Úvod > Jacob Aue Sobol : ´Příjezdy a odjezdy´ aneb ´Moskva - Ulánbátar- Peking´ aneb příběhy jsou o ´nás´(Magnum photographer)

Jacob Aue Sobol : ´Příjezdy a odjezdy´ aneb ´Moskva - Ulánbátar- Peking´ aneb příběhy jsou o ´nás´(Magnum photographer)

01.07.2013 11:59

Jacob Aue Sobol : ´Příjezdy a odjezdy´ aneb ´Moskva - Ulánbátar- Peking´ aneb příběhy jsou o ´nás´

(Arrivals and Departures – The black-end –white photography of a Danish Magnum photographer)

Leica Gallery Prague

21. 6. - 8. 9. 2013

Dostali jsme pozvání na výstavu fotografií dánského fotografa Jacoba A. Sobola, kde představil svůj nejnovější soubro černobílých fotografií z cesty Transsibiřskou magistrálou. Autor se vernisáže také osobně zúčastnil, a jak sám podotkl, přijel do krásné Prahy pouze na jeden den.

Vystavené fotografie jsme vybrali z černobílých fotografií, které Jacob Aue Sobol pořídil fotoaparátem Leica M Monochrom na cestě mezi městy Moskva, Ulánbátar a Peking. Výstava je unikátní i tím, že dánský fotograf Jacob Aue Sobol poprvé ve své fotografické historii použil digitální fotoaparát.

Stále se zdokonalujeme

Autor svůj expresivní styl černobílé fotografie stále zdokonaluje. Na fotografiích prezentovaných v Leica Gallery Prague sledujeme příběhy měst. Zjistíme, že zatímco Sobol své fotografie ulic a městských prostranství komponuje až téměř artistním způsobem, s expresivní kompozicí a virtuózním použitím šedé škály, tak jeho portréty jsou naopak charakteristické až bolestným smyslem pro intimitu a blízkost, ve které se hranice mezi fotografovaným subjektem a jeho pozorovatelem téměř ztrácí a rozplývá se. Autor všechny své fotografické projekty publikuje knižně a po zásluze sbírá mezinárodní ceny jednu za druhou…

Co řekl J. A. Sobol ke své výstavě? (z plakátu na výstavě)

"Byla to cesta, kterou jsem chtěl vždycky podniknout; legendární jízda podél Transsibiřské magistrály. Dánsko, mou rodnou zemi, můžete projet vlakem za pět hodin, ale v Rusku jsou vzdálenosti obrovské. Byl jsem zvědavý, zda pocítím jiné propojení mezi lidmi a místy, tím že budu projíždět kolem každého stromu, domu a vesnice na cestě do Pekingu. Ale první šok nastal hned, jakmile jsem nastoupil do vlaku: byl úplně prázdný! Myšlenkou celého projektu bylo potkávat lidi ve vlaku a zaznamenávat intimní příběhy z vlakových kupé. Při jízdě tímto „vlakem duchů“ jsem však musel změnit koncept: intimní zpovědi musely vycházet ze setkání s lidmi ve městech, vlak se stal pouhou spojnicí mezi Moskvou, Ulánbátarem a Pekingem.

Nakonec jsem skončil s fotoaparátem přitisknutým k oknu. Fotil jsem měnící se krajinu, jak jsme projížděli ruskými lesy, mongolskými pouštěmi a přes hory do Číny.

Ale nebylo to jenom Rusko, Mongolsko a Čína, co pro mě bylo neznámé, bylo to i mé vybavení: poprvé jsem používal digitální fotoaparát. Všechno bylo nové, ale můj záměr zůstal stejný; používat fotoaparát jako prostředek k vytváření kontaktů, blízkosti a intimity.

Pokaždé, když začínám nový projekt, začínám fotografovat barevně, protože se nechci opakovat. Později si uvědomím, že se v tomto ohledu nesmím rozhodovat racionálně. Nemohu-li se citově propojit se svými fotografiemi, pokud se nedostaví to správné mrazení v zádech, pak pro mě nic neznamenají. Proto se vždy vracím k černobílé fotografii, teprve pak znovu nacházím svůj vnitřní hlas. Práce s černou a bílou pro mě byla vždy přímou cestou k uchopení existenciálních otázek. V černobílé cítím, že mé fotografie nejsou vázány na konkrétní místo nebo čas, vytvářejí si svůj vlastní vesmír.

Nikdy mě nelákalo pozorovat někoho z druhé strany ulice nebo být ´neviditelným´ fotografem. Doufám, že to je důvod, proč se lidé, kteří si prohlížejí mé fotografie, nikdy necítí jako voyeuři - snad cítí, že jsou jejich součástí. Pro mě to znamená, že se fotografie proměňuje ze zobrazování v bytí, že tedy nevypráví příběh o ´nich´, ale o ´nás´. Jacob Aue Sobol

Ze životaběhu Jacoba A. Sobola

1976 - narodil se v Dánsku a vyrůstal na předměstí jižně od Kodaně
1994-1995 – absolvoval výměnný studijní pobyt v Kanadě
1998 - po studiích na dánské European Film College byl přijat na Fatamorganu (dánská škola dokumentární a umělecké fotografie)
1999 – po tři roky žije se svou grónskou přítelkyní Sabine a její rodinou a pracuje jako rybář a lovec v osadě Tiniteqilaaq na východním pobřeží Grónska
2005 - natáčí v Guatemale filmový dokument o první cestě mayské dívky k oceánu
2006 – jednoměsíční pobyt v guatemalských horách s domorodou rodinu Gomez-Brito. Natáčí její příběh o jejím každodenním životě rodiny Gomez-Brito
2006- 2007 – bydlí 18 měsíců v Tokiu se svou přítelkyní Sarou, která tam dostala práci a prožila tam své dětství. Jak sám autor říká, byla to pro něj zajímavá práce, protože japonská společnost byla pro něj dosud exotickou a neznámou oblastí---
2008 – pracuje v Bangkoku
2009 – pracuje a žije dodnes v Kodani
Zastupují ho galerie v New Yorku, Madridu a Paříži
J.A.S. je členem prestižní agentury Magnum Photos

Výstava se koná pod záštitou dánského velvyslance v ČR, pana Christiana Hoppeho

Závěrem

Autor nás zaujal, a tak jsme brouzdali na internetu, abychom se něm dozvěděli více. A co jsme zjistili? Že autor je všestranný fotograf, který se žádnému tématu nevyhýbá: portréty starých lidí, akty, všední život lidí, spolužití lidí s kočkami…