili, byl i souzen a uvězněn, ale v roce 1840 si vybojoval dekret k provozování lázeňské léčby. Zemřel 26. 3. 1856 na srdce.

 

 

Lázně převzal syn, Emanuel (* 9. 4. 1832), jenž zmírnil otcovu drastickou léčbu, což vedlo k nárůstu pacientů. Jestliže v roce 1838 léčil jeho otec 17 pacientů, Emanuel Schroth v roce 1889 jich měl 777. Po smrti E. Schrotha  20. května 1890, převzal lázně vnuk zakladatele, Rochus Schroth (* 7. 6. 1874). Ten ale vedení lázní nezvládal, oborní lékaři si zakládali vzdoroléčebny, a tak Rochus Schroth rodinné lázně přeměnil na akciovku. Když zemřel (26. 8. 1913), lázní se ujal odborný lékař, Dr. Med. Max Mader, jenž je vedl až do konce 2. sv. války. Spolu s ním do roku 1946 řídil lázně i další z rodu Schrothů, Dr. Med. Karel Schroth jun, ale ten už byl odborně vzdělaný.

 

 

Za války do roku 1944 lázně sloužily jako vojenský lazaret. Pak se staly útulkem uprchlíků z vybombardovaných německých měst. Poslední měsíce války docházelo k ničení a vyhořel i Společenský dům. I tak ale už10. 8. 1945 začal příjem pacientů. V roce 1949 byly lázně zestátněny. Schrothova léčebná metoda ale zůstala i v poválečných letech zachována bez velkých změn. Od 60. let se lázně zaměřily na otylost a byl modernizován Schrothův léčebný postup. Začal se léčit i diabet. Po roce 1989 postupně dospěly lázně Dolní Lipová do majetku společnosti Schroth, spol. s. r.o. a léčí se tu obezita, kožní choroby a poruchy látkové výměny. Lázně mají kapacitu 270 lůžek a ročně se v nich vystřídá 3 000 pacientů.

 

Hrst faktů o současné obci

Opět s pomocí informací Jana Ondryáše. Obec se nachází převážně 498 m n. m. Protéká jí řeka Staříč, která Odrou míří do Baltu. Zeměpisně se obec nachází v průsečíku Hrubého Jeseníku (Rychlebské hory), Sokolského hřbetu a Zlatohorské vrchoviny.  Průměrná roční teplota je 5,5º C (červencová 15,5º C, lednová -3,5º C). Průměrný roční úhrn srážek činí 980 mm.

 

 

 

Obec disponuje dvěma nádražími ČD a jednou zastávkou. Má i 13 zastávek autobusových (3 dálkové, 11 místních). V obci je odborné učiliště i zdravotnické učiliště. Kultuře a pohybu slouží Národní dům, fotbalové hřiště i tenisové kurty. Nachází se tu Muzeum Johanna Schrotha a Muzeum Slezského Semmeringu. Na turisty čeká krytý bazén.

 

Samozřejmě nás zajímaly i kulturní pamětihodnosti

A opět to zjišťujeme dle Jana Ondryáše. Již z autobusu, jímž jsme z Jeseníku přijeli, nám neunikl Památník obětem Frývaldovské stávky. Vznikl v roce1961 a je kulturní památkou. Stojí u křižovatky Jeseník - Hanušovice - Javorník. Tvoří ho bronzové sousoší na žulovém podstavci. Plastika symbolizuje tři generace kameníků. Už po roce 1931 byla vypsána soutěž na tento pomník a sešlo se 19 návrhů. Zvítězil návrh Zdeňka Pešánka. K realizaci však nedošlo. Autorem nynějšího památníku je olomoucký akademický sochař Rudolf  Doležal.  Neunikl nám ani pomník Emanuela Schrotha, syna a nástupce Johana Shrotha, zakladatele. Emanuela Schrotha pacienti měli rádi a nazývali ho ´papa Schroth´.

 

Ještě pár slov o otci zakladateli, Johannu Schrothovi (1798 -1856)

Zprvu se přátelil s pozdějším konkurentem, Vincencem Priessnitzem (1799 -1851).  Na vojně sloužil u kyrysníků a byl přidělen k zvěrolékaři. Po vojně se oženil, měl šťastné manželství a 6 dětí. V roce 1817 ho kopl kůň do kolena a zdálo se, že bude mrzák. Jal si tedy koupat mnohokrát denně koleno v ledové horské vodě a na ránu přikládat mokré zábaly. Za 10 týdnů byl v pořádku. Od té doby vlhké teplo tvořilo první krok Schrothovy léčby. A léčba se mu dařila, což vyvolalo rivalitu bývalého přítele, nyní konkurenta, V. Priessnitze a nastal  konkurenční boj. Od kritiky k pomluvám. Schrothova léčba vyžadovala vůli a sebezapření. Ale Schroth šel pacientům příkladem. Málo jedl, odmítal polévku i omáčku. Nejraději konzumoval dušené hovězí, zeleninu a chléb. A miloval víno. Ač se mu říkalo vinný doktor, alkoholik ale nebyl. Vzdor asketismu přesto vynikal mocnou postavou a mimořádnou silou. Když v roce 1837 vyléčil jistou Magdalenku ze Šumperka, trpící tzv. krticemi (historické označení tuberkulózy lymfatických uzlin), častou místní dětskou nemocí, začal léčit oficiálně. Promovaní lékaři jeho metody ale neuznávali, měl spor s úřady, byl vězněn, ale proto, že si nikdo z pacientů nikdy nestěžoval, mohl vždy pokračovat. Zemřel v 58 letech. Na srdeční vadu.

Pravdivá bude asi historka vysvětlující známé rčení 'být na šrot´, opilý, jak zákon káže. Přípis ke jménu Johanna Schrotha se zdá být na místě, uvědomíme-li si, že pacienti nesměli některé dny jíst a museli pít víno ve velkém. Zákonitě pak byli doopravdy´na šrot´. 

 

Lázeňský komplex

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V současné době tvoří lázeňský komplex budovy převážně z 2. pol. 19. století. Nevynikají velkou uměleckou hodnotou a nejsou tedy ani na seznamu nemovitých kulturních památek. I tak se ale jedná o zajímavou architekturu a hlavně součást dějin Lipové - lázně. Prošli jsme celý areál a působil omšele a ´nelázeňsky´.

Jen pozůstatky a zchátralé stavby, dnes už nevyužívané a zřejmě už bohužel i nevyužitelné, dokazují někdejší slávu. Podepsal se na nich minulý režim, který je sice využíval, ale o investicích se mohlo lázním jen zdát. A nastala doba po roce 1989, kdy bylo ještě hůř. Měnili se majitelé i strategie, co udělat s lázněmi?! Až současnost naznačuje blýskání na lepší časy. Lázně fungují a nejnovější majitel se je snaží ´rozchodit´ na plný úvazek a dát je i co nejvíce do někdejšího ´pucu´. Tak lázním Lipová držme oba palce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Schrothovy léčebné lázně

Nově obnovené léčebné lázně oživly nadějně až v roce 2017, tj. v roce 180. výročí založení. Zahájena byla moderní léčba navazující na působení Johanna Schrotha. I dnes jsou základem přírodní léčivé klimatické podmínky, lipovské  bylinné směsi, ale už v kombinaci s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Léčí se neinfekční kožní choroby (lupénka apod.), poruchy látkové výměny a dýchacího ústrojí. Pacientům jsou k dispozici kožaři, odborníci fyzikální a rehabilitační medicíny, psychiatři a psychologové. Pro dospělé, děti i dorost. Zajímavostí je, že děti od 3 do 6 jsou zde s rodiči, ti je doprovázejí na procedury a některé z nich absolvují i společně. Po pobytu jsou tak schopni uplatnit osvojenou techniku doma. Léčebných domů je aktuálně k dispozici sedm. Vily- Grohmann, Louise, Dr. Karla Schrotha, Mader, Theresa, Marta, Hella a domy Léčebný a Zakladatelský. Ten se původně jmenoval ´Gründungshouse´ a v roce 1847 to byl první lázeňský dům a první zděná stavba v Dolní Lipové.

 

Fit stezka v Lipové - lázně

Abychom alespoň malilinko okusili lázeňskou léčbu v rámci našeho jednodenního výletu, absolvovali jsme - přiměřeně věku a pohybovým možnostem - i místní Fit stezku. Není náročná na délku, měří 500 metrů, ale nabízí 10 stanovišť k posile a protažení těla. Abychom nic nepřehnali a nepokazili stanoviště ani tělesné schránky, jsou všude informační tabule s pokyny ke cvičení, zajímavostmi, hádankami pro děti a moderními QR kódy. Fit stezka má tři varianty obtížnosti s ohledem na věk, zdravotní stav a míru opotřebení pacientů.

 

Podrobnější informace:

tel.: +420 777 457 111, e-mail: recepce@lazne-lipova.cz

Schrothovy léčebné lázně s.r.o.

Dolní Lipová 382, 790 61 Lipová - lázně

GPS: 50.228510, 17.146837

Telefon: +420 777 457 111 a +420 777 457 112  

E-mail:    info@lazne-lipova.cz

web:  www.lazne-lipova.cz

facebook:  www.facebook.com/laznelipova

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:  79 %

Richard Koníček (z archivního textu Jana Ondryáše)

Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková