´Černá vdova´ (El atentado, The Attack) aneb kdy jsme to zvoralil?

20.07.2013 16:36


Byli jsme pozváni do kina Mat v Praze na novinářskou projekci filmu ´Černá vdova´. Jedná se o nejnovější film libanonského režiséra a kameramana, kde se soustředíme na palestinsko-izraelské vztahy a problém fenoménu teroristických útoků.


Filmová adaptace podle knihy ´The Attack´ (Útok) - mezinárodního bestselleru alžírského spisovatele Yasmina Khadraua, jenž byl přeložen do více než 40 jazyků, sugestivně vykresluje morální dilema arabsko-izraelského chirurga, potýkajícího se s obviněními jeho manželky ze sebevražedného teroristického útoku. Když objeví manželčin dopis na rozloučenou, zhroutí se mu celý dosavadní svět. Čelí složitým životným otázkám, ztrácí dosavadní iluze a začíná si uvědomovat, že doposud žil v uměle vytvořené realitě, jejíž součástí byla neznámá žena (oficiální text distributora) .
 

Proč, má ženo, odjíždíš?
Ptá se hlavní hrdina, Amín Džáfárí (Jaafari), jehož skvěle zahrál Ali Suliman, když se se svou milovanou ženou Sihám, se kterou žije už 15 let v bezdětném sice, ale šťastném manželství, loučí u autobusu, protože ona musí neodkladně  jet za dědečkem do Nazaretu.  Amín se ptá ještě jednou, proč Sihám odjíždí a  naslouchá jejímu vyznání: „miluji tě, a když tě opouštím, umírám, “ a  netuší, že ji vidí naposledy.

 

Oba manželé udržují silné přátelství s Izraelci, absorbují životní styl, který odmítá tradiční přístup, nejsou praktikujícími muslimy. Jsou nejlepšími příklady  integrace a věříme, že i jeho žena Sihám je spokojená.

 

Proč  Amín Džafási dostává cenu bez účasti své milované ženy?
Na slavnostním shromáždění je poprvé oceněn  palestinský chirurg žijící v izraelském Tel Avivu,  Amin Džáfásí,  za to, že vynikajícím způsobem praktikuje dále svým způsobem staromódní lékařskou péči. Na otázky typu: „Jaké je žít v této zemi?“ sofistikovaně odpoví, že byl do Izraele osobně pozván a že to považoval za čest a za šanci, která se neodmítá, a že je rád, že může vykonávat svou chirurgii, práci, která ho baví, že touží po úspěchu, po respektu k sobě navzájem bez rozdílu národů, že chce žít bez konfliktu, bez krveprolití.  Jako chirurg může být neutrální, role zachránce lidských životů mu vyhovuje nejlíp. Válku nepodporuje, ani neuznává odvetu. A Amin proto nechápe, proč by konflikt mezi Araby a Židy měl donekonečna pokračovat, a když však ošetřuje na operačním stole raněné, tak nečiní mezi nimi rozdíl…   za to my  diváci naopak můžeme vidět scénu, kdy raněný Izraelec naopak Amína odmítá jako Palestince v roli ošetřujícího lékaře a vyžaduje jiného…v čemž  mu vyhovíme…

 

Bombový útok – zabíjíme děti…!
Rána, nad městem se valí kouř.  Bombový útok! A teď to začne! Amín nestačí ani vyndávat střepy ze zkrvavených těl obětí bombového útoku ve fast-foodu, kde děti slavily a  výsledkem sebevražedného teroristického útoku je 17 mrtvých, z toho 11 dětí.  Hrůza jímá Amína, na mobil mu Sáhim neodpovídá,  je vyhlášen zákaz vycházení ve městě, Amín je sám doma, v noci je akutně telefonicky odvolán do nemocnice.

 

„Žádné dítě není v bezpečí, “ Sihám

 

Vaše žena Sihám se odpálila sama!
Po identifikaci mrtvé teroristky,  Amínovy ženy – Sihám, se rozpadá celý dosud vysněný svět Amínův. Od té doby je v kleštích  izraelské policie, která ho podezřívá se ze spolupachatelství… na atentátu. Amín těžko chápe, že by teroristkou mohla být  jeho drahá  žena Síhám,  že by zabíjela ženy a děti ta, která ještě nezabila ani mouchu… bohužel její znetvořené tělo výbuchem Amínovi napoví svými příznaky dosti zřetelně,  že Sihám byla ona sama tou sebevražednou atentátnicí…

Existuje neutěšená situace milionu občanů Izraele, kteří jsou arabské krve (potomci Arabů, kteří neodešli do vyhnanství  při vzniku izraelského státu v roce 1948).

 

Ne, moje žena by to neudělala!
Zpočátku Amín odmítá uvěřit, že by mohla Sihám spáchát takovou příšernost.   Ale objeví její dopis, který najde v dopisní schránce  a máme tu začátek všech zmatků, které se začnou v hlavě Amínově honit…

Život je plný nástrah a psích hoven

 

Nenávidím tě, Sihám, miluji tě Sihám, nenávidím tě, Sihám, miluji tě, Sihám…
… takhle na střídačku se to honí v v hlavě Amínově... Amín odjíždí do Nazaretu, aby zjistil, kdo si Sihám najal na atentát  a jak ji vlastně donutili k takovému zločinu, když on nic na Sihám nic nepozoroval… a když se  vracíme ve vzpomínkách k naší lásce a k našemu životu, začínáme vnímat detaily, které jsme bohužel nezaregistrovali včas, a jimž jsme tenkrát neporozuměli… neboť Sihám nevědomky tyto signály vydávat musela a již vydávala… V závěru filmu procházíme pustinou, válkou a tanky sužované země, která touží po uznání a řešení.

 

Nejsme islamisté, nejsme fundamentalisté…jsme pouze děti  zpustošené země….  bojujeme -  chceme obnovit svou vlast a svou důstojnost.

 

V domovské vlasti je SIhám je ikonou, je oslavována jako mučednice
Nejen  Palestinci, ale i Izraelci  považují Amína za zrádce. Amín již nesmí provozovat chirurgickou praxi…a postupně pochopil, že jeho žena Sáhim nebyla šťastná, protože její vlastní národ trpí…. Přestože milovala Amína, rozhodla se k zoufalému teroristickému činu, kterým však nic nevyřešíme…

 

Nikdy jsme se ještě nedohodli!  
Po zhlédnutí filmu jsme spíše dostali neodbytný pocit, že bychom spíše měli říci: „Nikdy se na ničem nedohodneme!“ Izraelsko-palestinský konflikt trvá už léta,  řešení nevidíme…film je interpretací o tragické situaci v  této oblasti

 „miluji tě, a když tě opouštím, umírám“

Produkce: Libanon -  Francie -  Katar - Belgie 2012
Režie: Ziad Doueiri
Předloha:Yasmina Khadra (kniha)
Scénář: Ziad Doueiri
Hrají: Ali Suliman (Amí Džáfárí), Dvir Benedek, Uri Gavriel
Žánr: drama
Stopáž:  102 min
Hodnocení: 90 %
Premiéra v ČR:1 srpna 2013
Distributor: Film Europe

Ing. Olga Koníčková
Foto: internet