Emil Filla (1882 - 1953)
Emil Filla (1882 - 1953)
4. 4. - 4. 11. 2012
Zámek Troja – Praha
Pražská městská část zvaná Troja není zdaleka jen místem, kde se nalézá pražská zoologická zahrada, nebo jen místem, kde lze navštívit botanickou zahradu. Troja nabízí i jednu z nejpůvabnějších pražských výstavních prostor - Zámek Troja.
V současné době je v sálech Trojského zámku uspořádána výstava ze sbírek Galerie hlavního města Prahy, kterou ke 130. výročí narození Emila Filly připravila kurátorka Sandra Baborovská.
Emil Filla, malíř, sochař, grafik a teoretik umění, je tvůrcem, jehož rozmanitá tvorba prošla řadou proměn.
Fillovo dílo bylo uceleně vystaveno poprvé před čtyřiceti lety v pražské Staroměstské radnici. Od té doby ale Galerie hlavního města Prahy nakoupila další Fillova zásadní díla jako Oblík, Zátiší na stole (Zátiší s kytarou), Svatební košile, Na hore vták, Zátiší s lahví rumu či Zátiší (Rotterdam).
Druhá mistrova souborná výstava nazvaná tehdy Svět Emila Filly proběhla v roce 1987 a její těžiště spočívalo především v dílech ze soukromých sbírek.
Současná, tedy už vlastně třetí souborná, expozice Emila Filly, představuje výběr z četného autorova fondu čítajícího stovku děl. Soustřeďuje se zejména na tři období jeho tvorby. Lyrické, archaické a pozdního kubismu z třicátých let. Tato díla však doplňuje ještě průřez mistrovou tvorbou od konce druhé světové války až po závěr Fillova života v roce 1953.
Připomeňme si, že po vypuknutí 1. světové války musel Filla uprchnout do Holandska. Tam začalo jeho kubistické období (početný fond zátiší). Později se však v jeho tvorbě projevil vliv surrealismu (Žena s mandolínou, 1932). V roce 1934 se Filla pro změnu inspiruje tematikou antických filozofů (Hlava starce, 1934). A téma řeckých bájí a pověstí provázelo tvorbu umělce i v době vzniku cyklu Bojů a zápasů, jehož začátek lze datovat před druhou světovou válku, do roku 1935 (Na břehu /U jezera/). V roce 1939 Filla maluje obrazy na motivy K. J. Erbena (Svatební košile), symbolizující jeho návrat k národní tradici. Za okupace, ve druhé světové válce, zatklo Emila Fillu gestapo a byl deportován přes Dachau do Buchenwaldu. Přežil, ale z koncentračního tábora se vrátil otřesený. Své pocity bezprostředně po té vyjádřil např. v kresbě Hlava muže s rohlíkem z roku 1946, kdy se nakrátko přiklonil ke kubizující expresionistické figuraci.
Po návratu z koncentračního tábora byl Filla v průběhu celého zbytku roku 1945 upoután na lůžko. Pracoval proto suchými jehlami, a to s tématy lidových písní a balad, jaké tvořil už před válkou. Jeho návrat k Písním začíná grafikou Stojí Jano pri potoce, umývá si z krvi ruce (1945).
Počátkem padesátých let Emil Filla navázal na čínskou tušovou malbu krajinami z Českého středohoří, které mu pomáhaly ve vnitřním vyrovnání s vracejícími se hrůznými zážitky z pobytu v koncentračním táboře.Povznášející, zajímavá a hlavně záslužná výstava obrazů Emila Filly v Trojském zámku je vhodným námětem k účelně a příjemně vyplněnému času. Atmosféra noblesních sálů zámku tvoří navíc vhodné prostředí pro takto významnou expozici.
Ing. Olga Koníčková
Foto: GHMP