´Sodoma a Gomora´ aneb co se stane, když ji ve zdraví přežijeme? (Gallery Portheimka)

13.08.2013 16:07


Galerie Portheimka – Praha 5

6. 8. - 30. 8. 2013

 

´Sodoma a Gomora´´ je kolektivní výstavou soudobých českých výtvarných umělců , na jejíž vernisáž s hudební vložkou a s literárním setkáním  v pondělí  5. 8. 2013 nás pozvala Městská část Praha 5  ve spolupráci s Galerií VIVO.  Dozvěděli jsme se, že všichni lidé jsou umělci, každá tvořivost však není uměleckou tvořivostí.  Nejedná se jen o pouhou novost, nýbrž původ má umělecké dílo ve svém tvůrci…


Právě metafora, podle níž Sodoma a Gomora ztělesňují rozklad, mravní úpadek a svým způsobem i „konec civilizace“, se stala mottem další, v pořadí už 5. kolektivní výstavy špičkových českých výtvarníků.  Ústřední téma především rozkladu a  mravního úpadku  inspirovalo  české výtvarníky a z jejich děl pak vytvořili  originální mozaiku uměleckých reflexí a názorů na dané téma.


Sodomagomora
„Časem jsme si veškeré soudy subjektivizovali do té míry,  že rčení ´´sodomagomora´´ je pouhá emoční zkratka pro osobní znechucení víceméně nad čímkoliv, co neodpovídá našemu vlastnímu vidění světa: nezvyklé chování, nezvyklý vzhled, nezvyklý sex, nezvyklé jídlo, nezvyklé zvyky…Jsme ´sodomagomora´ jeden pro druhého.? Máme ještě společná pravidla? Co opravdu nesmíme? A nedívá se někdo?...

 

Vládne nám chaos a nespravedlnost?
A proč právě letos právě Sodoma a Gomora? Rozhlédneme se  kolem sebe? Nemáme  pocit chaosu, neuspořádanosti, znejistění hodnot a defétismu?  Biblická města Sodoma a Gomora byla potrestána. Čekáme na něco podobného? Na tuto otázku hledají  odpověď i čeští umělci. Mezi těmi, kteří na této výstavě podíleli svými vskutku zajímavými díly,  jsou např.

 

 

 


Alena Koenigsmarková (Anděl posledního soudu)
 Jan Grimm
Antonín Stibůrek (Nekonečný obraz)
Vladislav Kaska (Adam a Eva)
Vlasta Dlouhá (Zase nic!)
Jaroslav Šerých
Bohunka Waageová
Jiří Brázda
Tomáš Bím (U Lotů)
Jan Kanyza
Jiří Šalamoun
Jáchym a Jaroslav Šerých
Josef Velčovský (Ta Lotova)
Olga Vyleťalová (V zajetí temnot)
Pavel Vácha (Poslední zastávka – nejvyšší čas)
Milan Ressel a mnozí další.

Hodnocení: 90 %
Galerie Portheimka
Praha 5 - Štefánikova 12
www.galerie-portheimka.cz

Ing.  Olga Koníčková
Foto: internet

 


Sodoma a Gomora jsou města zmíněná v biblické knize Genesis, a na dalších místech hebrejské bible, Nového zákona a dalších deuterokanonických spisů. Podle Tóry byla království Sodomy a Gomory ve spojenectví s městy Adema, Seboim a Bela (Sóar). Těchto pět měst leželo v nížině řeky Jordán v jižní části země Kanaán. Tato oblast byla v Genesis přirovnáváme k zahradě Boží. V křesťanské a muslimské tradici jsou Sodoma a Gomora symbolem zatvrzelého hříchu a pádu a příslovečnou manifestací božího hněvu.

Ve 14. kapitole knihy Genesis je popsána politická situace v Sodomě v době, kdy v ní pobýval Lot. V té době Sodomě vládl král Béra a Gomoře král Bríša. Jejich království však nebyla suverénní, protože celé Jordánské údolí ovládali Elamité, kterým vládl král Kedorlaómer. Po čtrnáctileté nadvládě Elamitů se králové Sodomy a Gomory a další tři králové měst v Jordánském údolí vzbouřili. Král Kedorlaómer spolu se svými spojenci vytáhl potlačit povstání v jordánské nížině. K hlavnímu střetnutí došlo v údolí Sidím. Spojené síly králů jordánského údolí byly poraženy a vítězové pak pobrali všechny potraviny a také zajali Abrahámova synovce Lota. V reakci na zajeti svého synovce zorganizoval Abrahám záchrannou výpravu a spolu s několika spojenci v noci napadl Kedorlaómerovy síly. Přepad byl úspěšný a Abrahámovi se mu podařilo osvobodit Lota s celým jeho majetkem. Podle Božího soudu byla města zničena ohněm a sírou kvůli svým hříchům. Zkázu obou měst přežil podle biblického vyprávění pouze Lot a jeho dvě dcery.

(COPYRIGHT © 2010 GALERIE PORTHEIMKA MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 5. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA.)