Hlas lásky aneb film o princezně, ale bez princezny, o Céline Dion, ale bez Célina Dion

09.11.2021 16:11

 

Hlas lásky

Aline, the Voice of Love

Kanadsko/Francouzský hudební film

Premiéra: 18. 11. 2021

 

 

Když před čtyřmi roky vyřkla autorka

scénáře a režisérka filmu Hlas lásky, francouzská herečka, zpěvačka a režisérka Valérie

Lemercier, že by chtěla svůj další film natočit

o Céline Dion, nemyslela to příliš vážně.

Její okolí ji však

podpořilo a koprodukční film, který vznikal ve čtyřech zemích, nakonec

opravdu natočila.

 

„Měsíce jsem ve dne, v noci sledovala, četla a poslouchala

spoustu věcí o Céline, o jejím manželovi a nakonec i o její rodině a zejména

o trojici, která se stala mými novými přáteli. Chtěla jsem vyprávět světu o

síle její rodiny, zázemí, které ji vždy pomohlo udržet nohy na zemi.“

Valérie Lemercier.

 

 

Vive la France, vive le cinéma français!

 

Chvála francouzskému filmu, chvála francouzské kinematografii, chvála Festivalu francouzského filmu, chvála Francouzskému institutu. Chvála jim. Za to, že jsou…

Záplavy filmů z USA, valících se na nás z obrazovek, pláten kin a nejrůznějšími cestami internetového rázu, deformují náš divácký přehled. Doby, kdy naše kina a částečně i televizní obrazovky, nabízely ony vesměs specifické, zajímavé a hlavně netuctové filmy francouzské, jsou už dávnou minulostí pro pamětníky. Dnes, jako kdyby se snad - ve Francii, zemi klasiků moderního i průkopnického filmu – ani netočilo. Tak je nám to servírováno distribučními firmami a všemi kanály – televizními.

Ale jak ukazuje ostrov spásy našeho zahlcovaného vědomí, již 24. (!) ročník, Festivalu francouzského filmu, tak francouzský film žije a pořád je na vysoké intelektuální i zábavné úrovni. Důkazem budiž také film, jenž se stane prologem letošního ročníku Festivalu francouzského filmu, film nazvaný mezinárodně „Aline, the Voice of Love“, francouzsky „Aline, la voix de l'amour“ a česky „Hlas lásky“.

 

 

Hlas lásky – vhodně zvolený film k zahájení potřebného festivalu

 

Jako film, který bude zahajovat (18. 11. 2021, v 18,30, ve Velkém sále Lucerny 24. ročník Festivalu francouzského filmu byl z celé festivalové nabídky zvolen film Hlas lásky.

Na pozvání českého distributora, společnosti Bioscop, jsme tedy měli možnost za www.www-kulturaok-eu.cz tento film v novinářské předpremiérové projekci vidět a tak o něm můžeme nejen referovat, ale také jej doporučit.

Proč? Protože film Hlas lásky, bez ohledu na poněkud netradiční stopáž (128 minut!), usadí diváka do křesla a nedá mu se na něm nudou zavrtět. Tak proto.

Navíc je tento film seznámením se – pro širší veřejnost – s multiuměleckou osobností nad jiné, s francouzskou filmařkou - Valérií Lemercier.

A speciálně v tomto filmu se nám představí opravdu v celé škále svého multitalentu.

Je totiž v případě tohoto jejího autorského filmu autorkou scénáře, režisérkou a také představitelkou hlavní role. Akorát v interpretovaných písních Celine Dion zní hlas zpěvačky jménem Victoria Sio a Valérie Lemercier zpěv pouze naznačuje, ale pohybově se s písněmi musí srovnat. Což se jí opravdu věrohodně daří.     

Takže, už to vše výše uvedené, samo o sobě, stojí za pozornost, protože film je v podstatě životopisem – i když autorsky poupraveným a jak je zdůrazňováno, „volně inspirovaným“ – známé kanadské superhvězdy Céline Dion. Skalní příznivci této megastar ovšem jistojistě ve filmu najdou celou řadu citací, převzatých ze skutečného životopisu pravé Céline Dion.

 

 

Autoři snímku pouze prozrazují, aneb synopse

 

“Quebec, 60. léta 20. století. Sylvette Dieu (Danielle Fichaud) a Anglomard Dieu (Roc Lafortune), se radují z narození svého čtrnáctého dítěte, holčičky Aline Dieu. Ve skromné a početné rodině všichni žijí hudbou. Když pak hudební producent Guy Claude (Sylvain Marcel) objeví Aline (Valérie Lemercier) a její jedinečný hlas, vyvstane mu v hlavě jediný cíl - udělat z Aline nejlepší zpěvačku na světě. Podporována rodinou i Guy-Claudem, kterého s Aline pojí více než přátelské city, se mladá pěvkyně vydává na neobyčejnou životní cestu.“

 

 

Valérie Lemercier - O vzniku scénáře:

 

„Začala jsem psát asi po roce čtení a výzkumu. Nejprve jsem hlavní postavě říkala Céline. O šedesát stran později se k projektu připojila Brigitte Buc, se kterou jsem pracovala už na komedii Taková normální královská rodinka (Palais Royal!, 2005).

Ona mě ale přesvědčila, abychom křestní jména změnili. Tím se vše odblokovalo. Díky „Aline“ zachováváme realitu, ale mohli jsme si svobodně vymýšlet detaily, jako zásnubní prsten v kopečku zmrzliny nebo staré boty, které jí matka půjčila na první konkurz, což vysvětluje tisíce párů bot, které později má ve svých šatnách. Nechala jsem se vést svým instinktem.“

 

Valérie Lemercier - O jádru příběhu:

 

„Jádrem příběhu je láska Aline a Guy-Claudea (Céline a Reného). Céline s Reném se našli. Přišla do jeho života právě ve chvíli, kdy se chystal opustit kariéru producenta. Objevil ji a ona ho zachránila. Zastavil svůj dům, aby zaplatil její první album. Každému umělci bych přála partnera, jako byl on. Říká se, že je lepší, aby pár nepracoval ve stejné oblasti. Ale věřte mi, že každý zpěvák by měl mít svého „Reného“ po svém boku. Lidé si z nich dělali legraci, z jejich věkového rozdílu, z oplodnění in vitro, které potřebovali, aby mohli mít děti. Někteří lidé si mysleli, že ji přinutil pracovat. Ale on měl velkolepé vize a ona byla velmi ambiciózní. Který umělec, a hlavně, která žena dnes strávila celý život s jedním mužem? Mám ráda nesourodé páry. Jsem vlastně romantik a jediné, co mě zajímá, jsou milostné příběhy. I když jsem si dlouho nemyslela, že někdy nějaký natočím.“

 

     

Valérie Lemercier - O tom, jak se jí hrála Céline Dion?

 

„Rozhodně jsem se ji nepokoušela napodobit. Ani jsem nechtěla napodobovat Célinin výrazný přízvuk. Během natáčení jsem se někdy nechala trochu unést, takže jsem pak samu sebe musela dodatečně předabovat. Sekvence z koncertů jsme natáčeli ve Francii – v Palais des Congrés, Palais des Sport nebo v divadlech na předměstí Paříže. Nikdy bych se neodvážila zazpívat v Québecu před québeckým komparzem se svým příšerným akcentem! Během příprav na film jsem měla poměrně málo času na zkoušení role, takže jsem hodně improvizovala. Zpívat na playback jsem si zkoušela den před natáčením. Buď to trefím, nebo ne, řekla jsem si. Naštěstí mi hodně pomohl štáb. Uvědomili si, že během zpívaných scén se potřebuji plně soustředit pouze na roli. Náš rozvrh byl nabitý včetně víkendů. Naštěstí jsem mohla každý den spát během obědové pauzy. Ty šlofíky mi zachránily život. Ale poprvé v životě jsem se

nemohla dočkat, až začneme natáčet, abych ji mohla hrát.“

 

Valérie Lemercier - O Victorii Sio, která zpívá veškeré covery 

 

Vše odzpívá naprosto úžasná Victoria Sio. Ta pro nás natočila všechny covery, které jsme potřebovali. A byla to vědomá volba. Vyprávět příběh Aline Dieu a ne Céline Dion. Victoriiny interpretace písní mě ovšem ohromily. Vzhledem k tomu, že jsme si dovolili upravit časovou osu některých písní, tak Victoria konkrétní Célininy písně v našem filmu vlastně zpívá mladší, než když je zpívala Céline. Například přídavek ´Pour que tu m’aimes´ jsme zařadili do jiného období života Céline, než bylo ve skutečnosti. Ale s naším vyprávěním to dobře rezonuje. A pro Titanic, jsme nahráli podklad se strunnými nástroji, což ve filmu Titanic takhle není…“

 

 

Valérie Lemercier – O tom jak zahrála Aline dokonce i pětiletou

 

„Dlouho jsme si nemysleli, že tohle bude někdy možné. Ale během přípravy mi kameraman řekl: ´Zkus zahrát malou Aline, bylo by to celé upřímnější a jednodušší!´

Chtěla jsem, abych na plátně byla vidět celá, dokonce i ve scéně, kde pětiletá Aline zpívá na svatbě své sestry. A vyšlo to. Štáb zvláštních efektů odvedl pozoruhodnou práci. Fungovalo to. Místo, abychom jim posílali k úpravám jednotlivé sekvence, jak se to většinou dělá, chtěli jsme je zapojit od začátku, ukázat jim celý film, aby mě dodatečně mohli upravit podle logiky sledu sekvencí. Současně jsem je požádala, abych se mohla účastnit jejich pracovních porad.

Pokud jde o mou siluetu, když hraju mladičkou Aline, tak jsem pod kostýmy nosila silně stahovací pásy a na hrudi malá falešná teenagerská prsa, připevněná na velmi těsné stahovací obvazy. Také jsem nosila sadu zubních protéz pro scény do Alininých osmnáctin. Maskéři mi snížili vlasovou linii a tím zmenšili čelo, takže jsem vždy po jejich práci začínala vidět, jak se objevuje Céline.“

 

Valérie Lemercier – O NE- setkání se Céline Dion

 

Mohla jsem se s ní setkat. Lidé okolo mě to několikrát navrhovali. Je ale velmi zaneprázdněná, obklopená svými spolupracovníky. Věděla jsem, že bych se s ní mohla setkat tak na pět minut před její show nebo chvilku na módní přehlídce. Ale k čemu by to bylo dobré? Ona sama preferovala scénář vůbec nečíst. Udělala jsem vše pro svůj projekt a doufám, že se jí bude líbit, že se nebude cítit zrazená. Například jsme nemohli natočit scénu jejího návratu z Vegas helikoptérou, což by se nám v našem filmu moc líbilo. Céline kdysi v televizi řekla, že by nikdy nebudila sousedy tím, že by u svého domu přistávala helikoptérou. Jezdila z koncertů každou noc dvě hodiny autem. Takže ani my jsme nemohli tenhle její zvyk a ohleduplnost měnit…

 

 

Co dodat za www.www-kulturaok-eu.cz?

 

Že se film povedl. A není vlastně ani podstatné, zda je doslovně o Céline Dion nebo ne. Je to příběh. Velký životní příběh. Skoro pohádka o Popelce. Ale není to pohádka, je to šťastná realita. A nevědět předem, že jde o příběh známé osobnosti, trnul by v průběhu filmu divák nad tím, co hrozného hlavní představitelku potká. Je přece hvězda a hvězdy, jak víme z desítek příkladů, to mají v životě často dost dramatické. Tady ne. A tak na konci by si o Céline nevědoucí divák úlevně oddychl, že kromě lásky, skvělého hlasu, síly osobnosti a velikého štěstí, tu hvězdu nepotkalo nic. Zkrátka, že i velké osobnosti se mohou, občas, dočkat relativně klidného a šťastného života…

A vedle všech tak častých srdceryvných dramat natáčených o jiných méně šťastných hvězdách, je to hodně příjemné zjištění. Takže, žádná uslzená love story ani drasťák, jen takový krásný lidský příběh. Co víc si – také jednou a v adventním čase – v kinech přát…

 

Text s použitím tiskových materiálů připravil: Richard Koníček

Ilustrační foto: společnost Bioscop

 

 

HLAS LÁSKY

PREMIÉRA:            18. 11. 2021

ORIGINÁLNÍ NÁZEV:  ALINE, THE VOICE OF LOVE

PRODUKCE:           Kanada/Francie, 2021

JAZYKOVÁ VERZE FILMU: originální s českými titulky

ŽÁNR: Drama / Životopisný / Hudební

STOPÁŽ: 128 minut

PŘÍSTUPNOST: bez omezení

REŽIE: Valérie Lemercier

KAMERA: Laurent Dailland

SCÉNÁŘ: Brigitte Buc, Valérie Lemercier

STŘIH: Jean-François Elie

VÝPRAVA: Emmanuelle Duplay

KOSTÝMY: Catherine Leterrier

ZVLÁŠTNÍ EFEKTY: Sébastien Rame

PRODUCENTI: Édouard Weil, Alice Girard, Sidonie Dumas

HRAJÍ:  Valérie Lemercier, Carole Weyers, Véronique Baylaucq, Sylvain Marcel, Martine Fontaine, Danielle Fichaud, Roc Lafortune, Antoine Vézina, Pascale Desrochers, Jean-Noël Brouté, Sonia Vachon, Victoria Sio (pouze hlas) a další

INTERNET: http://bioscop.cz/databaza/hlas-lasky/?portfolioCats=9%2C33

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=UYyolFxmN_Y&t=17s