27. Mezinárodní filmový festival Praha - Febiofest 2020: Vita a Virginia aneb queer historie, čili trochu skrytých dějin mimo pravidla heterosexuality…
Cinema City Slovanský dům
22. 9. 2020
Febiofest 2020 to měl letos asi nejtěžší ze všech, často také ne příliš jednoduchých ročníků. Boj - ne o přežití, ale o žití - nakonec zvládl. I když pamětníci minulých ročníků trpí. Opatření, jež nese doba a strach, který do nás pumpují media horem dolem, dělá své.
A k tomu změna místa, velkoleposti a všeobecné nálady. No, roušky věnované každému diváku jsou milé, snaha organizátorů obdivuhodná, ale přece na všem leží jen stín nepohody. A nejen tím, že sedící, platící, nebojácný divák musí na svět funět skrze roušku.
Ale takový už je současný stav světa. Nejsme výjimka. Tak raději hurá k filmům. Jako další jsme na www.www-kulturaok-eu.cz „lovili“ v sekci označené Queer Now.
„Snímek Vita a Virginia, odehrávající se na pozadí života bohémské smetánky v Anglii dvacátých let minulého století, vypráví fascinující pravdivý příběh o milostném vztahu, který roznítí představivost jedné z nejslavnějších spisovatelek té doby,“ anotace filmu od HBO.
„Pro aristokratku a básnířku Vitu Sackville-West byla Virginia Woolf geniální spisovatelka, jejíž tvorbu i životní postoje obdivovala. Jejich osobní setkání v bouřlivých meziválečných letech, době bujarých večírků i politických otřesů, změnilo obdiv ve vášnivý románek, který Virginii Woolf inspiroval při tvorbě jejího nejpozoruhodnějšího románu Orlando. Hvězdně obsazená romance vycházející ze skutečných osudů ikon britské literatury i queer historie.“
Tak avizoval film,
uváděný na Febiofestu,
pro změnu sám Febiofest,
a to v sekci Queer Now.
Queer Now
Queer Now je tradiční sekce, ve které se Febiofest nebojí uvádět filmy současné světové queerprodukce. A dobře dělá. I jistá tabu, jsou-li kultivovaně odhalována, patří na oči diváků. Svět není přece jen černobílý, ale pořádně barevný.
A výběr filmů nabízených na Febiu rozhodně stál za pozornost.
Blonďák (režie: Marco Berger / 2019 / 118 minut)
Komety (režie: Tamar Shavgulidze / 2019 / 71minut)
Léto s Norou (režie: Leonie Krippendorff / 2020 / 95minut)
Lingua Franca (režie: Isabel Sandoval / 2019 / 95 minut)
Podzim v Hongkongu (režie: RayYeung / 2019 / 92minut
Rialto (režie: Peter Mackie Burns / 2019 / 90 minut)
Taková láska (režie: Filippo Meneghetti / 2019 / 95 minut)
a
Vita a Virginia (režie: Chanya Button / 2018 / 110 minut),
který jsme na www.www-kulturaok-eu.cz nakonec vybrali.
Jak vznikají geniální díla?
„Vita Sackville-Westová (GemmaArterton) je neomalená aristokratická manželka diplomata, která se nehodlá nechat svým manželstvím omezovat a vzdorovitě usiluje o skandál skrze aférky se ženami. Když ovšem potká vynikající, ale utrápenou Virginii Woolfovou (Elizabeth Debicki), je výstřední genialitou a záhadným půvabem slavné spisovatelky okamžitě uchvácena. Tak začíná velmi intenzivní a vášnivý vztah, poznamenaný spalující touhou, intelektuálními hříčkami a destruktivní žárlivostí, který obě ženy od základů změní a inspiruje Virginii k napsání jednoho z jejích největších děl…“, jak to celé vysvětluje již zmíněné HBO.
A teď vlastníma očima diváka
Gemma Arterton a Elizabeth Debicki po sobě touží a jedou. Ale není to prvoplánový sex, ale jistá intimní - řekněme - filosofie. Nahota na plátně? Co by se za nehet vešlo. Ale ono se to dá domyslet. Decentní pojetí je pochopitelné, ale vhled do ženských intimností odpovídá prudérnosti doby, tedy 20. let minulého století. Najmě u osobností veřejných a dodnes uznávaných. Nonkonformně toužící a vlastně i žijící aristokratka se vším všudy a kultovní autorka románů, které ohromovaly tenkrát a vlastně ohromují dodnes. To okouzlení a ta obdivnost navzájem celkem logicky musela spět tam, kam spěla.
Jejich korespondence tehdy je tak skoro totéž, co sex po internetu dnes. A zdá se, že scénáristé nefabulovali, jen vybírali. A drželi se zkrátka i proto, že neudělali z jejich na dnešní poměry decentních eskapád podívanou pro pány. Obě lesby by si to jistě nezasloužily. A to budiž připsáno ke cti tvůrců filmu. Víc se věnovali atmosféře, a tím se film stal filmem pro chápajícího diváka s fantazií, který nepotřebuje prvoplánové nahlížení až tam, kam nahlížet nutně nemusí. Odpovídá tomu precizní výprava, mimořádně noblesní kulisy, skvostné róby obou protagonistek, jejich vizuály, to je to, co posouvá film za hranici nevkusu.
A možná zklame „diváka nemravu“, jak se o této kategorii kdysi dávno vyjadřoval Jiří Grossman v divadle Semafor.
A tak možná neunikne ani velice přiléhavý zvukový podkres scén a atmosféry, zkomponovaný opravdu zajímavě, protože si nehraje na pseudodobovou melodiku, ale přesto z ní vychází. Ten kontrapunkt film příjemně oživuje. Režisérka Chanya Button je žena a ta o lesbách ví asi víc a jinak, než kdyby film režíroval chlap. A to je velké plus tohoto filmu. Zkrátka a dobře, platí, že poodhalená nahota či naznačený sex je víc než erotický vodopád na plné pecky.
Chanya Button
Absolventka Oxfordu začínala jako asistentka režie v předních londýnských divadlech. Jako filmová režisérka natočila tři úspěšné krátké snímky. Ve své celovečerní černé komedii Dokud nás smrt nerozdělí, uvedené na Febiofestu 2017, debutovala i jako producentka. Životopisná romance Vita a Virginia je druhým filmem této mladé talentované režisérky.
Původní název: Vita and Virginia
Země: Irsko, Velká Británie
Rok výroby: 2018
Režie: Chanya Button
Hrají: Gemma Arterton, Elizabeth Debicki, Rupert Penry-Jones, Isabella Rossellini, Rupert Penry-Jones, Peter Ferdinando, Sam Hardy, Karla Crome
Scénář: Eileen Atkins (divadelní hra), Chanya Button
Kamera: Carlos De Carvalho
Hudba: Isobel Waller-Bridge
Střih: Mark Trend
Zvuk: Brian Gilligan
Kostýmy: Lorna Marie Mugan
Délka (min): 110
Jazyk: angličtina
Titulky: čeština
Žánr: drama / životopisný / romantický
Distributor: CinemArt
Sekce: Queer Now
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: Richard Koníček, www.febiofest.cz
Trailer:
https://www.youtube.com/watch?v=vJzT1xawcUU