´Kamil Lhoták: Sadař smíchu, roste sám...´aneb vnímáme-li fascinující Lhotákovo vidění periferie, balonů, letadel
Galerie U Betlémské kaple
Kamil Lhoták (1912 – 1990)
27. 6. - 8. 9. 2013
Byli jsme pozváni na středu 26. 6. 2013 na vernisáž obrazů a grafik Kamila Lhotáka, malíře 20. století, jehož dílo nás snad nikoho z nás nikdy nenechá v klidu. Jeho nezaměnitelný styl malby i grafiky je a bude jistě dál evergreenem naší výtvarné scény. Poetika idylického světa periferie, balónů, letadel, motorek a vysokých kol nás stále znovu naplňuje nostalgií a zároveň radostí. Radostí z toho, že nám autor dovolil nahlédnout do úžasného světa fantazie, který je v každém jeho obraze zaznamenaný.
Výstavu uvedl PhDr. František Dvořák (1920), historik umění. Připomenul nám v loňském roce proběhlé sté výročí narození (25. července 2012) jednoho z nejoblíbenějších malířů 20. století, Kamila Lhotáka, českého malíře, grafika a ilustrátora. Připomenul, že Kamil Lhoták byl fascinován při prvním seznámení se s díly francouzských surrrealistů. Zdůraznil, že Kamil Lhoták byl osobnost zvláštní, která každého upoutala. A zhlédneme-li tuto komorní výstavu, získáme přehled o jeho vývoji…na výtvarné scéně… že výstava je jakýsi dokument o Kamilovi Lhotákovi…
Periferie a jeho předmětný svět
Zdrojem pro malířovy malby i grafiky byla sama doba, ve které vyrůstal, žil a tvořil. Zaujal ho především předmětný svět zapomenutých periferií. Pražská předměstí – ohrady, prkenné boudy, dílny, trafiky nebo osamělé domy se v jeho tvorbě snoubí s neuvěřitelnou silou tvořivé imaginace podpořenou četbou dobrodružné literatury, starých obrázkových časopisů, prospektů a reklamy (Holešovice, Krajina 20. stol., Volání dálek), přičemž ho neodvratně inspirovala výstava ´Poezie 32´ v Praze.
Jeho přítel - Jiří Kolář charakterizoval Kamila Lhotáka slovy „sadař smíchu, roste sám…“ Kamil Lhoták totiž malířství nikdy nestudoval – dostal se k němu pouze díky vlastnímu talentu. V roce 1939 měl první samostatnou výstavu, v témže roce vystavoval jako host na členské výstavě Umělecké besedy, jejímž členem se stal v následujícím roce a pravidelně se účastnil jejích výstav.
Lhoták jako ´samorost´
Okouzlení městskou civilizací a technickým pokrokem provází Kamila Lhotáka celým jeho životem. Ve Skupině 42 bylo od počátku ovšem jasné, že Lhoták je příliš velký „samorost“ a že se jeho fantazie nedokáže zcela podřídit skupinovému programu.
Skutečnost, že Kamil Lhoták nebyl ovlivněn žádným profesionálním školením, dala vzniknout skutečnosti, že v kresbách i malbách nechybí citová bezprostřednost. Obsahově bohatá kresba i s nejaktuálnějším tématem nám nabízí možný průhled do minulosti a naopak.
V široké námětové a autorské škále měli ve Lhotákově ilustraci své místo mezi jinými Arthur Ransome, Jules Verne, Arkadij Gajdar, Valentin Katajev, Ludvík Souček, Adolf Branald, Helena Šmahelová a Dorothy Sterlingová.
V populárně vědecké knize harmonicky spojoval ilustrační kresby s fotografií , v povídkách o dětech hledal a nacházel nové vazby a řazení ilustrací. Lhoták nevytvářel nové efekty po technické stránce, vyjadřoval se nejraději kresbou a kolorovanou kresbou, jako malíř měl blízko k ilustračnímu akvarelu, původní je jeho technika perokresby.
Kamil Lhoták
- narodil se v Praze - Holešovicích 25. července 1912
- vystudoval práva (1939), ale začal se věnovat umění
- umělecky začíná se Skupinou 42 (Jiří Kolář, František Gross, František Hudeček…v letech 1942-48)
- spojoval je zájem o poetické motivy velkoměsta a technické civilizace
- byl rovněž členem Umělecké besedy
- od roku 1945 i členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar
- na přelomu 30. a 40. ilustruje dětské knihy
- 1939 poprvé samostatně vystavuje, od roku 1946 i v zahraničí
- v roce 1947 získal 1. cenu benátského bienále kresleného filmu (Atom na rozcestí)
- ve 40. letech kreslí reportáže se sledem scén a využívá principy narativní figurace, rozvinuté v 60. letech (Ze života balónu). Inspiraci našel v motivech terčů na obrazech a litografiích
- spolupracuje s kresleným filmem
- v díle K. L. objevujeme na kresbách i obrazech symboly jako např. pouštní stroj, drak-orel, terč či číslovka "9"
- mimo Lhotákovo okouzlení civilizací si všímá člověka s handicapem (sám byl v dětství postižený obrnou)
- Kamil Lhoták zemřel 22. října 1990 v Praze
Co víme o PhDr. Františkovi Dvořákovi?
- František Dvořák (historik umění)Je autorem 35 uměleckých monografií, některé z nich vyšly v několika světových jazycích. Do historie českého výtvarného umění se zapsal monografickými studiemi věnovanými především tvorbě Františka Tichého, Jana Zrzavého, Cyrila Boudy, Zdeňka Hajného, Kamila Lhotáka, Adolfa Borna nebo Václava Špály. Do povědomí širší veřejnosti se zapsal jako autor televizního cyklu vyprávění o historii Karlova mostu v pořadu Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem.
- 16. dubna 2010 mu prezident Václav Klaus udělil Zlatou plaketu prezidenta republiky za přínos českým dějinám umění a pedagogickou, publicistickou i osvětovou činnost
Galerie U Betlémské kaple
Praha 1 - Staré Město
Betlémské nám. 8
Máme otevřeno: denně 10.00 – 18.00 hodin
Hodnocení: 95 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet