Český a mezinárodní týden kojení aneb kojíme? Kojíme stále míň!
17. 9. – 23. 9. 2012
Kojení je jedinečným a nejpřirozenějším způsobem výživy dítěte. Kojení je stavebním kamenem výživy dítěte a potřebuje výraznější podporu. Organizátoři akce, Laktační liga spolu s firmou Bayer, se snaží již řadu let zvyšovat zájem veřejnosti o komunikaci a podporu kojení.
Kojícím maminkám doporučujeme tedy výlučně kojit dítě do šesti měsíců a v kojení pokračovat a postupně zavádět příkrm až po ukončeném 6. měsíci až do dvou let dítěte i déle.
Skin to skin (kontakt kůže na kůži)
Narozením našeho miminka začíná nejkrásnější, ale i nejzodpovědnější část našeho života. Přemýšlíme, jak svému děťátku vstup do života co nejvíce zpříjemnit. K nejdůležitějším aspektům tohoto období patří kojení. Kojení či krmení dítěte mateřským mlékem poskytneme řadu nenahraditelných výhod našemu dítěti, sobě i celé naší rodině.
A co znamená „skin to skin“? Po porodu (porod placenty) máme ihned položit své dítě, ať už zdravé, nedonošené či nemocné, na své břicho, a kojit začneme nejdéle do 30 minut až dvou hodin, protože sací reflex dítěte je nejsilnější během první hodiny po porodu. A poskytujeme tak dítěti kontakt kůži na kůži („skin to skin“).
Výjimkou nejsou ani matky rodičky, které podstoupily císařský řez, protože v tomto případě nedochází k omezení tvorby mateřského mléka. A výlučně kojíme minimálně do 6. měsíce dítěte. Hlad a žízeň našeho děťátka je to, co ovlivní tvorbu našeho mléka. Po kojení zůstane v prsu 70 % mateřského mléka a je připraveno pro další kojení. Časté kojení je normální, a pomáhá vytvářet dostatek mléka. Režim kojení a spánku našeho dítěte je zcela individuální. Každé dítě po narození ubývána váze, zpočátku je to zcela normální jev. Měli bychom nabízet z počátku obě prsa při každém kojení a kojíme tak dlouho, pokud dítě u našeho prsu zůstává. Nepoužíváme láhve a dudlíky. Neprovádíme dokrm, jinak je vlastním odstříkaným mlékem či mlékem darovaným z banky mateřského mléka.
Abychom to úspěšně zvládli, měli bychom se v předporodní přípravě seznámit s 10 ti kroky k úspěšnému kojení, s technikou kojení a přikládání dítěte k prsu, s technikou odstříkávání, sbírání a skladování mléka, alternativním způsoby dokrmování a fyziologií tvorby mléka. Máme-li bradavky vpáčené, necháme se raději předem odborně vyšetřit.
Stane-li senám, že máme bolestivé a popraskané bradavky, věřme je to důsledkem nesprávné techniky kojení, chybného přiložení nebo nesprávného sání. Poškození bradavek předcházíme správnou technikou kojení. Dojde-li však přesto k poškození bradavky, musíme ji ošetřovat léčivou mastí do úplného zahojení.
V rozvojových zemích je kojení přirozenou věcí a současně i ekonomickou variantou,protože matky nemusejí pracně shánět pro dítě potravu, tj. je zajištěná rychlá dostupnost jídla podle potřeb dítěte.
Kojení má vliv na budoucí zdraví dítěte
Kojíme-li své dítě, chráníme je před průjmy, proti infekcím dýchacích cest, zánětu středouší, snižujeme budoucí riziko cukrovky, alergie, obezity i anémie. Posilujeme kosti dítěte a lepší vývoj duševních schopností.
A co kojení znamená pro nás maminky? Kojení nás chrání před rakovinu prsu, vaječníků a osteoporózou, jsme chráněny proti dalšímu otěhotnění, pleny dítěte nepáchnou, a rychleji se nám navrátí postava ke stavu před těhotenstvím.
Kojení je právem dítěte i právem ženy
Od roku 2002, doporučuje Světová zdravotnická organizace (dále jen WHO) a mnoho dalších vládních a odborných organizací výlučné kojení po dobu 6 měsíců následované komplementární výživou (podávání pevné stravy spolu s mateřským mlékem) jako optimální výživovou praktiku kojenců pro dosažení odpovídajícího růstu, vývoje a zdraví (WHO 2002). Od té doby se tímto doporučením řídí většina světa. V roce 2003 bylo následováno toto doporučení vládami většiny zemí Evropské unie.
Předsedkyně Národního laktačního centra v pražské Thomayerově nemocnici, MUDr. Anna Mydlilová připomenula: „Globální strategie výživy kojenců a malých dětí letos slaví 20. výročí. I naše země tuto strategii v roce 2002 přijala, praxe je však trochu jiná, o čemž svědčí i nízké počty plně kojených dětí v 6 měsících, pouhých 16,8 % (2010). To bohužel neodpovídá doporučení WHO. Řada zemí usiluje o návrat ke kojení a nízké počty kojených dětí ve své zemi považují za krizi veřejného zdraví, krizi zdravotníků a poskytovatelů péče. Všichni zdravotníci, matky, plátci zdravotní péče by si měli být vědomi, jakým zásadním způsobem mateřské mléko dítě i matku chrání před nemocemi, jak zlepšuje vývoj dítěte a zlepšuje tak elitu dané země. A v neposlední řadě je třeba zdůrazňovat, že kojení je zároveň velmi ekologické a ekonomické.“, uvedla MUDr. Mydlilová a zároveň připomenula, že touto iniciativou si Česká republika připomíná 10. výročí Globální strategie výživy kojenců a malých dětí, dále již 20. výročí od zahájení oslav Světového týdne kojení a 20. výročí Baby Friendly Hospital Initiative v ČR.
Ekonomický přínos kojení
Podrobná analýza pediatrických nákladů na základě zprávy AHRQ došla k závěru, že pokud by 90 % matek z USA dodržovalo doporučení výlučně kojit do 6 měsíce, ušetřilo by se ročně 13 biliónů dolarů. Do ušetřených nákladů nebyly počítány náklady související s menší absencí rodičů v zaměstnání či úmrtí dospělých na nemoci získané v dětství (jako astma, cukrovka I typu nebo nemoci související s obezitou). Strategie, které zvyšují počet výlučně kojících matek do 6 měsíců, jsou velkým přínosem na národní úrovni
BFHI v ČR slaví 20. výročí, 65 porodnic ze 100 je Baby Friendly, což znamená, že dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení a 65 % dětí má šanci, že u nich kojení bude zahájeno správně. Těchto 10 kroků bylo uznáno péči založenou na medicínských důkazech a mírou kvality poskytované péče v porodnici. Pokles počtu kojených dětí měsících v ČR, kterou kritizovala Komise pro práva dítěte letos v Ženevě, je i důsledkem neopodstatněného a na medicinských důkazech nezaloženém zavádění příkrmu mezi 4 - 6 měsícem, se kterým přišla v roce 2008 Evropská gastroentorologická a hepatologická společnost ESPGHAN.
Z individuálního pohledu je zapotřebí zvyšování povědomí zdravotníků o skutečnosti, že vývojová připravenost dítěte k příjmu pevné stravy má určitý věkový rozsah stejně jako u jiných vývojových schopností dítěte; a tedy že méně dětí bude pravděpodobně připraveno před, spíše než po 6 měsících věku a že jejich úlohou je vybavit rodiče sebedůvěrou a schopnostmi rozpoznat příznaky vývojové připravenosti jejich dítěte.
Statistika kojení v ČR varuje!
Při propuštění z porodnice bylo v roce 2011 kojeno:
ČR plně celkem
84,37 % 95,61 %
BFH 84,66 % 95,56% (Baby Friendly)
nonBFH 83,61 % 95,75% (non Baby Friendly)
Počty výlučně kojených dětí v BFH nemocnicích jsou trvale nad celostátním průměrem (BFH 84,66%/ ČR 84,34, non BFH 83,61 %. Ve společnostech, kde kojení je normou (Norsko, Švédsko) existuje dobře vyvinutý podpůrný systém pro kojení podporovaný vládou. Počty kojených dětí jsou nadprůměrné, např. v Norsku je kojeno v 6 měsících 80 % dětí, v ČR 40,1 %. Podpora kojení je v Norsku součástí veřejného zdraví se sítí laktačních center a laktačních poradkyň v každém z regionů s velkou podporou BFHI, a to i na nedonošeneckých odděleních s JIP.
Laktační liga ústy své předsedkyně, MUDr. Mydlilové shrnuje: „Cílů není možné dosáhnout, pokud nebude přijata strategie. I naše země by měla upřednostňovat a podporovat matky v kojení, měla by přijmout a legislativně ošetřit Kodex marketingu náhrad MM. Nepřijetím Kodexu vláda dává najevo, že přikládá umělé výživě větší důležitost než zájmu matek a dětí“.
Jak živíme své děti?
Stravovací návyky se vyvíjejí u dětí již od časného dětství.
Jak nám sdělila MUDr. Eva Kudlová, jídelníček dítěte ve věku od 13 do 18 měsíců by měl obsahovat snídani, svačinu, oběd, svačinu, večeři i druhou večeři (1x denně mateřské mléko).
U dětí ve věku 2 až 3 let doporučujeme denně podávání 4- 5 porcí mléka, 2 porcí masa, 4- 5 porcí ovoce a zeleniny, 3 – 4 porce přílohy.
Podle provedené ankety nastávají problémy u větších dětí, zejména ve školním věku, kdy děti nesnídají, ani nemají večeři druhou (stačí třeba jen jablko). A dále nám MUDr. Eva Kudlová řekla, že anketním průzkumem zjistila, že venkovské děti oproti dětem z měst se stravují zdravěji.
A jaké jsou u nás další negativní jevy ve výživě našich dětí? Vzrůstá nežádoucí konzumace uzenin, klesá spotřeba bílého a hovězího masa, narůstá opět nežádoucí konzumace sladkostí (čokoláda, dorty, zákusky), výrobků z obilnin. Roste spotřeba potravinových doplňků, což je výsledkem vynikající práce farmaceutického průmyslu.
Putovní fotografická výstava
Firma Bayer již třetím rokem organizuje unikátní fotografickou výstavu na téma ´Veřejné zdraví začíná kojením´, která putuje po celé řadě měst. Autorem snímků na podporu kojení je fotograf, cestovatel, David Švejnoha. Vystavené panely s fotografiemi jsme mohli zhlédnout v Praze na Náměstí Republiky v mobilních stanech v rámci výstavy Praha očima dětí, a to ve dnech 24. 9. – 30. 9. 2012. Dále výstava poputuje do Oblastní nemocnice Turnov a řady dalších míst po celé zemi.
V případě zájmu o další informace, kontaktujme Laktační Ligu
MUDr. Anna Mydlilová
www.mamita.cz
Ing. Olga Koníčková
Foto: David Švejnoha, Miroslav Švejnoha, Pavel Vítek