Cesta na Měsíc znovu po 110 letech aneb... (Levoyagedans la lune)
Cesta na Měsíc znovu po 110 letech aneb
byli jsme 6. 9. 2012 na premiéře unikátního, dokumentárního filmu! (Levoyagedans la lune)
Kdo by neznal obrázek měsíční tváře se zabodnutým projektilem v oku? Který z kluků nečetl román Julese Verna a kdo by neznal díla H. G. Wellse? A kdo by neslyšel o slavném ztraceném, zničeném, neexistujícím filmu otce moderního filmu Georgese Mélièse „Levoyagedans la lune“(Cesta na měsíc)? Ale kdo z nás ho mohl vidět? Nikdo! Snad jen jednotlivé obrázky, jen útržky a nic víc. Stěžejní dílo kinematografie a nenávratně ztracené. Nenávratně!? Ne, lidské schopnosti, nadšení a víra – když se chce – nezná mezí.
Za všechno mohou bratři Lumièrové, kteří uspořádali v roce 1895 první soukromé promítání filmu. První veřejné promítání filmů, na které byl nabitý sál, se uskutečnilo dne 28. prosince 1895 v Salonu Indiendu Grand Café v Paříži. Repertoár představoval deset krátkých filmů, včetně jejich prvního „ Odchod dělníků z továrny“. Každý z filmů byl tehdy 17 metrů dlouhý, takže při správně rychlém ručním přetáčení projektorem trval asi 50 vteřin.
Málo? Hodně? Dost na to, aby se odstartovala éra nového impozantního media – filmu.
Georges Méliès
Davy šílely. Jinému klíčovému muži filmu, jaký známe prakticky dodnes, bylo tehdy 34 let. Od svých 27 let provozoval jako majitel a principál divadlo Roberta Houdiniho. Jmenoval se Georges Méliès, měl vlohy k malířství a byl až do té doby okouzlen eskamotérstvím a všelijakými efekty, s kterými se setkal v roce 1884 v Anglii. Samozřejmě, že nechyběl ani na premiérové produkci bratří Lumièrů. A okamžitě chtěl onen důmyslný promítací přístroj koupit. Pochopil, že záznamy reálných skutečností, jako jdoucí lidé, jedoucí vlak a podobně nemusejí být konečnou fenoménu zvaného film. Jako odborník, fantasta a výtvarník viděl dál. Promítací přístroj se mu ale podařilo pořídit až o rok později, v roce 1896. Především na něm provedl řadu vylepšení a pak začal promítat své vlastní filmy. Založil za tím účelem produkční firmu a vybudoval první filmový ateliér na světě. Filmařině úplně propadl a pro filmařinu to bylo požehnání skoro tak veliké jako sám objev filmu. Za dvanáct let, do roku 1908, natočil asi 450 filmů. Podle historiků by to ale mohlo být až 1 500 filmů.
Objevitel možností jednoho technického vynálezu
Georges Méliès proslul objevem možnosti použít filmové triky, které film od původního pasivního záznamu děje posouvalo mnohem dál. Vymyslel s úspěchem dodnes používaný stop- trik. Na rozdíl od bratří Lumièrů, kteří kinematografii chápali jen jako technický jev, bez perspektivy, Georges Méliès vycítil její potenciál. Umožnily to jeho divadelní a kouzelnické zkušenosti, které využil a rozvinul při natáčení. Jeho filmy jsou plné triků, a tak jeho filmy s triky stojí a padají. Objevil a využíval i další dnes běžnou věc – dvojexpozici. Ve studiu vytvářel účelné kulisy, herce oblékal do kostýmů, experimentoval s kouřovým efektem a vkloubil celou škálu divadelních technik do tvorby filmu.
A ještě jeden zásadní průlom vnesl do kinematografie. Příběh. Méliès nenatáčel dokumenty jako bratři Lumièrové, ale vkládal do filmů děj a zápletku. Věc zásadní a vizionářskou.
Cesta na měsíc a její osud
V roce 1902, tedy právě před sto lety, vytvořil mimo jiné i své stěžejní dílo, řečeno dnešní terminologií, dobrodružný, krátkometrážní fantasy film „Levoyagedans la lune“ (Cesta na měsíc). Šestnáctiminutový snímek, který se inspiroval slavným románem Julese Verna a čerpal i z H. G. Wellse. Legendární film o tom, jak se šestice vědců vydává na expedici na Měsíc. Cestují ve velkém dělovém náboji, vystřeleném na Měsíc z obřího kanónu. Po bezpečném přistání se setkávají i s Měsíčany. Po dramatických peripetiích jen tak tak uniknou před nelibostí tamního krále a úspěšně se vracejí k Zemi, kde jsou po dopadu do moře vyloveni a posléze slaveni celým tehdejším světem. Uvážíme-li, že projekt Apollo (o 67 let později) víceméně opakoval Vernův román a Mélièsův film, a to včetně přistání do moře, je to nesporný důkaz předvídavosti obou autorů oné odvěké všelidské myšlenky. Film sklidil neuvěřitelný úspěch a Georges Méliès se stal uznávanou tvůrčí osobností.
Ale těch průkopnických vazeb na současnost bylo v jeho životě víc. Už tehdy mu byla jedna kopie tohoto stěžejního filmu odcizena, a začala se šířit světem bez ohledu na jeho autorská práva i jeho příjmy. Navíc se i technika posunula dál, a pirátští distributoři se přímo triumfovali v předělávkách, vylepšeních a dokonce i – tehdy ještě ručním kolorování filmu -okénko po okénku. Potkalo a potkávalo to i další díla Georges Mélièse, a to tak dlouho, až musel zkrachovat a musel prodat své kdysi tak slavné studio. To byl jeho konec. A jak to trefně formuloval slavný francouzský režisér a obdivovatel Mélièse, Clode Charbol, rozhodl se Mélièse spáchat svoji uměleckou sebevraždu. Při poslední návštěvě svého studia osobně spálil všechny kopie svých filmů. Nadále pak už jen živořil a prodával hračky na pařížském tržišti, kam ho následovala i hlavní hvězda jeho filmů, později jeho věrná manželka. Zemřel ve věku 76 let v roce 1938. V té chvíli sice už se státními poctami, které si zasloužil, ale které přišly pozdě, asi rok před jeho smrtí. Od roku 1914 byl pro Francii a světovou kinematografii prakticky zapomenut.
Neobyčejná cesta
Zapomenut byl i Mélièsův nejslavnější film „Cesta na měsíc“. Nikdo přes 75 let netušil a nevěřil, že film existuje, dokonce v barevné – čili obarvené - verzi. A přece se tak stalo! Ve španělském filmovém archivu se v 90. letech minulého století stal zázrak a našla se původní kopie filmu! Originální, původní, celá, ale bohužel také celá zničená. Dvacet let trvala mnoha světovým špičkovým odborníkům, daleko přesněji, spíše neskutečným fanatikům a dobrodruhům, rekonstrukce snímku do současné podoby, jejíž premiéru můžeme v naší zemi zhlédnout v měsíci září 2012. Nakonec se sen všech zasvěcených stal díky moderní, a ještě často přímo pro tento účel pokročile rozvinuté, technice skutečností.
Společnosti Lobster Films, Groupama Gan Foundation for Cinema a Technicolor Foundation for Cinema Heritage zahájily v roce 2010 finální část kompletní restaurace této filmové kopie a dne 6. září 2012 se uskuteční i u nás premiéra tohoto, až bezmála bájného, filmu.
Jako diváci uvidíme celý původní film o délce 16 minut i strhující dokument „Neobyčejná cesta“, který vypovídá o životě a díle Georgese Mélièse a o složitém restaurování jeho snímku „Cesta na Měsíc“.
Ing. Olga Koníčková
podle podkladů Richarda Koníčka
Foto: Film Europe Pictures CZ
Název filmu: Cesta na Měsíc (1902) - Levoyagedans la lune (z franc.)
Režie: Géorges Méliès
Hrají: Georges Méliès, Henri Delannoy, Bleuette Bernon, François Lallement
Scénář: Géorges Méliès, podle románů Julese Verne a H. G. Wellse
Kamera: Michaut a Lucien Tainguy
Hudba: AIR (2011)
Střih: Géorges Méliès
Distribuce: Film Europe Pictures CZ
Premiéra v ČR: 6. září 2012
Dětem do 12 let nevhodné!
Dokument Neobyčejná cesta (s českými titulky)
Žánr: science fiction
Hodnocení: 85 %