Jan Vaněk: ´A duch se vznášel nade mnou´ aneb když se nad notami neposedný šotek vznášel

16.01.2014 13:48

„Sám tvar kříže, co jiného je než čtyři zemské části.“ Sv.Jeroným

Galerie Montmartre

14. 1. – 9. 2.  2014

 

Byli jsme pozváni na vernisáž výstavy abstraktních obrazů Jana Vaňka, které namaloval na  přelomu 80. a 90.  let 20. století. Po zahájení výstavy kurátorkou Mariannou Placákovou a usměvavým, skromným  Janem Vaňkem jsme si vyslechli hudební vložku. A nad notami se vznášel asi šotek, notový archiv slétl náhle na zem… a to několikrát, a bylo skladbě hudební...takže jsme se zasmáli.. aspoň…mezi těmi vážnými obrazy…i když pěkně barevnými …

 

Výstava obrazů Jana Vaňka z přelomu 80. a 90. let není jen ohlédnutím se za minulostí. Jeho velká abstraktní plátna nemají nic společného s abstrakcí ve smyslu odhlížení (abstrahování) od skutečnosti ani s abstrakcí, která experimentuje s barvou a podložkou jako médiem.

 

Jan Vaněk ve svých malbách pracuje s ryze křesťanskými symboly, s křesťanskou symbolikou barev. Dalo by se říci, že každý jeho obraz je autorovo krédo, vyznání víry, které je vyjádřeno moderním jazykem protínajících se vertikálních a horizontálních linií či překrývajících se barevných ploch. Ačkoli si pro své vyjádření zvolil abstraktní řeč geometrických tvarů, nedokonalost lidského světa je v ní přítomna skrze autorův rukopis, jenž odporuje strojové preciznosti. Přítomnost lidského prvku je zvýrazněna vrypy a šrámy, nechtěnými zásahy do obrazové plochy vzniklými časem, jež obohacují plátna o další významovou rovinu.

Na ústředním obraze ´Krev a voda  - zásah do černého čtverce´ (středu latins kého kříže s modrými a červenými rameny) umocňuje symboliku nicoty a smrti člověka. Odkazuje tak ke Kristově ukřižovanému tělu, z jehož probodeného boku vytryskla voda a krev, jež pomyslně stéká v několika pramenech po ploše plátna. Téma lidské nesmrtelnosti, jejíž je kříž symbolem, je přítomno i v ostatních dílech. Na malbě Vzkříšení se od tmavého horizontu zvedá k nebi rozšiřující se kužel světla, žluté barvy, která symbolizuje splynutí s Bohem.

 

Jan Vaněk již několik let nemaluje. Na jeho výtvarnou tvorbu upomíná mariánský obraz v průčelí jeho domu v Horních Hrachovicích na pomezí jižních Čech a Vysočiny, kde žije v ústraní se svou rodinou vzdálen jakémukoliv uměleckému provozu. Jeho obrazy z přelomu osmdesátých a devadesátých let vypovídají o autorově střídmém a poctivě formulovaném postoji nejen ke své víře, ale i ke světu samotnému.“ (kurátorka  Marianna Placáková)

 

Jan Vaněk

  • (*1957 Tábor) je výtvarník
  • maturoval v roce 1977
  • 1977 – 78: ČVUT Praha, končí studium a začíná malovat
  • člen skupiny Pilky (Radek Brož, Roman Dvořák, Roman Trabura)
  • působí na české výtvarné scéně v 80. letech 20. století
  • sám výtvarný autodidakt/vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích
  • kromě společných výstav skupiny Pilky byla jeho tvorba zastoupena např. v roce 1989 na legendární výstavě: Popis jednoho zápasu. Česká výtvarná avantgarda 80. let /manželů Ševčíkových
  • v současnosti pracuje jako stavební technik

 

110 00 Praha 1

Řetězová 7

Máme otevřeno:  úterý – neděle: 12:00 - 18:00 hodin

Vstup: volný

 

info@vaclavhavel-library.org

www.václavhavel-library.org

Hodnocení: 90 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka