Úvod > Intimní život rostlin aneb o rozmnožování živočichů víme téměř vše. Ale jak to mají rostliny?!

Intimní život rostlin aneb o rozmnožování živočichů víme téměř vše. Ale jak to mají rostliny?!

07.11.2019 14:57

Botanická zahrada hl. m. Prahy - Troja

Skleník Fata Morgana

7. 11. - 5. 12. 2019

V poslední době často slýcháme často alarmující zprávy, jak ve světě mizí populace hmyzu, v poslední době i v tisku E15, s titulem …v Německu zmizela třetina hmyzu…a nejvíce se mluví o ohrožení včel a dalších opylovačů, jejichž vyhnutí by mohlo narušit globální zemědělství…

…a snad i proto byla uspořádána poslední akce Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji, kterou ve skleníku Fata Morgana zahájila Klára Hrdá, tisková mluvčí. Jde o velmi netradiční (originální, vzdělávací a interaktivní) výstavu s názvem Intimní život rostlin. Plakát k výstavě představuje rostlinu Klitorii (Clitoria ternatea), jejíž květy nápadného tvaru jí daly jméno.

Mají rostliny ´sex´?

Jak se vlastně rozmnožují?

Výstava (nejen formou panelů ve formě naučné stezky)

pobaví a zároveň nás informuje

o zajímavých (avšak křehkých) vztazích rostlin a jejich opylovačů.

„Návštěvníkům prozradíme fígle, jež rostliny používají ke svému rozmnožování. Jejich květy, tolik obdivované pro svou krásu a nevinnost, překvapí vynalézavostí v šálení opylovačů a v tricích, kterými si zajišťují kvalitní potomstvo. “

Letos slavila trojská botanická zahrada 50 let od svého založení.

Na závěr sezony připravila novinku.

Projděme se tropickou džunglí,

vžijme se do role opylovače a poznejme fascinující stránku života rostlin.

„V období, kdy se venkovní příroda pomalu ukládá ke spánku,

rád bych návštěvníky pozval

k prohlídce expozic skleníku Fata Morgana,

které jsou celoročně plné zeleně a bujné vegetace.

Novinka mezi našimi projekty

výstava Intimní život rostlin

zábavnou formou představuje rozmnožování rostlin

s důrazem na naše domácí druhy a jejich fígle,“

řekl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Výstava vznikla ve spolupráci

s doc. RNDr. Lubomírem Hroudou, CSc.,

a jeho kolegy

RNDr. Zdeňkem Janovským,

Ph.D., Bc. Jakubem Štencem,

RNDr. Janem Ponertem, Ph.D.,

Mgr. Ludmilou Němcovou.

Interaktivní části výstavy graficky zpracoval Ivan Novák.

"Botanická zahrada je již 50 let chlouba Prahy

jsem opravdu rád,

že návštěvníkům nad rámec stálých expozic

neustále nabízí nejrůznější zábavné a poutavé akce a programy,

jako je třeba ten dnešní o rozmnožování rostlin,

a vede tak veřejnost k zájmu o rostliny, přírodu a životní prostředí,"

řekl Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Vyzkoušejme si roli opylovače

Součástí expozice jsou také interaktivní prvky, díky nimž si můžeme vyzkoušet, jak těžkou roli mají opylovači. Můžeme se doslova převtělit do role včely, motýla, nebo dokonce kaloně. Poznáme, jaká vůně láká noční opylovače, jak těžký náklad by nosili, pokud by byli včelou, nebo jak dlouhý sosák by měli, kdyby se změnili ve čmeláka. K výstavě je také připraven zábavný kvíz. „Můžeme si tak otestovat své znalosti a zjistit, jak dobří bychom v roli opylovače byli,“ uvedl Miroslav Malý, metodik pro vzdělávání Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Výstava Intimní život rostlin přibližuje

na ilustrovaných panelech

fascinující a obecně málo známý svět rostlin.

Najdeme zde informace o tom, jak rostliny své opylovače lákají,

co jim umožňuje tvořit kvalitní potomstvo i jaké

´pohlavní choroby´ se u nich mohou vyskytovat.

Jednotlivé ´triky´

jsou prezentovány na druzích běžně se vyskytujících na našich loukách.

„Rozkvetlá louka je jako velký prostřený švédský stůl.

Zastavíme-li se a začneme-li pozorovat ruch a bzukot,

po chvíli rozeznáme různá pravidla,

jimiž se pohyb opylovačů řídí.

Některé rostliny jsou mazané natolik,

že opylovače ve svých květech dokonce na čas uvězní, j

iné, například horské druhy, jim nabídnou teplo a úkryt,

další svůj květ ani nerozvinou a opylují se samy,“

řekl autor odborné části výstavy doc. Lubomír Hrouda.

Nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujalo téma:

Sex sám se sebou: proč jej rostliny provozují?

Ač se nám to z našeho ´lidského´ hlediska zdá nesmyslné, rostliny samoopylení nezřídka provozují, protože může být pro ně z některých důvodů výhodné. A jeho výhody převažují nad jistě existující příbuzenskou plemenitbou.

Hlavní možné výhody:

rostlina nemusí spoléhat na často nejisté opylovače
rostlina nemusí vyrábět odměny ani barevné koruny a může si také dovolit vyrobit méně pylu, protože ho méně přijde vniveč
rostlina dokáže kolonizovat nové stanoviště a založit populaci i z jednoho semene
nejčastějším případem samoopylení je schopnost se v nouzi v poslední fázi kvetení opylit vlastním pylem, protože ´opylovači nepřiletěli´
ale existuje i podstatná část rostlin (mezi 10 - 20 % naší flory), která samosprášení provozuje cíleně a přenos pylu opylovači mezi rostlinami je spíše (vzácnou a vítanou) výjimkou