Jeseníky: prameny ´živé vody´ aneb lékař léčí, ale uzdravuje příroda…

01.04.2020 16:21

Jeseníky

14. - 21. 7. 2019


Jedenáctkrát jsme na www.www-kulturaok-eu.cz psali o poznáních, objevech, zážitcích a putování okolím města Jeseník, kde jsme v roce 2019 prožili fantastický týden. Prožili a ožili. Věk a neduhy už značily, že z pobytu moc nebude. A hle! Jen jsme se ubytovali v Penzionu U Petra (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/penzion-u-petra-v-jeseniku-aneb-tam-kde-se-take-pasou-ovecky/) začaly se dít věci. S námi. Ožili jsme a putovali jak za mlada. Zdravé prostředí a dravé nadšení na nás páchaly divy. A aby ne, když Jeseník a místa, jež jsme navštívili, slují ozdravnou pověstí, jakou dnes a denně, po léta, dokazují na pacientech i v analýzách odborníků. Proto jsou tam také tolik proslulé lázně. Ostatně, o nich píšeme v jiném článku. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/lazne-jesenik-priessnitzovo-sanatorium-aneb-kde-leci-%c2%b4vodni-doktor-%e2%80%a6ci-kdyz-%c2%b4ziva-voda%c2%b4-existuje%e2%80%a6/). Ale hlavně za vše mohou prameny…

Vše pramení z pramenů

Jako každé lázně a lázeňství vůbec v drtivé většině stojí a padá s pramenitou vodou. Některé lázně mají pramen jeden, či pár. Jeseník a jeho okolí (jen ty, jež jsme za našeho pobytu navštívili) jich má přes sto. Napočítali jsme 106, ale za přesný počet neručíme, neboť v seznamu pramenů jsou i ty vyschlé, ale jako stavby zachovalé, stejně jako ty, co se staly zdrojem vody města či objektů.

A neprobádali jsme okolí města Jeseník celé. Jen to, kam jsme došli či kam jsme s minimální přepravou dojeli. Proto se věnujeme jen pramenům v městě, ve Smetanových sadech, v Jeseníku Lázně, Lipová Lázně a těm na úpatí rozhledny na Zlatém Chlumu, kam jsme šplhali přes Čertovy kameny a také těm u Křížové Hory.

Ale ani v uvedených místech jsme zdaleka všechny nenavštívili a neokusili. Osobní zkušenost máme tedy jen s nemnoha, s nimiž jsme se na vlastní kůži a jazyky seznámili. Kdo by měl zájem o víc informací, ať klikne na skvěle a detailně vedený web http://www.jesenickeprameny.cz/,  z něhož jsme čerpali informace pro tento článek.

 

Webová stránka o pramenech v okolí města Jeseník

Nejprve o http://www.jesenickeprameny.cz/. Jedná se o živý web, průběžně aktualizovaný. Navíc nenabízí jen informace o pramenech, ale i o drobných památkách této oblasti. Dočteme se vše o historii pramenů a jejich současnosti i o chystaných opravách a rekonstrukcích. Web je tribunou Rady pramenů v Jeseníku, zabývající se plánováním údržby a obnovami pramenů, drobných památek, přístupových stezek a cest.

 

Autoři navazují na knihu Lukáše Abta Atlas jesenických pramenů a jiných drobných památek. Vyobrazení jsou výběrem fotek z archivu Vlastivědného muzea Jesenicka, Státního okresního archivu Jeseník, Priessnitzových léčebných lázní a. s., Lukáše Abta a dalších fotografů. Web provozuje Oddělení cestovního ruchu města Jeseník. Návazným zdrojem informací je i Atlas jesenických pramenů, jenž má stránku na Facebooku. Atlas jesenických pramenů má i svou tištěnou verzi - publikaci, která je vůbec nejucelenějším zdrojem informací o unikátním souboru pramenů okolí Jeseníku.

Rada pramenů

Zmíněná Rada pramenů je kolektivní nástroj vytvořený městem Jeseník, se zastoupením všech zainteresovaných, zaměřený na prameny spojené s Priessnitzovou léčbou, ale i s blízkým okolím města. Navazuje na někdejší instituce jako jsou Lázeňská komise (Curcommision Gräfenberg) a Okrašlovací spolek (Verschönungverein Freiwaldau), působící do roku 1938.

 

Hlavní prameny jsou vlastně i pomníky aneb malý historický exkurz

První známý ´pomník´ (čest Priessnitzovi) je nápis vtesaný z vděčnosti za uzdravení,

baronem von Chabotem, nacházející se na Hydropatických skalách (1836).

Výstavba pramenů začala v roce 1839.

 

Maďarský baron Miklós Wesselényi tu nejen že podpořil výstavbu vodovodu a dvou kašen pro Frývaldov (Jeseník), ale inicioval i sbírku na výstavbu Maďarského pomníku a zasloužil se o Wesselényiho zahradu s prvním známým pramenem v dnešním slova smyslu. V návaznosti na to byly pojmenovány a přestavěny 3 prameny na Gräfenberku (Jeseník Lázně): Ferdinandův (Ferdinands Quellen), Stříbrný (Silber Quelle, dnes Slovanský) a Sedmismrkový (Siebenfichten Quelle, dnes Smrkový).

 

V půli 40. let 19. století došlo až k neoficiální ´soutěži´ jednotlivých národů, snažících se pomníkem trumfnout jiné. Vrcholem je Anglický pramen (1848) s designově strohým mramorovým pomníkem zasazeným do příjemného prostředí borovic, jenž místo zhodnotil tak, že v nevypsané ´soutěži národů´ předčili Francouzský (Géniův), Pruský či Žofiin pramen stavěný Uhry.

 

Češi a Poláci se s pomníky připojili až v roce 1874, resp. v roce 1894. Velký vliv na výstavbu a údržbu pramenů měl Jan Ripper, sám autor řady návrhů pramenů (Meklenburský, Rumunský, Rudolfův) včetně Polského a Českého. Cenný doklad o pramenech té doby představují  skicák jeho ženy Marie (roz. Priessnitzové), fotografie Johanna Springera a obrazy Alexandera Domarus von Drommer z Gdaňska (1851).

 

Cílená výstavba pramenů na přelomu 19. a 20. století

V roce 1896 bylo obnoveno či přemístěno několik pramenů. V roce 1910 začala obnova vzdálenějších pramenů na Gräfenberku. Do 1. sv. války kolem lázní a Frývaldova vzniklo šedesát mohyl - pramenů. Po válce ale nastal úpadek zájmu. Vzniklo už jen pár pramenů, navíc vesměs účelových pro vlastníky konkrétních pozemků. Mají zpravidla i jejich jména.

 

 

Přejmenovávání pramenů a probuzený zájem o ně

Po roce 1945 došlo z příkazu vlády (Sudety přestaly existovat) k přejmenování německých názvů. Seznam odtesávaných historických a vžitých jmen, vč. datací, naštěstí zaznamenal Anton Bartussek, jenž na odstraňování dohlížel.

 

Nový zájem o prameny vypukl v 50. letech 20.století, ale už jen vědecký. V 60. letech minulého století došlo k první renovaci některých pramenů tehdejšími ČS st. lázněmi Jeseník. Použil se ale beton a žulové kvádry, což snížilo jejich uměleckou hodnotu a mnohé i zanikly.

 

Teprve počátkem 80. let se objevují ´pramenáři´ (Ivan Prociv, Vítězslav Mazura), kteří pomníky mapují, a také obnovují. Vzniká Mazurova kniha o historii pramenů, podklad dalšího bádání. Navázali Lubomír a Radim Hédlovi. Od 90. let prameny obnovují Státní lesy ČR, lesní správa Jeseník, různí jednotlivci či skupinya Lázně Jeseník.

 

Gustav Krause v roce 1999 dokončil historii těchto památek doplněnou o vzpomínky krajanů. Od roku 2000 je už většina pramenů obnovena na lázeňské straně, ale další jsou v dosti tristním stavu. Popularizátor a aktivní podporovatel pramenů je Jiří Glabazňa, lázeňský průvodce a Tomáš Hradil, iniciátor programu Správce pramenů. Docílili, že se o prameny starají dobrovolníci, kteří pravidelně ke ´svému´ pramenu docházejí a pečují o něj.

 

I město Jeseník má už svůj pramen

Jeden pramen se nachází přímo ve městě Jeseník. Jmenuje se Andělský a je nejmladším pramenem v okolí. Upraven byl v roce 2017 a najdeme ho na jihozápadním okraji města Jeseník, v zástavbě ve stráni pod Křížovým vrchem, mezi ulicemi Karla Čapka, Havlíčkova a Rudná.  O vkusnou úpravu se zasloužil Rodan Hojgr a doplňující sochu - Vítr, stvořil Roman Borečka.

 

Prameny ve Smetanových sadech

Pramen Skalka byl zbudován s městským vodovodem. Objevili jsme jej na modré turistické značce cestou na Křížový vrch při návratu z Křížového vrchu Křížovou cestou. Původně se jmenoval Rumpel-Quelle (podle firmy, jež ho vybudovala). Jméno Skalka dostal po úlomcích skály za pramenem. Napájí jej voda z Křížového vrchu a je hodnocena  jako ´velmi chutná´, což potvrzujeme. Vydatnost má 1 litr/za min. a teplotu 14,8° C (v horku, jež panovalo při našem napájení - tak chutnala akorát). Na kruhu, z něhož pramenitá voda prýští, je vytesána hlava lva.

Tindalův pramen jsme míjeli víckrát. Nachází se na břehu Bělé tam,

kde červená značka (od autobusového nádraží přes most Karla Čapka),

vedoucí po břehu proti proudu, zahýbá vpravo a vede na Zlatý Chlum.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prý  v něm je voda chutná o teplotě 11,5° C s kapacitou 0,92 l / za min.,

ale za nás z něj voda netekla a zdál se být vyschlý. 

 

 

Anglický pramen (1782) jsme na modré značce na Křížový vrch nepřehlédli. Naopak, my jej při mírně bloudivém počátku cesty vzhůru i při návratu míjeli. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krizovy-vrch-v-jesenikach-aneb-kde-dnes-jeste-voni-cesnecka-s-krutony-a-toci-se-rezane-pivo-pul-na-pul/ ) Křížová cesta zde začíná i končí (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krizova-cesta-nad-jesenikem-aneb-poutni-i-vyletni-misto/ ). I on nám chutnal. Pramení v jímce 10 metrů za pramenem. Nabízí posezení při popíjení, čehož jsme využili cestou nahoru a dolů. Angličané jej postavili v roce 1848 na popud jisté Matyldy Deshwodtové, která se tu léčila a organizovala sbírku, s výtěžkem (900 zlatých!), který byl použit k nákupu mramoru z lomu v Horní Lipové. Vydatnost má 6,7 l /za min., teplotu 11,1° C. Trojdílný pomník nese na středním díle, pod tympanonem, anglicky: „To Vinzenz Priessnitz erected by the English MDCCCXXXVIII.“ (Vincenci Priesnitzovi postaveno Angličany 1848). Na bočních částech je vidět znak Anglie a města Jeseník (původně Slezska). U anglického znaku pak vidíme nápis regule Podvazkového řádu a letopočet, u znaku Jeseníku letopočet 1988.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prameny v Jeseníku Lázně

Největší koncentrace pramenů je u Priessnitzových lázní v Jeseníku Lázně. My jsme se seznámili se dvěma z nich, Slovanským a Pražským. Dalších asi 55 pramenů jsme nehledali. Zaujalo nás mnoho dalších záležitostí. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/lazne-jesenik-aneb-je-li-mesto-jesenik-perlou-jeseniku-pak-mezi-ceskymi-laznemi-josu-lazne-jesenik-perlou-jednou-z-nejvetsich/).

 

 

Pro úplnost uvádíme jen seznam (podle webu Jesenické prameny): Adélin, Flóřin, Adolfův, Annin, Bezejmenný, Bezručův, Čeňkův, Diamantový, Domácí, Drahuščin, Editin, Enhuberův, Ferdinandův, Finský, Francouzský, Géniův, Heckelův, Jitřní, Josefův, Luisin, Mariin, Medvědí, Meklenburský,Micklitzův, Müllerův, Petrův, Pítko, Polský, Johanna Petra, Kamenice, Láska, Martina, Pokroku, Přátelství, Regenhart, Svornosti, Šárka, U Finské chaty, U Medvědí chaty, U Slonkovy chaty, Vyhlídka, Priessnitzův, Ripperův, Rumunský, Schindlerův, Smrkový, Vilémův, Sofiin, Sourozenecký, Štýrský,  Teschnerův, Večerní, Vídeňský, Waberův, Zahradníkův, Zlatý a Žofiin.

O dvou „našich“ pramenech z Jeseníku Lázně

Slovanský pramen patří k nejstarším a nejnavštěvovanějším. První zmínka je z roku 1845. Tehdy se jmenoval Silber-Quelle. Dnešní jeho podoba je z roku 1961. Voda vyvěrá ze sevřených dlaní, jež nabízejí přírodní bohatství kolemjdoucím. Pramen se nachází 630 metrů n .m. Objevili jsme ho asi 15 kroků pod Žofiiným pramenem. Uvádí se, že jeho vydatnost kolísá podle srážek. Za nás a za sucha ale tekl statečně. Je jeden ze tří tekoucích přímo v lázních (s Francouzským a Českým) a chodí se k němu s nádobami. Vydatnost má v průměru 2,14 l /za min. při teplotě 11,2° C. V roce 2015 byl opraven a přišel o nevhodný funkcionalistický kvádr a hadice.

 

Pražský pramen z poloviny 19. století tvoří na sucho skládaná mohyla a má výbornou vodu. Vývěr má 8 l/min. při teplotě 11,1 ° C. U něj v současné době se nachází tzv. Háj víly Ozdravy, zajímavý projekt v duchu Priessnitzových léčebných metod. Viděli jsme, ale nezúčastnili se. Měli jsme málo času, v tu dobu nám odjížděl autobus.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prameny Lipová - lázně

Dalších asi 15 pramenů se nachází v Lipové - Lázně. Tam jsme měli také jiné cíle návštěvy, (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jeseniky-dolni-lipova-lipova-lazne-aneb-kde-a-jak-vzniklo-rceni-%c2%b4byt-na-srot%c2%b4-%e2%80%a6/ ). Tak jen uvedeme jejich výčet: Antonínův, Bobří, Březový, Frenzelův, Mlýnský, Janův, Loisin, Maďarský, Moravskoslezský horský, Nádražní, Petrův, Pohádkový, Pomezní, U Slonkovy chaty a Strickerův.

 

Prameny v okolí Zlatého Chlumu

Na webu Jesenické prameny jsme se dopočítali čísla 25. Tři jsme si - coby žíznící poutníci - i náležitě vychutnali. (viz. naše články: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/z-jeseniku-na-certovy-kameny-aneb-kam-se-leze-podle-retezu-ci-at-si-zlato-certi-nechaji/ a https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/rozhledna-zlaty-chlum-u-jeseniku-aneb-na-pivo-je-trochu-z-ruky-ale-stoji-to-za-to/ ).

 

Tak opět uvedeme jen výčet pramenů: Antoniin, Antonínův, Boromirův, Eduardův, Kirschnerův, Lovecký, Myslivecký, Ondrův, Lesů, Lórien, Marie Guadalupské, Poutníků, Přátelství, Mýtinka, Svornosti, Vysoká jedle, Ruský, Čibiho, Milošův, Řecký, Selský, Stöhrův, Zapomenutý a Viktorův.

 

Karlův pramen

byl vystavěn na počest populárního místního revírníka Karla Ščudly. Karlův pramen nás osvěžil cestou na Čertovy kameny. Potkali jsme ho u asfaltové silničky, po níž jsme kráčeli. A voda byla móc dobrá. Vydatnost pramene činí 4,4 l/min. a má teplotu 8,2° C. Však ji lidé nabírají s sebou. Na zdi studánky je deska ´Karlův pramen 2003´. V kýženém stínu jsme i chvíli poseděli. Původně tu byla jen zídka z betonu a železná roura. V roce 2003 ho přestavěly (za 40 tis. Kč) Lesy ČR. Dnes pramenitá voda vyvěrá z dřevěného kmene. Část betonem zpevněné zídky kryje dřevěná stříška a k odpočinku slouží lavičky. Lesy ČR a lesní správa Jeseník pramen udržují.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mločí pramen

jsme potkali cestou z Křížového vrchu po Křížové cestě u 9. zastavení. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krizova-cesta-nad-jesenikem-aneb-poutni-i-vyletni-misto/)

 

Pramen byl upraven v roce 1898 a nesl jméno Ursprung Quelle. Josef von Ursprung, Slovinec z Laibachu, byl v letech 1897-1907 frývaldovský starosta a za jeho úřadování se město hodně rozvíjelo. Byl zřízen vodovod, jehož sběrná část i po více jak 120 letech stále slouží, vybudovala se kanalizace a plynárna. Frývaldov tím stanul na první příčce monarchie, co se hygienických podmínek týče. Josef von Ursprung  rovněž Obethovi,  autoru památníku Priessnitze, zadal vytvoření velkolepého pomníku. Jeho odhalení (1909) se už Josef von Ursprung však nedožil.

 

Pramen byl vystavěn jako nasucho skládaná mohyla s mohutnou deskou a výtokem ve tvaru květu s mosazným chrličem. Po 2. sv. válce zpustl a vžilo se lidové označení Mločí pramen, jež mu i zůstalo. V roce 2002 byl pramen vybetonován. Obnovy se dočkal v roce 2018, byly použity peníze města Jeseník. Získal původní podobu a obnoven byl i přívod vody. Původní název se mu už ale nevrátil. Připomínka Ursprunga je alespoň vtesána do jednoho z kamenů u pramene.

 

Turistický pramen

jsme potkali v půli sestupu po červené od Zlatého Chlumu, v nadmořské výšce 758 metrů n. m. Upraven byl v roce 1896. Vznikla odpočinková plošina a pomníček z lomového kamene. Po zbudování nesl název Turistický (Touristen Quelle). Na výstavbě se podíleli členové MSSGV - Moravsko-slezského-sudetského horského spolku. Příslušnost k spolku připomínala značka, používaná v Jeseníkách, než se zavedlo pásové značení KČT. Dva trojúhelníky, červený a bílý. V prvorepublikových mapách běžné značení.

 

Po válce název Turistický změnil na Pod Chlumem (či Pod Zlatým Chlumem). Za socializmu se ale původní stavba rozpadala. První rekonstrukci přinesl rok 2001, a to zásluhou města Jeseník. O druhou rekonstrukci v roce 2014 se zasloužil Herbert Reinelt, rodák z Dolní Lipové (Lindewiese), posluchač frývaldovského reálného gymnázia. Jako sudetský Němec byl odsunut a dnes se spolupodílí na smiřování a obnově vztahů rozdělených národů. Je i spoluautorem  knihy o historii MSSGV na severní Moravě. S vymalovanou turistickou značkou dnes pomník zase připomíná svůj původ.

 

 

 

 

 

 

 

 

A

nakonec pramen U Vousáče, jenž nás na modré značce potěšil, a to cestou z Jeseníku na Křížový vrch. Výhoda byla, že je přístupný, přestože je dnes už z něj jenom suchý pomník, který už nemá ani trubku. Je nyní bez vody, i když desítky let napájel městskou vodárnu. Postaven byl v první pol. 50. let 19. století na počest císaře Františka Josefa I., a tak se i jmenoval. Zajímavě řešená mohyla byla složena z masivních bloků skal a velkolepé mramorové desky.

Na počest 50. výročí císařovy vlády byl přestavěn na pomník, jemuž dodnes vévodí kamenná stéla, s kruhovým medailónem uprostřed. Zdobila ji podobizna Františka Josefa I. Po roce 1918 byla tato podobizna odcizena a nahrazena frývaldovským starostou a předsedou MSSGV Filippem Kleinem. Po válce byl odtesán německý nápis a z bývalého starosty se na jistou dobu stal anonymní vousáč. Kolem roku 1968 nějaký vtipálek k vousáči připsal - Karel Marx. Záhy na to - asi proto - byl mramorový medailón opět odcizen a po přerušení přívodu vody ztratil funkci i pramen. V roce 2001 proběhla symbolická obnova podobizny Vousáče, umělecky ztvárněné Romanem Borečkem a na mramorovou destičku přibyl lidový název U Vousáče.

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2003 byly částečně opraveny zídky kolem pomníku a ošetřeno okolí. Nebyl ale dořešen přívod vody a pomník tak dál postrádá svůj účel. U pramene se kdysi nalézal i altán s tanečním parketem. Dnes je to odpočívadlo, ale neudržované, jež časem doby pořádně zarostlo.

 

Tolik k pramenům, které jsme minuli i neminuli. Tolik o zdroji zdraví této oblasti. Příště se už podíváme do samotného města Jeseník. Ale to zase až někdy...

 

 

 

Hodnocení:  99 %

Richard Koníček

Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková, internet