Jan Vít a Miroslav Pangrác ml. - Změna rytmu aneb, když dva sdělují totéž, není to duel, ale duet
Jan Vít a Miroslav Pangrác ml. - Změna rytmu
Od 1. 6. 2021 do 29. 6. 2021
Galerie Toyen
Sochař a malíř. Dva obory, které oslovují už svou vizualitou. Jedno z oslovení je trojrozměrné, druhé naopak plošné. Ale když oba tvůrci dokáží do svých děl vtělit ještě „čtvrtý rozměr“ emoce, je úspěch předem zaručen.
Dát dohromady trojrozměrné minimalistické figury abstrahované do absolutní ladné dynamiky a ryze abstraktní malby zcela moderního, skoro až novátorského, stylu byl z dramaturgického hlediska nápad odvážný počin. Mohlo dojít ke konfrontaci. Vyznění i diváckých reakcí. Jedni z nás, diváků, mohou přece preferovat sochy a obrazy upozaďovat, druzí to mohou mít opačně. Pak jedni i druzí, budou postrádat dostatek svého oboru. Ale ukázalo se, že jde o počin mimořádně nosný, vytvářející ve svém celkovém vyznění vjem zcela unikátní atmosféry souznění, vzájemného doplnění a jak už řečeno v titulku, z potenciálně možného duelu, se stal libozvuční duet.
Co tím chtěli autoři říci?
Autorský název výstavy je tak trochu nejasný. Nabízí řadu výkladů. Od prvoplánového konstatování, že pozvolného přežívání nás i umění, se otevřením kultury a tudíž i galerií, rozjíždí zase znovu kolotoč výstav a výzev pro autory i diváky a život tak prožívá svou změnu rytmu. Ale ono to může být také jinak. Vystavené obrazy jsou nabity jakýmsi neklidem, chaosem a při bedlivém prohlížení i dalšími a dalšími „okny“ do dalších a dalších sfér, než je ta, která nám je nabídnuta jako první. Naproti tomu sochy jsou sice také dynamickým, ale především svůdně ladným a na tisícinu vteřiny přesným zachycením zlomku pohybu, okem nezachytitelným, tedy jakýmsi zastavením času. A to může být ve vzájemném protikladu. Ale právě že není. Naopak. Zatímco obrazy nás unáší jako strhující rytmus větrného víru, zastavené sochy, nás zklidňují a tiší svým zklidněním rytmu až na filmařské, divadelnické či sportovní – štronzo. A skutečně ve šťastné symbióze na výstavě najdeme divokou erupci hned vedle hebkého ztišení. Roztěkaný pohled snažící se zachytit a vstřebat imaginaci z jiných světů a sladké spočinutí na ladu a něze. Takže změny rytmu.
Ale ani náš výklad nemusí být tím pravým. Ten pravý výklad znají jen autoři sami (snad) a další výklady si dosadí diváci podle své vlastní fantazie a vnímavosti. A to je dobře. Výstava nemá být jen přehlídkou děl, výstava má být emocionální prožitek rozehrávající naši fantazii v měnícím se rytmu.
Netušená nebo nenápadně připravená spojnice
Obrazy a sochy zkrátka a dobře ladí. Netušíme, zda šlo na této výstavě o její spoluvytváření zcela náhodné, nebo zda oba autoři už někdy nějak spolupracovali, ale každopádně se jim zdařilo něco co se nedaří vždy. Výstava jejich obrazů a soch, není jen výstavou jednotlivých prací, ale stala se jako celek znělou instalací. Z výstavy dvojích výtvarných cest se zdařilo vytvořit jedno dílo. Čím? Nenápadným prvkem, který určitě není jen dílem náhody.
Tím prvkem jsou stíny. Stíny soch vrhané bodovými světly galerijního světelného parku na stěnu za sochami. Ty stíny prorůstají do obrazů, spojují tak sochy s obrazy a obrazy se sochami v další celek. A to celek, který není jen konečný. Odstupem, přejitím, změněním úhlu pohledu se stíny, podobně jako rafička slunečních hodin posouvají. Od obrazu k obrazu. A vzniká tak zcela nečekaná kompozice. Stínohra je tak třetím dílem téhle výstavy a to dílem společným. Chce to sice čas a trpělivost, ale rozhodně se to vyplatí a stojí to za návštěvu téhle výstavy.
Pár slov o autorech
Citujeme z anotace výstavy:
Jan Vít
Prošel obdobím portrétní tvorby i obdobím realistické figury. V pozdějších plastikách reflektuje divadelní a taneční zkušenost a není mu cizí ani novozákonní tématika. Autor ve svých plastikách klade důraz na čistotu linií, vyváženost a stylizaci tvarů, avšak vždy s vnitřním obsahem. V jeho současné tvorbě je dominantní oscilace mezi expresí a geometrickou kompozicí, mezi hrou a konstrukcí. K charakteristickým znakům sochaře patří vytříbené minimalistické linie a tvary figurální tvorby, které dávají jeho plastice nezaměnitelnou podobu. Autor se účastnil mnoha výstav a je zastoupen v galeriích a soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je členem Nového sdružení pražských umělců.
Miroslav Pangrác ml.
Narodil se 9. ledna 1967 v Praze, do rodiny sochaře Miroslava Pangráce. Od útlého věku je sžit s otcovým ateliérem, kde již od dětství získává zkušenosti ve výtvarném umění. Další studia probíhala v ateliérech rodinných přátel malířů a sochařů. Dnes pracuje v poklidu svého malého žižkovského ateliéru, kde vznikla většina jeho obrazů i soch. Hledá skrytou krásu ve tvarech a symbolech ve spojení s barevným souzněním. Jeho primární malířskou technikou je malba akrylem a olejem, jak na kartonu, tak i na rozměrných plátnech. Maluje v cyklech. Jeho plastiky jsou provedeny v klasických materiálech sádra, pálená hlína a bronzové odlitky, Pro odlišení s otcovým jménem přijal pro svá díla signaturu Grác. Má za sebou několik desítek samostatných výstav. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v Čechách i v cizině. Je členem Nového sdružení pražských umělců, s jehož členy aktivně vystavuje.
Text a foto: Richard Koníček
Jan Vít a Miroslav Pangrác ml. - Změna rytmu
Od 1. 6. 2021 do 29. 6. 2021
Galerie Toyen
Infocentrum Praha 3
Milešovská 1, Praha 3 130 00
+420 222 116 800
OTEVÍRACÍ DOBA:
PO – PÁ: 8.00 –18.00, SO: 8.00 –14.00
Vzhledem k probíhající virové pandemii se řídíme platnými nařízeními Ministerstva zdravotnictví. Všichni přítomní musí mít po celou dobu nasazený respirátor bez výdechového ventilu min. třídy FFP2 (KN95 / N95).
Vážíme si Vaší přízně a mockrát Vám děkujeme za pochopení a pomoc při dodržování výše zmíněných pravidel.
Více: