´Nečekané dědictví´: Šíma, Štyrský, Toyen, Zrzavý... aneb tajemství o životě se odhalovat nemají!?

09.06.2014 14:47

Konírna  paláce Kinských
30. 5. – 24. 8. 2014

 

Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci k nové výstavě, kterou připravila Sbírka grafiky a kresby  Národní galerie v Praze z díla českých modernistů.  Přítomni byli kurátorka výstavy Zuzana Novotná, (která nám kurátorskou zprávu přečetla), ředitelka Sbírky moderního a současného umění  NG MGr. Helena Musilová,  tisková mluvčí NG Eva Kolerusová….

 

V Konírně paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze můžeme zhlédnout  výstavu ´Nečekané dědictví: Šíma, Štyrský, Toyen, Zrzavý...´, která je unikátní tím, že jsme ji uspořádali ze souboru uměleckých děl, který  MUDr. Alena Žižková-Lind odkázala Národní galerii v Praze.   Kolekce obrazů a prací na papíře odkryla sběratelčinu zálibu v autorech s vazbami na Francii, mezi nimiž byli surrealisté Toyen a Jindřich Štyrský, Josef Šíma, Jan Matulka, malíř Bretaně Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, František Tichý, František Muzika, Ota Janeček,  nebo Španěl Honorio Garcia Condoy.  Ve výstavní síni si můžeme přečíst  zajímavosti o osudech malířů i o vzniku jejich obrazů….

 

Sbírky moderní a současné kresby, malby a sochařství v národní galerii byly,

jsou a budou vždy částečně závislé na dárcích,

donátorech a filantropech,

kteří pomáhají vytvářet kvalitní umělecké fondy.

 

V roce 2010 získala Národní galerie v Praze nečekané dědictví více než 20 uměleckých děl významných autorů moderny.

Unikátní soubor pochází ze sbírky MUDr. et RNDr. Aleny Žižkové-Lind (1926–2009),

která jej původně chtěla odkázat anonymně,

ale na poradu přátel se v poslední vůli k vlastnictví přihlásila.

O jejím úmyslu jsme se dozvěděli až po její smrti při pozůstalostním řízení.

Ušlechtilost takového počinu nevídáme často,

proto se Národní galerie rozhodla celou sbírku vystavit nejen pro její ojedinělost,

ale také z respektu k mecenášskému gestu.

Dvojí radost nám přináší jak fyzická přítomnost samotných děl,

tak i etický rozměr daru.

Alena Žižková-Lind

navázala na tradici donátorů, která v dnešní době již, nebo ještě, není úplně obvyklá.

 

U některých děl zůstala poznámka o zajímavé provenienci nebo o jejich vystavení.

Například Preislerova kresba pocházela ze sbírky psychoanalytika a surrealisty Bohuslava Brouka,

Kremličkova kresba byla z majetku bratra Václava Špály Rudolfa.

 

O kresbách Jindřicha Štyrského a obrazech Toyen víme,

že byly vystaveny v letech 1938 a 1945 u Topiče.

 

Díla dalších autorů, Oty Janečka a Jindřicha Wielguse,

sbírku ozvláštňují jako tajemství o životě Aleny Žižkové-Lind,

které se nemá odhalovat.

(oficiální text)

Kurátorka výstavy: Zuzana Novotná
Katalog: Zuzana Novotná (ed.)

 

 

 

 

 

 

Konírna paláce Kinských

110 15 Praha 1

Staroměstské nám. 12

Vstupné:
základní: 50 Kč

snížené: 30 Kč

rodinné: 70 Kč

 

Hlavní mediální partner NG: Česká televize

Mediální partneři NG: Český rozhlas, Prague Events Calendar, Anopress IT, Classic FM

 

Hodnocení:  90 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka

 

P. S. Pár slov o dvou obrazech, které www.www-kulturaok-eu.cz zaujaly nejvíce....

 

František Muzika: Ženy nad hroby, 1942  - olej, dřevo

Obraz patří k nejvývraznějším Muzikovým plátnům, vzniklým v době, kdy se dobrovolně stáhl do ústraní během II. sv. války. Veřejně vystupoval jako scénograf a právě do divadelních návrhů mohl vložit imaginativní scénické krajiny plné smutku, bolesti a nostalgie, aniž by byly přímo na očích nacistickým cenzorům. Charakteristická pro díla z tohoto období je draperie, ukrývající figuru, která  se v ní cele ztrácí a jej jí jakoby podřízena. Z ní vystupují malé hlavy s neutrálními bezvýraznými tvářemi, veškerou výrazovou sílu přebírají naopak nepoměrně velké pokroucené ruce v bezmocném gestu. V tomto díle není vyjádřena možnost katarze, zmrtvýchvstání se nekoná, naděje a víra tou už nemají žádné místo.

 

 

Toyen: Bramborové divadlo (1941) -  olej na plátně

 

 

 

 

 

 

Obraz vznikl v nejtěžších letech II. sv. války. Přináší reflexy Toyen nad apokalyptickou vizí zanikajícího světa. Do donekonečna ubíhajícího iluzivního prostorou promítla Toyen nejen nejrůznější trosky civilizace, ale rovněž dvě postavy z oblíbené domácí, zlidovělé formy bramborového divadla Pierota a Kolombínu. Obraz byl poprvé vystavený v pražském Topičově salonu (1945) na výstavě, zahrnující tvorbu Toyen z období II. sv. války.